Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zvláštnosti výslechu dětí
Vodehnalová, Jana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila problematiku výslechu dětí. Snažím se tu vymezit zvláštnosti, které odlišují výslechy dětí od výslechu dospělých. Zcela jistě se jedná o jednu z nejobtížnějších oblastí výslechové praxe. Dítě je vyslýcháno jako oběť trestné činnosti, svědek nebo pachatel. Názory na to, zda je dítě schopné podat pravdivou výpověď, se v průběhu času výrazně měnily. Už v řadě nejstarších právních pramenů nacházíme zmínky o prostředcích a metodách, kterými je možné získat pravdivou výpověď od vyslýchaného. Můžeme se také setkat například s rozdělováním lidí do kategorií podle toho, zda jejich svědecké výpovědi bylo nebo nebylo možné věřit. Mezi ty, jejichž výpověď se nepřipouštěla, patřily mimo jiné právě děti. Tato skepse k dětské výpovědi přetrvávala po dlouhou dobu. V současné době je už řadou výzkumů potvrzeno a v praxi přijímáno, že dítě může obecně podat stejně hodnotnou výpověď jako dospělý vyslýchaný. V některých oblastech může být dokonce přesnější. Ve své práci se zaměřuji na výslech dítěte jako oběti, případně svědka trestné činnosti. Dítě vypovídá jako oběť trestného činu pohlavního zneužívání (§ 242 a § 243 TZ), znásilnění (§ 241 TZ), týrání svěřené osoby (§ 215 TZ), ublížení na zdraví (§ 221, § 222, § 223, § 224), únosu (§ 216 TZ), zneužití dítěte k výrobě pornografie...
Zvláštnosti výslechu dětí
Vodehnalová, Jana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila problematiku výslechu dětí. Snažím se tu vymezit zvláštnosti, které odlišují výslechy dětí od výslechu dospělých. Zcela jistě se jedná o jednu z nejobtížnějších oblastí výslechové praxe. Dítě je vyslýcháno jako oběť trestné činnosti, svědek nebo pachatel. Názory na to, zda je dítě schopné podat pravdivou výpověď, se v průběhu času výrazně měnily. Už v řadě nejstarších právních pramenů nacházíme zmínky o prostředcích a metodách, kterými je možné získat pravdivou výpověď od vyslýchaného. Můžeme se také setkat například s rozdělováním lidí do kategorií podle toho, zda jejich svědecké výpovědi bylo nebo nebylo možné věřit. Mezi ty, jejichž výpověď se nepřipouštěla, patřily mimo jiné právě děti. Tato skepse k dětské výpovědi přetrvávala po dlouhou dobu. V současné době je už řadou výzkumů potvrzeno a v praxi přijímáno, že dítě může obecně podat stejně hodnotnou výpověď jako dospělý vyslýchaný. V některých oblastech může být dokonce přesnější. Ve své práci se zaměřuji na výslech dítěte jako oběti, případně svědka trestné činnosti. Dítě vypovídá jako oběť trestného činu pohlavního zneužívání (§ 242 a § 243 TZ), znásilnění (§ 241 TZ), týrání svěřené osoby (§ 215 TZ), ublížení na zdraví (§ 221, § 222, § 223, § 224), únosu (§ 216 TZ), zneužití dítěte k výrobě pornografie...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.