|
|
Návrh na zařazení kultury neslyšících na prvním stupni základních škol pro sluchově postižené
Komárková, Barbora ; Vysuček, Petr (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Ve sve praci jsem se pokusila navrhnout aktivity, jejichz praktikovani by napomohlo k seznameni neslysicich deti s kulturou neslysicich jiz od zacatku skolni dochazky. Jsem si vedoma faktu, ze neslysici deti neslysicich rodicu se s kulturou neslysicich setkavaji doma a svym zpusobem je kultura neslysicich obklopuje. Ale pro neslysici deti slysicich rodicu by bylo vhodne, aby se seznamovanim s kulturou neslysicich pomahala rodicum skola. Jak jsem se zminila na zacatku sve prace, nemyslim si, ze je vhodne, abychom my slysici urcili, kterYm smerem se maji neslysici vydavat. Ale na druhou stanu, ti lide, kteri s neslysicimi prichazeji do kontaktu, by meli ukazat, z ceho si mohou neslysici vybrat. Ve skolach by se deti mely seznamit, jak se svetem slysicich, tak svetem neslysicich. Na zaklade objektivnich informaci si neslysici mohou nenasilne vybrat, jakou cestou se ve svem budoucim zivote vydaji. Sama jsme se snazila strucne popsat zakladni charakteristiky sveta neslysicich. Logicky jsem vysvetlila, ze neslysici Ize povazovat za jazykove-kulturni mensinu, a bylo by politicky spravne, aby se neslysicim dostavalo stejnych pray jako jinym jazykovym mensinam na nasem uzemi. Komunita (ceskych) neslysicich se odlisuje predevsim v uzivani (ceskeho) znakoveho jazyka. Uzivani znakoveho jazyka v prostoru prinasi velke...
|
|
|
Specifické znaky
Vysuček, Petr ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá zvláštní skupinou znak v českém znakovém jazyce: specifickými znaky. V práci je jich představeno a rozebráno celkem 90. Větší část z nich je rozdělena do 17 skupin. Do každé skupiny jsou zařazeny takové specifické znaky, které jsou si obsahově blízké a u kterých z tohoto dvodu dochází častokrát k záměnám v kontextu při použití nerodilými mluvčími. Poslední 18. skupinu tvoří znaky, které mají stejnou manuální část, avšak liší se orálními komponenty. Dalších 39 specifických znak je rozebíráno jednotlivě, nejsou již zařazovány do skupin. Každý specifický znak je opatřen pořadovým číslem, ke znaku je připravena fotodokumentace, která má předat informaci o podobě znaku (pohyb, prběh znaku a podobu orálního komponentu). Dále je u každého specifického znaku uveden slovní popis manuální složky znaku, nemanuální složky znaku, přiblížen obecný význam, uvedena nejčastější formulace překladu a použití znaku doloženo na příkladech z přirozených promluv. Tyto příklady jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znak použitých v textu v českém znakovém jazyce.
|
|
|
Kalk v českém znakovém jazyce
Matušková, Stanislava ; Macurová, Alena (oponent) ; Vysuček, Petr (vedoucí práce)
Prazákladem znakového jazyka neslyšících jsou pnrozená gesta, grimasy či posunky, které doprovázejí lidstvo odjakživa, a to zejména v situacích, kde je nutná komunikace bez možnosti použití hlasu (komunikace na větší vzdálenost, v hlučném prostředí apod.). Znakový jazyk, komunikační systém s vlastní strukturou a bohatou slovní zásobou, se začal vyvíjet v klášterech, kde mlčení bylo řeholí mnichů. Odkud se v 18. století šířil do nově zakládaných ústavů pro hluchoněmé, kde jeho vývoj pokračoval. Od počátku 20. století byl však ve vzdělávání neslyšících kladen důraz na budování orální řeči a pnrozený znakový jazyk neslyšících byl potlačován. Děti byly vyučovány orální metodou - mluveným jazykem. Znakový jazyk se vyvíjel pouze v izolovaných společenstvích neslyšících mluvčích, protože většinou slyšících lidí byl považován za příliš jednoduchý, pro svou primitivnost nedostačující k růstu mentální kapacity dětí, dokonce byl označován jako příčina atrofie vokálních orgánů neslyšících dětí a jejich vyčleňování do "ghett" neslyšících. Potlačování "znakování" bylo zdůvodňováno vysokým procentem slyšících rodičů (cca 95 %) s přáním začlenit své neslyšící děti do slyšící společnosti. Také jazykem učitelů neslyšících byl mluvený národní jazyk, neboť znakový jazyk byl považován za neplnohodnotný, nevhodný a škodlivý....
