Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychologické aspekty komunikace mezi lékařem a pacientem v kontextu poskytované péče
Vecánová, Jitka ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou komunikace mezi lékařem a pacientem. Teoretická část je, po stručném úvodu věnovaném komunikaci obecně, zaměřena na specifika komunikace mezi lékařem a pacientem, dále se věnuji faktorům, které komunikaci mohou ovlivnit, poté vybraným tématům spojeným s komunikací a poslední kapitola je věnována krátkému shrnutí výzkumů, které se zabývají výukou komunikačních dovedností lékařů a jejím efektem. V empirické části práce jsem pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovala názory, postoje a zkušenosti lékařů týkající se komunikace s pacientem. Z výzkumné studie vyplynulo, že všichni lékaři z vybraného vzorku považovali komunikaci s pacientem za důležitou součást své práce (i když se lišili v míře, do jaké jí důležitost připisovali). Tomu odpovídalo i zjištění, že popis "dobrého lékaře" a "dobré komunikace" se z velké části překrýval. Za významné zjištění také považuji fakt, že téměř všichni respondenti považovali pregraduální výuku komunikace za nepřínosnou, přičemž se zdá, že hlavním důvodem bylo jejich subjektivní vnímání tohoto předmětů jako nedůležitého. Dále se ukázalo, že některé překážky v komunikaci, často zmiňované pacienty, jsou nepříjemně vnímány i samotnými lékaři (například časový stres, nedostatek klidu na rozhovor), významnou překážkou v...
Reaktivita v zátěžové situaci-rozdíly mezi populacemi
Vecánová, Jitka ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje reaktivitě na každodenní zátěžové situace a její rozdílnosti mezi různými skupinami lidí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část má charakter literárně-přehledové studie a je zpracována z odborných pramenů a výzkumů. Zabývá se problematikou každodenních zátěžových situací, jejich vymezením a různými způsoby reakce na ně. Dále porovnává reaktivitu mezi různými skupinami, které se liší v závislosti na věku, genderu, socioekonomickém statusu či příslušnosti k určité kultuře. Mapuje souvislost reaktivity a osobnostních faktorů, somatických potíží či psychopatologie a také představuje některé z možností diagnostiky reaktivity a jejího využití. Náplní praktické části práce je návrh výzkumu porovnávajícího reaktivitu u příslušníků dvou evropských kultur pomocí Rosenzweigova Obrázkového frustračního testu. Klíčová slova: Reaktivita, denní mrzutosti, každodenní stres, zvládání, Obrázkový frustrační test

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.