Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Shield of Achilles: Minoan Representational Conventions in Early Greek Poetry and Thought
Valentinová, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Hladký, Vojtěch (oponent) ; Thein, Karel (oponent)
Předkládaná práce se zabývá Homérovým popisem Achilleova štítu (Ílias 18.478-608) a mínójskou freskovou malbou, zejména miniaturními freskami z Knóssu, takzvanými vyobrazeními posvátného háje a tance (Sacred Grove and Dance Fresco) a shromáždění diváků (Grandstand Fresco). Prostřednictvím analýzy jejich zobrazovacích postupů zkoumá možnosti sledování kulturního přenosu mezi dvěma civilizacemi, které preferovaly odlišná reprezentační media: malbu v případě vizuálně orientované mínójské civilizace doby bronzové a poezii v nejstarších kulturních vrstvách starověkého Řecka. Protože v případě mínójské kultury nemáme k dispozici rozluštěné písemné prameny a její fresková malba byla, jak práce ukazuje, převážně nenarativní, k jejím tématům si obtížně zjednáváme přístup. Ukazuje se nicméně, že nemálo se můžeme dozvědět z interpretace toho, jak techniky zobrazení v malířství i poezii zacházejí s reprezentací časových a prostorových vztahů, a ze vztahu, jaký navazují se svým divákem a posluchačem; jeví-li se nám svět jako složitý komplex kulturních reprezentací, způsob, jakým se k nim vztahujeme, odráží naši představu o lidském místě ve světě. Nenarativní zobrazovací postupy mínójských fresek - zejména vertikální perspektivu, absenci pevného hlediska diváka, potlačenou fokalizaci a mapovitou kompozici -...
Hranice já v attické tragédii
Valentinová, Lucie ; Havrda, Matyáš (oponent) ; Chlup, Radek (vedoucí práce)
¨Těžištěm této práce není attická tragédie, ale artikulace konceptu Já na přelomu archaického a klasického myšlení a hledání možností, které máme při zkoumání Já v cizí kultuře. Řecká dramata přežila dvě a půl tisíciletí díky nadčasové naléhavosti problémů, které dramatizují, a pokud bychom se chtěli dnes věnovat jejich skutečné celostní interpretaci, museli bychom je zkoumat v jejich nesporné umělecké svébytnosti. A to je nárok, který dalece přesahuje ambice této práce. Pokud se však od tohoto rozměru tragédie na chvíli odpoutáme, muzeme se z ní také jako z historického dokladu učit o problému, který je v ní zpracováván: o tom, čím byla pro klasické Řeky lidská bytost a jaké bylo ve světě její místo.

Viz též: podobná jména autorů
3 VALENTÍNOVÁ, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.