|
|
Odvrácená strana komiky her Divadla Járy Cimrmana
VITOŇ, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na vymezení a rozklíčování hlavních prvků, které se vážou k humoru a k pojetí komiky jako takové. Také se snaží tyto prvky zachytit v samotné tvorbě Divadla Járy Cimrmana. Zároveň se snaží postihnout prvky, jež stojí na opačném pólu, než je idea tzv. "laskavého humoru", která je obvykle v souvislosti s poetikou těchto her (a také celkové autorské tvorby Zdeňka Svěráka) zdůrazňována. Práce se zaměřuje se na to, jakým způsobem je v komice Divadla Járy Cimrmana prezentována postava ženy, postava monstra, lascivnosti, voyeurství a vulgarity. Má za cíl ukázat, že i hry z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka v sobě nosí cosi zvráceného. Práce si také v duchu kulturní historie klade otázku provázanosti této tematické složky s kulturní tradicí, která má nejspíš kořeny již v tom, co lidé obdivovali v 19. století například při cirkusových "freak show", při kterých jim byla nabízena deviantní podívaná plná stvůr a hendikepovaných lidí.
|
|
|
Hrdina a antihrdina ve státním zájmu (K typologii literárních hrdinů období polského baroka)
Vitoň, Jan ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
v polske epicke literature 16. a 17. stoleti je velice aktmilni potreba nabidnout do jiste miry tradicionalisticky uvazujici slechte idealni vzor, hodny ll<isledovanL Polska spolecnost na rozdil od zapadoevropske, ktera uz v literarni tvorbe davno tradicni rytifske idealy opustila, diky strategicke poloze v tehdejsi vychodni Evrope, sferam politickeho zajmu a v neposledni rade i zamerne formovanemu m)'tu 0 Polsku jako predsunute baste evropskeho krest'anstva v souvislosti s tureckym ohrozenim, citi potrebu ozivit a novYm obsahem naplnit nekdejsi ideal Kristova rytire. K tomu rna prispet tradicni vypravna literami forma prevzata z antiky. Pfestoze zustalo zachovano vnitfui usporadani tehdejsi polske spolecnosti, z rytire se stal zeman, jeilZ byl v pfipade nejvyssi nouze ochoten vzit na sva bedra tidel vojaka, ale jen na nezbytne nutnou dobu a s nezbytnymi naklady a pak ocekaval, ze se vrati do klidu sveho dvora. Nedafi se tak vytvorit velky narodni epos, ktery by spliioval narocna a spolecensky potrebna kriteria, proto prichazeji ke slovu preklady a parafraze del evropsky proslulych autorU, v nichz se snoubi zvolna se formujici narodni tradice s jazykovou, ideovou a umeleckou originalitou. Vrchol tohoto snazeni predstavovala ve sve dobe parafraze Tassova Osvobozeneho Jeruzalema z pera barokniho polskeho...
|
host ::
RSS.