|
|
Dynamika růstu klonálních rostlin
Štorková, Zdeňka ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Práce se zabývá růstem klonálních rostlin. Klonální rostliny jsou výjimečné díky tvorbě jak generativních, tak vegetativních orgánů, sloužících k rozmnožování. Rychlost růstu rozmnožovacích orgánů ovlivňuje reprodukční úspěšnost rostliny. V práci uvádím, jak je tato dynamika určena typem klonálního orgánu, množstvím živin, heterogenitou prostředí a kompeticí rostlin o zdroje. Tyto faktory ovlivňují délku trvání tvorby rozmnožovacích orgánů, rovněž i jejich perzistenci. Energetická náročnost tvorby, jak generativních, tak vegetativních orgánů, přináší do života klonálních rostlin kompromisy. Tomu, jaké korelace se u rostlin v distribuci energie do vegetativního a generativního rozmnožováním vyskytují se prozatím věnovalo málo pozornosti. Tato práce proto shrnuje informace z dostupné literatury o vegetativním a generativním růstu rostlin a kompromisům mezi nimi. Klíčová slova: klonální rostliny, načasování rozmnožování, vegetativní množení, generativní množení, trade-off
|
|
|
Ekologie pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) v Česku
Stejskalová, Nikol ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je invazní listnatý strom, který se ze svého původního areálu rozšířil na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Do České republiky se dostal na počátku 19. století jako okrasný strom do zámeckých zahrad a parků. Později zplaněl a začal se šířit v okolí měst, ale i do volné přírody. Dnes ho v Česku nacházíme především v teplejších a sušších regionech a člověkem narušených oblastech. Převážný výskyt na těchto lokalitách by mohl vypovídat o ideálních podmínkách, které A. altissima vyhledává ke svému růstu a šíření. Studovanými podmínkami v této bakalářské práci byly světlo, teplota, půda, dostupnost vody a celkově prostředí, ve kterém se A. altissima v původním i nepůvodním areálu nachází. U jednotlivých podmínek byly stanoveny limity, které by mohly definovat, kde se A. altissima může vyskytovat a kde už nikoliv, a vše bylo vztaženo k podmínkám v Česku. Z výsledků vyplývá, že jeho výskyt v Česku nejvíc ovlivňuje nadmořská výška a s ní spojená průměrná roční teplota. Zastínění A. altissima limituje, ale méně, než se původně předpokládalo. Co se týká půdy a dostupnosti vody, je A. altissima velmi nenáročný. Otázkou je, zda A. altissima již stihl obsadit všechny lokality, na kterých je schopen v České republice růst, a jak se může jeho rozšíření změnit s měnícím se...
|
|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Interakce herbivorů a patogenů na rostlině
Nerandžičová, Denisa ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Herbivoři a patogeny se na rostlině běžně vyskytují společně a jejich interakce zásadně ovlivňují nejen fitness samotných antagonistů, ale i obrannou reakci rostliny. Fytopatogeny modifikují biochemické procesy rostliny, což je jeden z důležitých faktorů, které rozhodují o výběru hostitelské rostliny herbivorem. Modifikace rostliny často vede i k obohacení, nebo naopak limitaci dostupných zdrojů pro herbivory a ke změnám v obranné reakci rostliny. Herbivoři zase usnadňují vnikání fytopatogenů do těla rostlin a také zprostředkovávají jejich přenos mezi rostlinami. Mnoho autorů předpokládá, že vliv interakcí na fitness antagonistů je podmíněn především vzájemným antagonismem mezi rostlinnými signalizačními dráhami řízenými kyselinou jasmonovou a kyselinou salicylovou. Inkonzistentní výsledky studií ovšem poukazují na to, že teorie je nejspíše značně zjednodušena, a proto není obecně aplikovatelná. Výsledné efekty interakcí zřejmě závisí na více faktorech, ze kterých bude mít velice významnou roli například druhová specificita. Je nicméně pravděpodobné, že interakce mezi antagonisty nenavyšují na rostlině škody způsobené dvojitým útokem. Ty jsou obvykle vyšší v rámci individuálních orgánů, ale rostlina je patrně dokáže efektivně kompenzovat a snižovat tím celkové negativní dopady na fitness.
