|
|
Média, obrazy a kultura
Vrabcová, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pošva, Rudolf (oponent) ; Matějů, Martin (oponent)
1 V práci nazvané: Média, obrazy a kultura se zabývám vzájemnou propojeností těchto třech samostatných oblastí výzkumu a rovněž se v rámci vizuálních studií snažím nalézt možné vizuální výzkumné metody aplikovatelné v oblasti kultury. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám koncepcí kanadského filozofa a teoretika médií Marshalla McLuhana, který určil tři etapy vývoje komunikace a jako poslední označil elektronickou kulturu. McLuhanova koncepce elektronické kultury zajímavě koresponduje s koncepcí spirálovitě se navíjejícího vesmíru jezuitského kněze a vědce Teilharda de Chardina, který věřil v možnost univerzálního spojení lidstva prostřednictvím kosmické membrány - noosféry, jež se rozprostírá kolem celého světa. Zvláštní, nová vrstva planety Země, myslící sféra - noosféra. Dále se zabývám významem a iluzí v obraze, kde čerpám z textů významného kunsthistorika Ernsta Hanse Gombricha. V oblasti vizuálních studií vycházím zejména z textů Marty Filipové a Matthewa Rampleye, kteří se věnují výzkumu vizuální kultury. Dále se věnuji rozboru obrazu v reklamě, kde čerpám z textů odborníka v oblasti komunikace Gilliana Dyera. V části věnované vizuálním výzkumným metodám aplikovaným v antropologii, sociologii, historii umění a v sociálních a kulturních výzkumech rozebírám...
|
|
|
Analýza městského prostředí
Vrabcová, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Městské prostředí je velmi rozmanité a je tedy možné jej zkoumat z mnoha pohledů. Na počátku své práce jsem se zamýšlela nad vztahem religiozity a životního prostředí. Náboženství nám zprostředkovává kontakt se světem, pomáhá nám plně uskutečnit náš život. Náboženství také určuje to, jakým způsobem se vztahujeme ke svému okolí, klade různá omezení nebo naopak doporučuje způsob, jakým s přírodou máme nakládat. Tam, kde lidé žijí skutečně hluboce duchovním životem, má náboženská nauka velký vliv na životní prostředí. Současný západní svět se však od intenzivního náboženskému života spíše odklání a hledá jinou cestu. Přesto není správné se domnívat, že je vliv náboženství v ateisticky orientovaných zemích nízký či přímo nulový. Vztah člověka a životního prostředí je utvářen i minulostí národa. To znamená, že v Evropě se na něm podílelo výrazným způsobem křesťanství. Tento vliv přetrvává v lidech dodnes. Křesťanství sice vydělilo člověka z přírody a dalo mu nad ní moc, ovšem jen s tou podmínkou, že o ni bude náležitě pečovat. Tak vlastně náboženství stanovilo základní podmínku, za které může vztah mezi člověkem a přírodou fungovat. Náboženstvím a filosofií je prodchnuta i architektura. Ta může mít posvátný či profánní charakter; může sloužit duchovním i světským účelům, přesto vždy čerpá z duchovního odkazu své...
|
|
|
Média, obrazy a kultura
Vrabcová, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pošva, Rudolf (oponent) ; Matějů, Martin (oponent)
1 V práci nazvané: Média, obrazy a kultura se zabývám vzájemnou propojeností těchto třech samostatných oblastí výzkumu a rovněž se v rámci vizuálních studií snažím nalézt možné vizuální výzkumné metody aplikovatelné v oblasti kultury. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám koncepcí kanadského filozofa a teoretika médií Marshalla McLuhana, který určil tři etapy vývoje komunikace a jako poslední označil elektronickou kulturu. McLuhanova koncepce elektronické kultury zajímavě koresponduje s koncepcí spirálovitě se navíjejícího vesmíru jezuitského kněze a vědce Teilharda de Chardina, který věřil v možnost univerzálního spojení lidstva prostřednictvím kosmické membrány - noosféry, jež se rozprostírá kolem celého světa. Zvláštní, nová vrstva planety Země, myslící sféra - noosféra. Dále se zabývám významem a iluzí v obraze, kde čerpám z textů významného kunsthistorika Ernsta Hanse Gombricha. V oblasti vizuálních studií vycházím zejména z textů Marty Filipové a Matthewa Rampleye, kteří se věnují výzkumu vizuální kultury. Dále se věnuji rozboru obrazu v reklamě, kde čerpám z textů odborníka v oblasti komunikace Gilliana Dyera. V části věnované vizuálním výzkumným metodám aplikovaným v antropologii, sociologii, historii umění a v sociálních a kulturních výzkumech rozebírám...
