Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přínos Lisabonské smlouvy do oblasti ochrany lidských práv v EU
Vejnarová, Eva ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat, jaké změny přináší Lisabonská smlouva do oblasti ochrany lidských práv v EU. Autorka se zaměří na dvě stěžejní oblasti: 1, Listinu základních práv EU, která se ratifikací Lisabonské smlouvy stala právně závazným a tedy vynutitelným dokumentem. Autorka nastíní, jak se agenda ochrany lidských práv postupně stala důležitým unijním tématem, a co předcházelo tomu, že má dnes Unie vlastní katalog práv. Rozebrána bude systematika Listiny a důvody, proč si státy jako Velká Británie, Polsko a následně i Česká Republika vyjednaly výjimku z její aplikovatelnosti. 2, Možnost přistoupení EU jako celku k Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách z roku 1950, významnému lidskoprávnímu dokumentu Rady Evropy. Pokud by opravdu k takovému kroku došlo, stala by se Unie 48. smluvní stranou Úmluvy vedle 47 členských států Rady Evropy a vyvstává v této souvislosti otázka, jaký by byl napříště vztah ESD a Štrasburského soudu pro lidská práva. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, Listina základních práv EU, Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách.
Přínos Lisabonské smlouvy do oblasti ochrany lidských práv v EU
Vejnarová, Eva ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat, jaké změny přináší Lisabonská smlouva do oblasti ochrany lidských práv v EU. Autorka se zaměří na dvě stěžejní oblasti: 1, Listinu základních práv EU, která se ratifikací Lisabonské smlouvy stala právně závazným a tedy vynutitelným dokumentem. Autorka nastíní, jak se agenda ochrany lidských práv postupně stala důležitým unijním tématem, a co předcházelo tomu, že má dnes Unie vlastní katalog práv. Rozebrána bude systematika Listiny a důvody, proč si státy jako Velká Británie, Polsko a následně i Česká Republika vyjednaly výjimku z její aplikovatelnosti. 2, Možnost přistoupení EU jako celku k Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách z roku 1950, významnému lidskoprávnímu dokumentu Rady Evropy. Pokud by opravdu k takovému kroku došlo, stala by se Unie 48. smluvní stranou Úmluvy vedle 47 členských států Rady Evropy a vyvstává v této souvislosti otázka, jaký by byl napříště vztah ESD a Štrasburského soudu pro lidská práva. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, Listina základních práv EU, Evropská úmluva o lidských právech a základních svobodách.

Viz též: podobná jména autorů
2 Vejnarová, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.