|
|
Československá pomoc Izraeli v roce 1948
Votavová, Šárka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá okolnostmi a průběhem československé pomoci Izraeli na konci čtyřicátých let 20. století. Pro potřeby tohoto hlavního cíle se dělí na dvě části, z nichž první předkládá obecný historický přehled událostí souvisejících s utvářením izraelského státu na území Palestiny, a to od období 1. světové války do poloviny 20. století. Kromě jiného je poukazováno na podíl velmocí, zvláště Velké Británie a Francie, na vývoji nálad a národnostních vztahů mezi Araby a Židy na Blízkém východě. Očekávání Arabů se ne vždy zcela kryla s politickými záměry Britů a Francouzů, zvláště co se týče palestinského území. Když 29. listopadu 1947 OSN odhlasovala vznik Izraele, vnímali to Arabové jako zradu a porušení dřívějších slibů, které jim mocnosti daly. Konflikt, který se následně na Blízkém východě rozpoutal, rozhodoval o bytí či nebytí nově vzniklého židovského státu. Centrem práce je druhá kapitola věnovaná vlastnímu průběhu československé pomoci Izraeli. Je zde předkládána analýza politického poměru obou těchto států, především s ohledem na roli československých představitelů při rozhodování o vzniku samostatného židovského státu na půdě OSN. Další tematický okruh se zabývá hospodářskými zájmy Československa a tomu, jakým způsobem jim konvenovala potřeba Izraelců na dodávky zbraní, vojenské techniky...
|
|
|
Dostihový sport a česká společnost (na příkladu závodišť v Pardubicích, ve Velké Chuchli a v hřebčíně Napajedla)
Votavová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá okolnostmi a průběhem vzniku dostihového sportu v Čechách od 70. let 19. století do 20. let 20. století. Práce se dělí na tři části, z nichž první se zabývá vznikem pardubického závodiště, druhá je věnována závodišti ve Velké Chuchli a poslední je zaměřena na Hřebčín Napajedla. Ke každé kapitole je vypracována historie subjektu a následné odvození společenských souvislostí jako byla móda, postavení ženy při dostizích, vytvoření nových pracovních míst či formování určitého nového typu člověka. Hlavní cíl práce je snaha poodkrýt dostihový sport jako společenský fenomén, ale také konglomerát institucí, které nelze od sebe oddělit. Bez Hřebčína v Napajedlích by těžko byl zajištěn přísun kvalitních koní a bez Velké pardubické a její tradici díky šlechtě by se těžko vytvořilo dostihové závodiště ve Velké Chuchli. Práce není zaměřena na jednostranný popis dostihů, ale uchopení problematiky celkově. Mnoho prací zabývajících se prostředím dostihů zcela opomíjí provázanost a rovněž sociální stránku tohoto sportu. Na příkladech módy, dražeb či pořádání dostihového mítinku je ukázáno jak na jedné straně byly dostihy elitní záležitostí a na straně druhé vytvořili nová místa pro zábavu i pro podnikatele.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů
VOTAVOVÁ, Šárka
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů Tato práce se zabývá problematikou multikulturní péče, protože toto téma je v současnosti velmi aktuální. Je pravděpodobné, že se personál zdravotnických zařízení bude s příslušníky minorit setkávat stále častěji. Pro poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče je potřeba znát potřeby, respektovat kulturní a náboženské odlišnosti příslušníků jiných minorit. Na základě zjištěných údajů poskytuje sestra ošetřovatelkou péči přizpůsobenou specifickým potřebám příslušníků minorit. Tato práce je orientována na příslušníky Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, kteří se nazývají {\clqq}Mormoni``. Cílem práce bylo zjistit specifika při poskytování ošetřovatelské péče u příslušníků Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů. Dále zmapovat přístup ke zdraví a specifika životního stylu příslušníků této církve. Pro důkladné vystihnutí dané problematiky byly provedeny rozhovory s členy Církve. Druhá část výzkumného šetření byla zaměřena na sestry. Zjišťovaly jsme, zda sestry znají problematiku multikulturního ošetřovatelství a zda znají specifika při poskytování péče členům Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Pro získání podkladů na řešení uvedených úkolů byl sestaven dotazník. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 94 respondentů. Výzkum prokázal nedostatečné znalosti sester o dané problematice. Z toho vyplývá, že by bylo vhodné prohloubit zájem sester o danou problematiku. Specifická ošetřovatelská péče bude kulturně přijatelná a pro členy Církve lépe akceptovatelná. Proškolení sester povede ke zkvalitnění ošetřovatelské péče. Cílem této práce bylo sjednotit informace o Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Výzkumem bylo zjištěno, že příslušníci Církve jsou s poskytovanou péčí spokojeni. Přesto by byl vhodný větší zájem a respekt k jejich náboženství ze strany zdravotníků.
|
|
|
Úloha sestry v uspokojování potřeb výživy a hydratace u dlouhodobě ležících pacientů
VOTAVOVÁ, Šárka
Potřeba výživy a hydratace jsou nejzákladnější fyziologické potřeby. Pokud nejsou uspokojeny fyziologické potřeby, nemůže být člověk spokojený. Zdravý člověk se nají nebo napije dle potřeby. Ale dlouhodobě ležící pacient nebo starý člověk má sníženou potřebu výživy a hydratace. Proto jim musíme pravidelně nabízet jak potravu tak i tekutiny. Nemocný člověk se často stydí požádat druhou osobu o pomoc. Nepsaným pravidlem je, že kolem dlouhodobě ležícího nebo starého člověka neprojdeme, aniž bychom mu nenabídli skleničku tekutin. A zde zaujímá důležitou roli sestra. Byly stanoveny dva cíle: cíl 1: Zjistit úlohu sestry v uspokojování potřeby výživy u dlouhodobě ležících pacientů. a cíl 2: Zjistit úlohu sestry v uspokojování potřeby hydratace u dlouhodobě ležících nemocných. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: H 1: Sestry se aktivně podílí na uspokojování potřeby výživy u dlouhodobě ležících pacientů. a H 2: Sestry se aktivně podílí na uspokojování potřeby hydratace u dlouhodobě ležících pacientů. Pro tuto práci jsme zvolili techniku strukturovaného dotazníku pro sestry a techniku ankety pro dlouhodobě ležící pacienty. Výzkumným souborem byly sestry na odděleních následné péče a v léčebnách dlouhodobě nemocných v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích a Horažďovicích. Anketa byla prováděna tamtéž s osmdesáti dlouhodobě ležícími pacienty. Bylo předpokládáno, že úloha sestry v uspokojování potřeby výživy a hydratace je nenahraditelná. A zjištěné údaje to jen potvrzují. Ze získaných výsledků je patrné, že se sestry aktivně podílejí na uspokojování potřeb výživy a hydratace u dlouhodobě ležících pacientů. Cíle a hypotézy potvrdily sestry i samotní pacienti. To ale neznamená, že by se poskytovaná péče v oblasti výživy a hydratace nedala ještě více zlepšit a zdokonalit. Domníváme se, že by bylo vhodné, aby si zdravotnická zařízení vyměňovala své zkušenosti i v daleko jednodušších věcech, jako je péče o výživu a hydrataci u dlouhodobě ležících pacientů. O výsledky této práce již požádaly hlavní sestry českobudějovické a písecké nemocnice.
|
host ::
RSS.