|
|
Vliv divadelního kostýmu na herce
Vojtová, Ivana ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Žák, Josef (oponent)
Vývoj divadelních kostýmů nelze oddělit od vývoje civilního odívání. Nejvýznamnějším obdobím v historii divadelních kostýmů je antické Řecko. Všechny další etapy z něj vycházely nebo čerpaly inspiraci. Doba renesance se váže zejména k fenoménu anglického divadla a italské komedie dell'arte. Oba tyto směry se vyznačují specifickým způsobem kostýmování, přičemž komedie dell'arte vyniká svým maskováním a typizací postav. Až počátkem 20. století se kostýmy začaly prosazovat jako samostatná oblast dramatické tvorby, kterou je potřeba se podrobně zabývat a věnovat jí náležitou pozornost. Toto jsou čtyři podstatné mezníky v dějinách divadelního kostýmu. Avšak ke změnám, ať se týkaly vnímání oděvů herců (diváky i jejich nositeli) nebo střihů a materiálů, docházelo ve všech historických etapách. Existuje souvislost mezi úspěšným zvládnutím divadelní role a kostýmem, který má herec při jejím ztvárňováním na sobě. Kostýmy hrají důležitou roli ve spojení s pohybem, a to ze dvou úhlů pohledu. Jednak se často stává, že kostým vyžaduje specifický způsob chůze, držení těla apod., což dodává divadelní postavě určitý výraz. Hercům to pomáhá lépe s figurou souznít a vcítit se do ní. Na druhou stranu může oděv herce limitovat. To se stává v případech, kdy je zhotoven ze špatného materiálu, má špatný střih nebo...
|
host ::
RSS.