|
|
|
Analýza městského prostředí
Vrabcová, Markéta ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Městské prostředí je velmi rozmanité a je tedy možné jej zkoumat z mnoha pohledů. Na počátku své práce jsem se zamýšlela nad vztahem religiozity a životního prostředí. Náboženství nám zprostředkovává kontakt se světem, pomáhá nám plně uskutečnit náš život. Náboženství také určuje to, jakým způsobem se vztahujeme ke svému okolí, klade různá omezení nebo naopak doporučuje způsob, jakým s přírodou máme nakládat. Tam, kde lidé žijí skutečně hluboce duchovním životem, má náboženská nauka velký vliv na životní prostředí. Současný západní svět se však od intenzivního náboženskému života spíše odklání a hledá jinou cestu. Přesto není správné se domnívat, že je vliv náboženství v ateisticky orientovaných zemích nízký či přímo nulový. Vztah člověka a životního prostředí je utvářen i minulostí národa. To znamená, že v Evropě se na něm podílelo výrazným způsobem křesťanství. Tento vliv přetrvává v lidech dodnes. Křesťanství sice vydělilo člověka z přírody a dalo mu nad ní moc, ovšem jen s tou podmínkou, že o ni bude náležitě pečovat. Tak vlastně náboženství stanovilo základní podmínku, za které může vztah mezi člověkem a přírodou fungovat. Náboženstvím a filosofií je prodchnuta i architektura. Ta může mít posvátný či profánní charakter; může sloužit duchovním i světským účelům, přesto vždy čerpá z duchovního odkazu své...
|
|
|
Formování identity míst a UNESCO
Vrabcová, Markéta ; Lapka, Miloslav (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Formování identity míst je složitý proces, ve kterém hraje důležitou roli řada aspektů. Místa nemají daná hranice, existují především v naší mysli. Skrze naše myšlení a jednání jim dáváme určitý charakter, obsah, utváříme jejich identitu. Místa v realitě odráží nejen myšlení a jednání jednotlivců, ale i celé společnosti. Na formování míst mají vliv mimo jiné i světové organizace. Jednou z velmi vlivných organizací v oblasti formování míst je UNESCO. Svůj program zacílila na oblast spolupráce v kultuře, vzdělávání a vědě mezi národy na celém světě, a také na ochranu míst s výjimečnou kulturní hodnotou. Její program přispívá ke vzniku míst s mírovým charakterem. Dalším důležitým prvkem mé práce jsou specifika míst v městském prostředí. Města jsou součástí živého organismu, neustále se měnícího, propojeného na všech úrovních se životem člověka. Jsou to právě lidé, kteří do městské struktury otiskují svůj jedinečný charakter, duševní a fyzické vlastnosti. Město a člověk tvoří nedílnou součást. V kapitole "Životní prostředí a religiozita" se zamýšlím nad tím, jak různá náboženství formují náš vztah k prostředí, ve kterém žijeme. Základní rozdělení, vyplývající z duchovní nauky, spočívá v antropocentrickém pojetí (člověk je středem světa) a ekocentrickém pojetí (člověk se z přírody nevyděluje, je její součástí)....
|
host ::
RSS.