|
|
Plant-soil feedbacks, their mechanisms and role in plant communities
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent) ; de Kroon, Hans (oponent)
Během svého života rostliny ovlivňují abiotické i biotické podmínky půdy, ve které kořenují. Tyto změněné podmínky mohou ovlivnit růst dalších rostlin v mechanismu zpětné vazby (tzv. plant-soil feedback). Zpětná vazba rostlina-půda se může odehrávat mezi jednotlivci stejného druhu (vnitrodruhová zpětná vazba) nebo mezi jedinci různých druhů (mezidruhová zpětná vazba). Předchozí studie ukazují, že zpětná vazba mezi rostlinami a půdou může hrát roli v sukcesi vegetace a ovlivnit rostlinné invaze nebo koexistenci druhů v rostlinných společenstvech. Cílem této dizertační práce je (i) studovat vztah mezi mezidruhovými zpětnými vazbami rostlina-půda a příbuzností rostlinných druhů, rozdíly v jejich funkčních vlastnostech a četností jejich společných výskytů v rostlinných společenstvech; (ii) zhodnotit důležitost jednotlivých složek zpětné vazby v primární sukcesi; (iii) studovat jednotlivé složky zpětné vazby v druhově bohaté louce a zhodnotit jejich vytrvalost v půdě; a (iv) zjistit, zda zpětná vazba rostlina-půda může být ovlivněna přítomností půdní mesofauny. Zjistila jsem, že (i) mezidruhová zpětná vazba je ovlivněna příbuzností interagujících rostlinných druhů (ale pouze na krátkých fylogenetických vzdálenostech), závisí na rozdílech ve funkčních vlastnostech a ovlivňuje četnost společných výskytů...
|
|
|
Plant-soil feedbacks, their mechanisms and role in plant communities
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent) ; de Kroon, Hans (oponent)
Během svého života rostliny ovlivňují abiotické i biotické podmínky půdy, ve které kořenují. Tyto změněné podmínky mohou ovlivnit růst dalších rostlin v mechanismu zpětné vazby (tzv. plant-soil feedback). Zpětná vazba rostlina-půda se může odehrávat mezi jednotlivci stejného druhu (vnitrodruhová zpětná vazba) nebo mezi jedinci různých druhů (mezidruhová zpětná vazba). Předchozí studie ukazují, že zpětná vazba mezi rostlinami a půdou může hrát roli v sukcesi vegetace a ovlivnit rostlinné invaze nebo koexistenci druhů v rostlinných společenstvech. Cílem této dizertační práce je (i) studovat vztah mezi mezidruhovými zpětnými vazbami rostlina-půda a příbuzností rostlinných druhů, rozdíly v jejich funkčních vlastnostech a četností jejich společných výskytů v rostlinných společenstvech; (ii) zhodnotit důležitost jednotlivých složek zpětné vazby v primární sukcesi; (iii) studovat jednotlivé složky zpětné vazby v druhově bohaté louce a zhodnotit jejich vytrvalost v půdě; a (iv) zjistit, zda zpětná vazba rostlina-půda může být ovlivněna přítomností půdní mesofauny. Zjistila jsem, že (i) mezidruhová zpětná vazba je ovlivněna příbuzností interagujících rostlinných druhů (ale pouze na krátkých fylogenetických vzdálenostech), závisí na rozdílech ve funkčních vlastnostech a ovlivňuje četnost společných výskytů...
|
|
|
Vliv buku lesního a smrku ztepilého na zastoupení nízkomolekulárních organických kyselin a složení mikrobiálních společenstev v lesních půdách
Zývalová, Jana ; Tejnecký, Václav (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent)
Zájmové lokality pro tuto diplomovou práci se nachází v oblasti Jizerských hor a reprezentují lesní půdy vyvinuté na kyselých horninách (porfyrický granit). Lokality jsou od sebe vzdálené několik desítek metrů, čímž je zajištěno, že veškeré abiotické podmínky mající vliv na půdotvorný proces jsou velice podobné. Jediný významný rozdíl mezi lokalitami je druhové složení stromového patra. Na jedné lokalitě se vyskytuje pouze buk lesní (Fagus sylvatica), na druhé pouze smrk ztepilý (Picea abies). Na obou lokalitách byly z každého horizontu L-B odebrány půdní vzorky, v nichž byly analyzovány základní půdní parametry a obsahy prvků (aktivní a výměnná půdní reakce, vlhkost, kationtová výměnná kapacita, bazická saturace, rozpuštěný organický uhlík a další). Pomocí iontově-výměnné chromatografie byly stanoveny obsahy nízkomolekulárních organických kyselin. Zastoupení bakteriálních kmenů v půdě bylo vypočteno na základě Illumina sekvenace, které předcházela izolace DNA a kvantitativní PCR. Na základě výsledků analýz byly sledované půdy charakterizovány jako kyselé s nenasyceným až silně nenasyceným půdním sorpčním komplexem. Mezi bukovým a smrkovým stanovištěm byly patrné rozdíly v obsazích některých vodou extrahovatelných prvků i prvků výměnných (Ca, K, Mg, Fe, Al) a ve vlhkosti. Prokázány byly rozdíly v...
|
host ::
RSS.