Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
Mládež v církvi
Bouček, Matěj ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Vostruhová, Anna (oponent)
Text práce se zaměřuje na skupinu evangelické mládeže a otázku, jaká je její pozice v rámci Českobratrské církve evangelické (dále jen ČCE). Hlavní pozornost je tak věnována charakteristikám této skupiny, jejím názorům i aktivitám, kterými se podílí na církevním životě. Teoretická část práce seznamuje čtenáře se vztahem náboženství a mladých lidí, dále s ČCE, pojmem evangelická mládež, historií této skupiny, fungováním a organizační strukturou, prací s mladými lidmi v církvi a vybranými výzkumy, které se mládeži věnují. Ústředním bodem práce je pak pohled na evangelickou mládež ze dvou perspektiv. Kvalitativní předvýzkum založený na polostrukturovaných rozhovorech má za úkol nastínit, jak vnímá mladé evangelíky církev v zastoupení pověřených pracovníků s mládeží na sborové, seniorátní i celocírkevní úrovni. Dále má stanovit témata pro kvantitativní část práce a popsat základní charakteristiky evangelické mládeže. Dotazníkové šetření si dává za cíl tyto charakteristiky doplnit daty přímo od mládežníků ČCE a zaměřit se na roli víry, Boha a Bible v jejich životě, formy, kterými se mládežníci zapojují do církevního dění, způsoby, jimiž se do církve mládežníci dostávají, nebo na to, zda se v dostatečné míře naplňuje spolupráce mládeže a ČCE. Kromě detailnějšího popisu zmíněných aspektů církevního života...
Perspektivy sociologie umění: převládající diskurz a možná východiska
Vostruhová, Anna ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociologií umění, jejím převládajícím diskurzem a hledáním jiných možných způsobů sociologického přístupu k umění. Text je členěn na tři vzájemně se doplňující oddíly. První oddíl se věnuje problematice reprezentace umění prostřednictvím výkladu dějin umění jako dějin zobrazování, a z toho plynoucí konceptuální dualitě iluzivnost x schematičnost. Ve druhém oddíle se pozornost soustředí na analýzu předpokladů, z nichž dominantní proud sociologie umění vychází. Jedná se o sociální determinaci uměleckého diskurzu, popření axiologičnosti umění, legitimizaci umění na základě jeho společenské funkce a nerovného přístupu percepce umění ve společnosti. Relevance těchto tezí je v předložené práci zproblematizována podobně jako jednotící teoretický rámec, ze kterého tyto premisy vycházejí, a to marxistická estetická teorie. Předložená práce proto na základě podložených argumentů označuje marxistický materialismus za původce determinismu a nivelizace hodnot v sociologii umění a konstatuje, že marxistický přístup k umění je pro sociologii nevyhovující a destruktivní. V závěru práce hledá jiné způsoby pro sociologickou reflexi umění, a to prostřednictvím mezioborové spolupráce s estetikou. Konkrétně se jedná o možnost aplikace normativní teorie, zkoumání gratifikace prožitku či...
Autorství beletrie v sociologické perspektivě
Vostruhová, Anna ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své teoretické práci se zabývám autorstvím beletrie v sociologii a odůvodněností tohoto zkoumání. Nejprve jsou vystavěny argumenty pro existenci sociologie literatury jako svébytné disciplíny a jejího místa v sociologickém uvažování. Poté se zaměřuji na autorství v obecném rámci včetně proměnlivého vývoje vztahu společnosti k označení díla autorem a z toho plynoucích důsledků. Ve druhé části práce se věnuji třem, postupně přicházejícím přístupům k autorství u Rolanda Barthese, Michela Foucaulta a Pierra Bourdieua, kterými dokazuji dramatický obrat, k němuž došlo ve druhé polovině dvacátého století. Autor byl po pozitivistickém přecenění "Barthesem zabit a Foucaultem vzkříšen" do zcela jiné podoby, kterou můžeme spatřovat u Bourdieuho. Hlavní přínos své práce spatřují v poznání správné sociologické interpretace literárního díla. V té již není určující konkrétní autor, ale význam obsažený v díle. Možné způsoby, jak je lze kýžený význam nalézt, jsou zde ukázány prostřednictvím Foucaulta a Bourdieuho.
Historie landartu v České republice
Vostruhová, Anna ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Hladíková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce Historie land artu v České republice přináší aktuální pohled na problematiku vývoje land artu v České republice z hlediska současné odborné literatury. Jedná se o souhrn teoretických východisek k zadanému tématu. Hlavním cílem práce bylo vytvoření uceleného přehledu současné literatury o konkrétním tématu. V současné době není vydána samostatná publikace, která by se zaobírala tímto tématem. Český land art je v knihách o historii umění nastíněn vždy pouze v několika odstavcích a povětšinou v rámci umění akce, ze kterého se vyvinul. Tento vývoj už však detailně popsán není, proto je význam této práce důležitý především pro ucelený pohled na tuto kategorii českého umění. Land art je umění, které je uskutečňováno v krajině. Proto první kapitola literární rešerše popisuje význam krajiny jako takové a také v rámci historie umění, v kterém byla vnímána různorodě. Land art je vůbec první odvětví umění, které se nesnaží krajinu zobrazovat, ale používá ji jako místo pro svou tvorbu. Z tohoto důvodu je land art zásadní, jelikož představuje nový způsob uvažování o umělecké tvorbě, který nevytváří tradiční artefakt představovaný v galeriích. V další kapitole je pro ucelený pohled popsán vznik a vývoj land artu ve světě. Tato kapitola je důležitá pro srovnání rozdílného přístupu k land artu ve světě a v České republice. V tomto postoji je důležitý také rozdílný politický a kulturní kontext, který je v kapitole nastíněn. Další kapitoly popisují vývoj českého land artu se zaměřením na umění akce, z kterého vznikl. Poslední část práce pojednává o konkrétních českých autorech a jejich tvorbě. Objevují se tu významná jména českého land artu jako jsou například Ivan Kafka, Zorka Ságlová, Miloš Šejn a další.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.