Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Essays in Genoeconomics
Groero, Jaroslav ; Mittag, Nikolas Karl (vedoucí práce) ; Biroli, Pietro (oponent) ; Walther, Selma (oponent)
Ve své dizertaci se zabývám novou generací empirických modelů zkoumající inter- akci genů a prostředí, jejichž význam v ekonomické literatuře v posledních letech značně vzrostl. Se své práci analyzuji, jak investice a prostředí komplementují nebo substituují genetické predispozice a to v široké škále situací. V první kapi- tole ukazuji, že jeden dodatečný rok vzdělání snižuje vliv genetických predispozic pro závažné choroby. Ve druhé kapitole ukazuji, že nepříznivé makoronomické podmínky mohou negativně olivnit rizikovou toleranci jednotlivců s vysokými ge- netickými predispozicemi pro nízkou rizikovou toleranci. Zároveň ukazuji, že stejné makroekonomicé podmínky nemají žádný vliv na jedince s genetickými predispoz- icemi pro vysokou rizikovou toleranci. V poslední třetí kapitole diskutuji problémy současné metodologie modelů zkouající interakci genů a prostředí a navrhuji novou metodu, která se tyto problémy snaží vyřešit. Jaroslav Groero
The Role of Early Intervention on Skill Formation
Borga, Liyousew Gebremedhin ; Gaule, Patrick (vedoucí práce) ; Basu, Karna (oponent) ; Biroli, Pietro (oponent)
První kapitola je věnována zkoumání množství času, který děti stráví při různých aktivitách, a dopadu na utváření kognitivních a nekognitivních schopností. K danému účelu byla využita data z longitudinálního šetření, zahrnujícího Etiopii, Indii a Vietnam. Vytvořením modelu produkční funkce utváření schopností dětí, kde strávený čas při různých aktivitách představuje vstupní proměnnou, bylo zjištěno, že děti zapojené do pracovních činností (placené i neplacené) vykazují zhoršení kognitivních i nekognitivních schopností. Výsledky naznačují nepřímý vedlejší vliv dětské práce na rozvoj schopností v důsledku snížení počtu hodin věnovaných studiu. V druhé kapitole byl na základě longitudinálního šetření z Etiopie prozkoumán vliv omezených zdrojů rodičů na rozdíly mezi dětmi. Z důvodu možné endogenity spojené s měřením nadání je vytvořena míra lidského kapitálu při narození, která by měla být očištěna od vlivu prenatálních investic. Ve snaze snížit zkreslení odhadu v důsledku nepozorovaných specifických odlišností jednotlivých rodin byl využit fixed-effect model. Bylo zjištěno, že rodiče prohlubují nerovnost vzdělání, jelikož děti bez dědičných nemocí jsou častěji přijímány k předškolní docházce, zapsány k základnímu vzdělání a vykazují vyšší výdaje na vzdělání. V kontrastu s výdaji na vzdělaní jsou výdaje na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.