Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
"… a žili spolu šťastně až do smrti". Koncept párovosti a názory mladých dospělých na párové vztahy
Kolovratníková, Anna ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem "párovosti" a názory mladých dospělých, kteří jsou definováni jako mladí lidé od 26 do 30 let, na párové vztahy. Na základě polostrukturovaných rozhovorů zkoumá, podle čeho se mladí dospělí v kontextu párovosti rozhodují, jaké vnímají proměny ve vztazích a v neposlední řadě jakým způsobem pociťují "párovost" ve vztahu k svému soukromému životu. Teoretickým východiskem práce je představení konceptu "párovosti" a co ho utváří. Zejména se pak práce věnuje demokratizačnímu konceptu "čistého" vztahu a reflexí progresivistického pohledu na vztahy. Analytickým výstupem práce je představení pohledu mladých dospělých na párové vztahy, kdy se ukazuje, že párové vztahy jsou konstruovaným normativním modelem s regulačními funkcemi na životy mladých dospělých. Klíčová slova párovost, vztahy, čistý vztah, mladí dospělí, láska, norma
Sexuální menšiny v Chorvatsku
Kolovratníková, Anna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Vasiljevićová, Dajana (oponent)
Tato práce si klade za cíl vyložit situaci sexuálních menšin v Chorvatsku a zejména pak ve městě Rijece. Chorvatsko (a obecně země západního Balkánu) jsou známé svým důrazem na tradiční hodnoty, víru v Boha, a tedy jistým konzervatizmem a antipatií vůči příslušníkům sexuálních menšin. Největší příčinu můžeme hledat v chorvatském, nacionalistickém režimu 90. let Franja Tuđmana, podporovaném katolickou církví. Po pádu Tuđmanova režimu došlo v otázce sexuálním menšin k postupnému zlepšení. Chorvatsko přijalo zákony chránící LGBTQI osoby a homosexuální páry mohou uzavřít životní partnerství. LGBTQI komunita vystupuje stále sebevědoměji, pravidelně se tu pořádají pochody hrdosti a aktivismu v této oblasti se věnuje hned několik organizací. Výzkum potvrzuje, že lesbické komunitě v Rijece se žije dobře, je aktivní a v osobní rovině se necítí diskriminovaná. Na druhou stranu by si respondentky přály mít možnost adopce dětí a v chorvatské společnosti vidí nesnášenlivost, pramenící podle nich z přetrvávajících předsudků a tradičního pojetí genderových rolí muže a ženy.

Viz též: podobná jména autorů
1 Kolovratníková, Andrea
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.