|
|
Essays in Applied Economics
Afunts, Geghetsik ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Walther, Selma (oponent) ; Kocharkov, Georgi (oponent)
První kapitola této disertační práce zjišťuje, zda zavedení unilaterální rozvodové legislativy (UDL), které začalo koncem 60. let, ovlivnilo vzdělanostní strukturu manželství. Na základě údajů z oddacích a rozvodových listů za roky 1970-1988 poskytujeme (já a Štěpán Jurajda) nové důkazy o vývoji vzdělanostní struktury přílivu manželství (novomanželé) a odlivu (rozvody). Odhadujeme model difference-in-difference", abychom změřili dopad UDL na oba tyto toky. I když UDL nepřispěla k nárůstu homogamie (sklon k sezdaným partnerům mívat stejnou úrovneň vzdělání), ovlivnila vzdělávací strukturu manželství: snížila pravděpodobnost rozvodu obecně nestabilních hypogamních párů (ženy, které si vzaly méně vzdělané partnery), a přispěla k větší stabilitě homogamních párů oproti hypergamním (ženy, které si vzaly vzdělanější partnery). Druhá kapitola tvrdí, že změny v rodinných předpisech, které ovlivňují stabilitu manželství, mohou ovlivnit i rozhodování o plodnosti a tím i rozdíly v plodnosti homogamních párů (se stejnou úrovní vzdělání) oproti neho- mogamním párům. Ukázalo se, že zavedení zákonů o společné péči (JCL) v USA ovlivnilo rodinná rozhodnutí, včetně celkové plodnosti, ale...
|
|
|
Essays in Genoeconomics
Groero, Jaroslav ; Mittag, Nikolas Karl (vedoucí práce) ; Biroli, Pietro (oponent) ; Walther, Selma (oponent)
Ve své dizertaci se zabývám novou generací empirických modelů zkoumající inter- akci genů a prostředí, jejichž význam v ekonomické literatuře v posledních letech značně vzrostl. Se své práci analyzuji, jak investice a prostředí komplementují nebo substituují genetické predispozice a to v široké škále situací. V první kapi- tole ukazuji, že jeden dodatečný rok vzdělání snižuje vliv genetických predispozic pro závažné choroby. Ve druhé kapitole ukazuji, že nepříznivé makoronomické podmínky mohou negativně olivnit rizikovou toleranci jednotlivců s vysokými ge- netickými predispozicemi pro nízkou rizikovou toleranci. Zároveň ukazuji, že stejné makroekonomicé podmínky nemají žádný vliv na jedince s genetickými predispoz- icemi pro vysokou rizikovou toleranci. V poslední třetí kapitole diskutuji problémy současné metodologie modelů zkouající interakci genů a prostředí a navrhuji novou metodu, která se tyto problémy snaží vyřešit. Jaroslav Groero
|
host ::
RSS.