|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
|
|
Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War
Petráš, Vojtěch ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Od úspěšné bleskové operace, kdy Spojené státy zbavily Irák diktátorského režimu Saddáma Husajna, uplynulo již více než dvanáct let. Statisíce amerických vojáků se účastnily bojových a stabilizačních misí, postkonfliktní rekonstrukce země stála značné množství peněz. Přesto má Irák k míru velmi daleko. Autor diplomové práce Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War si proto klade otázku, proč se protipovstalecký boj a nation-building v Iráku nesetkal s úspěchem. Vychází přitom z předpokladu, že jednou z hlavních příčin neúspěchu dlouhodobé stabilizační mise v Iráku představuje samotná americká strategická kultura, která není připravena na konflikt nového věku. Většina současných konfliktů neprobíhá konvenčně, jedná se často o asymetrické konflikty nízké intenzity bez přímého konvenčního střetnutí nepřátelských armád. Kvalitativní analýzou výsledků jednotlivých bojových a nebojových opatření na případu války v Iráku dospěl autor k závěru, že se pod vlivem dlouhodobé strategické kultury a konvenčního myšlení ve způsobu vedení operací Spojené státy nedokázaly přizpůsobit novému typu konfliktu a nepoučily se z dřívějších chybných rozhodnutí.
|
|
|
Canada and the Norhwest Passage? Intersection of National Sovereignty and Environmentalism?
Cox, Oliver ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Podle nejnovějších vědeckých důkazů odtává ledová pokrývka v Arktidě. Pokud ustoupí na dostatečně dlouhou část roku, mohla by se ze Severozápadní cesty stát ekonomicky výhodná námořní obchodní cesta. To by mohlo ve svém důsledku představovat ohrožení pro Kanadu při jejím nárokování suverenity nad Severozápadní cestou (SZC). Klíčovým prvkem kanadského nárokování suverenity nad SZC je princip funkčního nároku skrze uplatňování environmentálních regulací v SZC. Tyto regulace vznikly jako reakce ne plavbu amerického tankeru SS Manhattan skrze SZC v roce 1969. Tato práce analyzuje tyto události za účelem zhodnocení environmentálních argumentů při nárokování suverenity nad SZC. V roce 2006 nová kanadská vláda nastolila nový, autoritativnější arktický diskurz. Proto je důležité prozkoumat implikace této změny na environmentální argumentační linii. Tato práce tvrdí, že environmentální přístup je stále relevantní. Ovšem zároveň práce tvrdí, že Kanada postrádá adekvátní infrastrukturu potřebnou k vymáhání environmentální regulace a není schopná zajistit další servis. Existuje tak riziko, že SZC bude prohlášena za mezinárodní úžinu v případě, že se zde zvýší námořní provoz.
|
|
|
India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s
Novotný, Ondřej ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Tato Diplomová práce s názvem - India-U.S. Relations in the Late 1960s and in the First Half of the 1970s - se zabývá zhodnocením vztahů mezi Spojenými státy americkými na straně jedné a Indií na straně druhé, tak jak je ovlivňovaly jednotlivé údálosti na konci 60tých let 20. století a v první polovině 70tých let 20. století. Výsledkem, který tato práce přinesla, je potvrzení domněnky, že Spojené státy americké se v zahraniční politice držely striktně principu tzv. realpolitik. Díky tomu se ovšem dostaly mnohokrát do konfliktu se zájmy Indie. Jejich snaha o diplomatické sblížení s Čínskou lidovou republikou, ve které hrál důležitou roli Pákistán jako prostředník v jednáních mezi oběma zeměmi, se stala trnem oku indickým politickým představitelům v čele s premiérkou Indirou Gándhíovou. Spojené státy americké, jejichž zahraniční politiku řídil do velké míry poradce pro otázky národní bezpečnosti prezidenta Nixona Henry Kissinger, musely nutně preferovat spojenectví s Pakistánem, což se samozřejmě nelíbilo Indii. Obě zmíněné země spolu vedly několikrát válku a vzájemná nevraživost je provázela jiř od dob jejich samotného vzniku. I přesto, že se Indie mohla zdát jako nejvhodnější americký spojenec, díky svým demokratickým principům, skutečnost byla naprosto odlišná a duo Nixon/Kissinger se vzdor všem...
|
|
|
Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War
Petráš, Vojtěch ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Od úspěšné bleskové operace, kdy Spojené státy zbavily Irák diktátorského režimu Saddáma Husajna, uplynulo již více než dvanáct let. Statisíce amerických vojáků se účastnily bojových a stabilizačních misí, postkonfliktní rekonstrukce země stála značné množství peněz. Přesto má Irák k míru velmi daleko. Autor diplomové práce Iraqi Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War si proto klade otázku, proč se protipovstalecký boj a nation-building v Iráku nesetkal s úspěchem. Vychází přitom z předpokladu, že jednou z hlavních příčin neúspěchu dlouhodobé stabilizační mise v Iráku představuje samotná americká strategická kultura, která není připravena na konflikt nového věku. Většina současných konfliktů neprobíhá konvenčně, jedná se často o asymetrické konflikty nízké intenzity bez přímého konvenčního střetnutí nepřátelských armád. Kvalitativní analýzou výsledků jednotlivých bojových a nebojových opatření na případu války v Iráku dospěl autor k závěru, že se pod vlivem dlouhodobé strategické kultury a konvenčního myšlení ve způsobu vedení operací Spojené státy nedokázaly přizpůsobit novému typu konfliktu a nepoučily se z dřívějších chybných rozhodnutí.
|
host ::
RSS.