|
|
|
Interakce rostlin v živinově proměnném prostředí
Gawliková, Karolina ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hanzelková, Věra (oponent)
Rostliny ovlivňuje proměnlivost živin v jejich prostředí, ale i rostlinná kompetice o živiny. V práci shrnuji omezení dosavadních prací a navrhuji možné alternativy experimentálních designů. V současné době neexistuje vhodný experimentální přístup, který odděluje efekt souseda o efektu snižování živin. K lepšímu pochopení rostlinných interakcí v živinově proměnném prostředí, je třeba podrobné studium heterogenity prostředí, reakcí jednotlivých rostlin na tuto heterogenitu a následně rostlinné kompetice o živiny. Všechny tyto vědomosti je třeba brát na vědomí při tvorbě experimentálních designů a při interpretaci získaných dat.
|
|
|
Natural regeneration of spruce stands in Vysoké Tatry (High Tatras) after large scale disturbation
Michalová, Zuzana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Wild, Jan (oponent)
Pozorovanie prirodzenej regenerácie Smreka obyčajného (Picea abies) prebiehalo v sezónach 2010 a 2011 na území zasiahnutom veternou kalamitou v Tatranskom Národnom Parku. Cieľom diplomovej práce bolo popísať charakter distribúcie prirodzenej obnovy u smreka, ako aj nájsť priestorovú škálu, na ktorej sa prejavujú rozdiely vo fenotypovej variabilite. Ďalším krokom bolo skúsiť nájdené rozdiely pripísať meraným abiotickým a stanovištným faktorom, no predovšetkým biotickým interakciám, s dôrazom na vnútro- a medzidruhovú kompetíciu.Fenotypová odpoveď u smrekov sa ukázala na každej z vyšetrovaných hierarchických priestorových škál. Výsledky preukázali súvislosť medzi vlhkostným gradientom a vegetačným zložením na krajinnej úrovni i na najmenšej škále. Vegetačné zloženie následne priamo modifikovalo nielen fenotyp u zmladenia, ale aj významne ovplyvnilo početnosť obnovy.
|
|
|
Kompetice semen a semenáčů a její vliv na časování klíčení
Kos, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Vazačová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o kompetici semen a semenáčů. Především se zabývá spojitostí kompetice spolu s různým časováním klíčení a odlišnou velikostí semen. Hlavní otázkou práce je tedy kdy a proč rostliny mění časování klíčení. Jelikož zde působí velice mnoho faktorů, mezi které patří především přítomnost dalších rostlin a různé abiotické podmínky na stanovišti, vzniká zde podstatná variabilita. Nelze tedy stanovit jednoznačnou odpověď. Klíčová slova: klíčení, kompetice, velikost semen, časování klíčení, semeno, semenáč
|
|
| |
|
|
Ekologická role sekundárních metabolitů druhů z čeledi Asteraceae
Koutská, Barbora ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Latzel, Vít (oponent)
Během evoluce rostliny vytvořily nejrůznější obranné mechanismy proti býložravcům a patogenům v závislosti na ekologickém kontextu prostředí, ve kterém se vyskytují. Práce v úvodu shrnuje možnosti obrany rostlin. V naprosté většině případů rostlina z energetických důvodů volí mezi strategiemi "rychle rostoucí nejedovatý" a "pomalu rostoucí jedovatý". Další část práce pojednává o chemické obraně čeledi Asteraceae. Pro sekundární metabolity hvězdnicovitých jsou typické isoprenoidy, které způsobují hořkou chuť esenciálních olejů a latexu. Tato práce se zaměřuje především na seskviterpenové laktony, jelikož prokazatelně vystupují v interakcích s herbivory a mimo jiné mají široké uplatnění ve farmacii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah fyziologické integrace klonálních rostlin a heterogenity prostředí
Vinšová, Jana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá výhodami, které klonálním rostlinám přináší fyziologická integrace ramet v různě heterogenních podmínkách. Nejprve shrnuje základní charakteristiky rostlin s klonálním růstem a následně rozebírá ty vlastnosti, které jim pomáhají nebo mohou pomáhat vyrovnávat se s heterogennitou prostředí - tedy sdílení živin mezi rametami, dělbu práce a pátrací chování. I přes velké množství studií, které na toto téma vznikly, stále zůstává řada otázek nezodpovězena a předkládaná práce na ně poukazuje.
|
host ::
RSS.