|
|
Obraz postavení ženy a muže v albánské literatuře na začátku 20. století
Mulla, Dorina ; Vinš, Přemysl (vedoucí práce) ; Vasiljevićová, Dajana (oponent)
Cílem této práce je srovnání dvou významných albánských románů - "Sikur të isha djalë" (''Kdybych byla chlapcem") od spisovatele Haki Stërmilliho a románu "Pse?!" ("Proč?!") od autora Sterjo Spasseho se zaměřením na postavení ženy a muže v tradiční venkovské společnosti v první polovině 20. století. Román "Sikur të isha djalë" vypráví příběh mladičké Diji, která prostřednictvím svého deníku popisuje každodenní život jedné albánské venkovské rodiny. Její zápisky odhalují neradostnou realitu venkovského života, řídícího se podle starobylých patriarchálních zákonů, a postavení žen, které plně záviselo na vůli rodičů a manžela. V románu "Pse?!" je oproti tomu hlavním hrdinou mladý muž, Gjon Zaveri, který - rovněž prostřednictvím deníkových zápisků - nabízí čtenáři pohled do starostí mladého člověka v Albánii v první polovině 20. století, na jeho neutuchající touhu vymanit se z těsných pout přísných společenských pravidel. Oba romány jsou jedněmi z prvních příkladů delší albánské prózy a představují jistý žánrový i tematický milník v historii albánské literatury. Romány, na nichž lze vypozorovat silnou inspiraci některými významnými evropskými autory a jejich díly 19. století, je možné zařadit na pomezí albánského romantismu a realismu, přestože oba romány byly vydány až v první polovině minulého...
|
|
|
Sexuální menšiny v Chorvatsku
Kolovratníková, Anna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vasiljevićová, Dajana (oponent)
Tato práce si klade za cíl vyložit situaci sexuálních menšin v Chorvatsku a zejména pak ve městě Rijece. Chorvatsko (a obecně země západního Balkánu) jsou známé svým důrazem na tradiční hodnoty, víru v Boha, a tedy jistým konzervatizmem a antipatií vůči příslušníkům sexuálních menšin. Největší příčinu můžeme hledat v chorvatském, nacionalistickém režimu 90. let Franja Tuđmana, podporovaném katolickou církví. Po pádu Tuđmanova režimu došlo v otázce sexuálním menšin k postupnému zlepšení. Chorvatsko přijalo zákony chránící LGBTQI osoby a homosexuální páry mohou uzavřít životní partnerství. LGBTQI komunita vystupuje stále sebevědoměji, pravidelně se tu pořádají pochody hrdosti a aktivismu v této oblasti se věnuje hned několik organizací. Výzkum potvrzuje, že lesbické komunitě v Rijece se žije dobře, je aktivní a v osobní rovině se necítí diskriminovaná. Na druhou stranu by si respondentky přály mít možnost adopce dětí a v chorvatské společnosti vidí nesnášenlivost, pramenící podle nich z přetrvávajících předsudků a tradičního pojetí genderových rolí muže a ženy.
|
|
|
Proměna obrazu ženy v chorvatské próze od realismu dodnes
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem ženy v chorvatské próze a jeho proměnami od realismu po současnost. Klade si za cíl popsat charakteristické rysy ženských postav v literatuře, především optikou feministické kritiky, a zasadit je do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ztvárnění obrazu ženy od marginalizovaného pojetí přes mytologizaci po konfrontaci ženského subjektu s patriarchálním falogocentrickým diskurzem, důraz je kladen na podoby ženské emocionality, senzitivity a tělesnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci na základě analýzy textů, jež slouží jako ilustrace patriarchálního pojetí ženy. Celkem je analyzováno devět textů - Zlatníkův drahoušek Augusta Šenoy, V registratuře Antuna Kovačiće, Deník Dragojly Jarnevićové, Melita Josipa Eugena Tomiće, Poslední Stipančićové Vjenceslava Novaka, Návrat Filipa Latinovicze Miroslava Krleži, Marina neboli o bolesti Ireny Vrkljanové, Božský hlad Slavenky Drakulićové a Ministerstvo bolesti Dubravky Ugrešićové. Práce ukazuje proměnu postavy ženy pod vlivem dobových myšlenkových konceptů a specifické kulturní situace patriarchálního prostředí. Texty jsou zvoleny pro typologickou různorodost, která si klade za cíl postihnout různé variace obrazu ženy.
|
|
|
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury Autor: Dajana Vasiljevićová Bakalářská práce se zabývá "ženským psaním" v chorvatském prostředí, jeho konstituováním a proměnami od osmdesátých let dvacátého století po současnost. Klade si za cíl vymezit jeho charakteristické projevy v literatuře a také ho vzhledem ke specifickému postavení prozápadně orientovaného ženského emancipačního hnutí v Jugoslávii zasadit do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ženské sensibility, emocionality a tělesnosti, které jsou v kulturní opozici k patriarchálním hodnotám společnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci "ženského psaní" na základě analýzy románů Hedvábí, nůžky od Ireny Vrkljanové, Mramorová kůže Slavenky Drakulićové a novely Štefica Cveková v čelistech života Dubravky Ugrešićové, jež slouží jako výchozí modely ženského psaní. Proměny žánru sleduji v chorvatském prostředí od sedmdesátých let dvacátého století, kdy dochází k úpravám modelu, vycházejícího z tradic francouzského feminismu. Konfrontace ženského subjektu s patriarchálním falocentrickým diskursem je založena na touze vymanit se z předurčené marginální role a dosáhnout rovnocenného postavení. Otázku "její" identity řeší přechod od soukromého objektu k veřejnému...
|
host ::
RSS.