|
|
|
Dějiny sportu českých neslyšících
Pánek, Petr ; Vysuček, Petr (oponent) ; Hrubý, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalárská práce mapuje dejiny sportu ceskoslovenských respektive ceských neslyšících se zamerením na aktivitu techto sportovcu na území ceských zemí. Podává prehled vývoje sportu ceských neslyšících od prvních písemných zpráv až po soucasnost. Prináší prehledné informace o úcasti ceských neslyšících sportovcu na letních i zimních deaflympijských hrách. V neposlední rade seznamuje ctenáre s vybranými našimi úspešnými neslyšícími sportovci. Samostatnou kapitolu tvorí vhled do problematiky vlivu ztráty sluchu na výkon sportovce. Má práce si neklade za cíl informovat o každé sportovní události neslyšících v ceských zemích. Ani o každém klubu nebo úspechu. Jejím cílem je však pokus o podání uceleného obrazu ceského sportu neslyšících za posledních sto let.
|
|
|
Specifické znaky
Vysuček, Petr ; Vaňková, Irena (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zvláštní skupinou znak v českém znakovém jazyce: specifickými znaky. V práci je jich představeno a rozebráno celkem 90. Větší část z nich je rozdělena do 17 skupin. Do každé skupiny jsou zařazeny takové specifické znaky, které jsou si obsahově blízké a u kterých z tohoto dvodu dochází častokrát k záměnám v kontextu při použití nerodilými mluvčími. Poslední 18. skupinu tvoří znaky, které mají stejnou manuální část, avšak liší se orálními komponenty. Dalších 39 specifických znak je rozebíráno jednotlivě, nejsou již zařazovány do skupin. Každý specifický znak je opatřen pořadovým číslem, ke znaku je připravena fotodokumentace, která má předat informaci o podobě znaku (pohyb, prběh znaku a podobu orálního komponentu). Dále je u každého specifického znaku uveden slovní popis manuální složky znaku, nemanuální složky znaku, přiblížen obecný význam, uvedena nejčastější formulace překladu a použití znaku doloženo na příkladech z přirozených promluv. Tyto příklady jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znak použitých v textu v českém znakovém jazyce.
|
|
|
Návrh na zařazení kultury neslyšících na prvním stupni základních škol pro sluchově postižené
Komárková, Barbora ; Vysuček, Petr (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Ve sve praci jsem se pokusila navrhnout aktivity, jejichz praktikovani by napomohlo k seznameni neslysicich deti s kulturou neslysicich jiz od zacatku skolni dochazky. Jsem si vedoma faktu, ze neslysici deti neslysicich rodicu se s kulturou neslysicich setkavaji doma a svym zpusobem je kultura neslysicich obklopuje. Ale pro neslysici deti slysicich rodicu by bylo vhodne, aby se seznamovanim s kulturou neslysicich pomahala rodicum skola. Jak jsem se zminila na zacatku sve prace, nemyslim si, ze je vhodne, abychom my slysici urcili, kterYm smerem se maji neslysici vydavat. Ale na druhou stanu, ti lide, kteri s neslysicimi prichazeji do kontaktu, by meli ukazat, z ceho si mohou neslysici vybrat. Ve skolach by se deti mely seznamit, jak se svetem slysicich, tak svetem neslysicich. Na zaklade objektivnich informaci si neslysici mohou nenasilne vybrat, jakou cestou se ve svem budoucim zivote vydaji. Sama jsme se snazila strucne popsat zakladni charakteristiky sveta neslysicich. Logicky jsem vysvetlila, ze neslysici Ize povazovat za jazykove-kulturni mensinu, a bylo by politicky spravne, aby se neslysicim dostavalo stejnych pray jako jinym jazykovym mensinam na nasem uzemi. Komunita (ceskych) neslysicich se odlisuje predevsim v uzivani (ceskeho) znakoveho jazyka. Uzivani znakoveho jazyka v prostoru prinasi velke...
|
host ::
RSS.