|
|
Vliv buku lesního a smrku ztepilého na zastoupení nízkomolekulárních organických kyselin a složení mikrobiálních společenstev v lesních půdách
Zývalová, Jana ; Tejnecký, Václav (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent)
Zájmové lokality pro tuto diplomovou práci se nachází v oblasti Jizerských hor a reprezentují lesní půdy vyvinuté na kyselých horninách (porfyrický granit). Lokality jsou od sebe vzdálené několik desítek metrů, čímž je zajištěno, že veškeré abiotické podmínky mající vliv na půdotvorný proces jsou velice podobné. Jediný významný rozdíl mezi lokalitami je druhové složení stromového patra. Na jedné lokalitě se vyskytuje pouze buk lesní (Fagus sylvatica), na druhé pouze smrk ztepilý (Picea abies). Na obou lokalitách byly z každého horizontu L-B odebrány půdní vzorky, v nichž byly analyzovány základní půdní parametry a obsahy prvků (aktivní a výměnná půdní reakce, vlhkost, kationtová výměnná kapacita, bazická saturace, rozpuštěný organický uhlík a další). Pomocí iontově-výměnné chromatografie byly stanoveny obsahy nízkomolekulárních organických kyselin. Zastoupení bakteriálních kmenů v půdě bylo vypočteno na základě Illumina sekvenace, které předcházela izolace DNA a kvantitativní PCR. Na základě výsledků analýz byly sledované půdy charakterizovány jako kyselé s nenasyceným až silně nenasyceným půdním sorpčním komplexem. Mezi bukovým a smrkovým stanovištěm byly patrné rozdíly v obsazích některých vodou extrahovatelných prvků i prvků výměnných (Ca, K, Mg, Fe, Al) a ve vlhkosti. Prokázány byly rozdíly v...
|
|
|
Vliv zimní chemické údržby silnic na stav okolních ekosystémů
Zývalová, Jana ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Galušková, Ivana (oponent)
Každoroční používání posypových solí vede ke kontinuálnímu nárůstu koncentrace Cl- a Na+ v okolí ošetřovaných silnic. Postihnuto je zejména půdní a vodní prostředí a vegetace. V půdě dochází k akumulaci Na+ , které se váží do kationtového výměnného komplexu (CEC) a vytěsňují z něj ostatní kationty (Ca2+ , Mg2+ , K+ , NH4 + aj.), jež jsou posléze z půdy vymývány. Nadměrné množství Na+ dále narušuje půdní strukturu, vede k disperzi půdních částic, díky čemuž může dojít k mobilizaci těžkých kovů (Cd, Zn, Pb aj.). Zvýšení pH a elektrické konduktivity (EC) má vliv na celkový chemismus půdy. Cl- jsou v půdním prostředí mobilnější než Na+ a jsou rychleji splachovány do vod, kde spolu s Na+ přispívají k nárůstu celkového obsahu rozpuštěných látek (TDS) a způsobují akutní i chronickou kontaminaci. Dlouhodobé vystavení stresovým podmínkám ovlivňuje vitalitu vodních společenstev a způsobuje posun od alkalických společenstev k halofilním. Ve vodních nádržích může dojít k zpomalení až zastavení sezónního promíchávání vodních vrstev. Díky anoxii bentických vod se mění biogeochemie jezerních sedimentů. Vegetace v okolí ošetřovaných silnic vykazuje viditelné známky poškození. Nejvíce postižené jsou jehličnaté stromy, u nichž je mnohdy pozorovatelná chloróza a nekróza jehlic. Další poškození vznikají nepřímo vlivem...
|
host ::
RSS.