|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Antikomunismus v České republice po roce 1989 se zaměřením na perspektivu členů KSČ/KSČM metodou orální historie
Pecková, Barbora ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antikomunismu v České republice po roce 1989. Hlavním předmětem výzkumu bylo popsat, jak tento vývoj vnímali a zpětně reflektují členové KSČ/KSČM. K výzkumné otázce autorka přistupovala metodou orální historie, prostřednictvím analýzy a interpretace získaného souboru rozhovorů: životopisných vyprávění a strukturovaných rozhovorů, odpovídá na otázky: jak vybraní členové KSČ/KSČM vymezují antikomunismus, kdo jsou, podle nich, antikomunisté, jak periodizují daný vývoj a jaké mají v této oblasti osobní zkušenosti. Pozornost je zde věnována rovněž otázce, proč vybr,aní členové KSČ/KSČM vstoupili do komunistické strany a proč zůstali jejími členy i po roce 1989. Dále text chronogicky shrnuje vývoj antikomunismu v České republice po roce 1989: v prvních revolučních měsících v podobě pokusu o "historický kompromis", dále popisuje využití antikomunismu pravicovými politickými subjekty za účelem propagace "ideologie privatizace" v první polovině 90. let, následně zachycuje postupnou proměnu antikomunismu v univerzální zbraň pravicové kampaně proti levici, zejména proti ČSSD, s vrcholem v roce 2006, nakonec uvažuje o sestupné tendenci společenského vlivu antikomunismu po roce 2010. Dále autorka v práci navrhuje šest typů antikomunismu, přičemž se zaměřuje na motivací,...
|
|
|
Sametová revoluce v Náchodě. Její "vítězové" a "poražení"
Škoda, Jáchym ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnována Sametové revoluci na regionální úrovni. Konkrétně se jedná o dění v okresním městě Náchod. Pokouším se v ní postihnout situaci před revolucí, během ní i po ní. Kromě klasického archivního výzkumu a popisu dění s využitím archivních materiálů využívám metody orální historie, která nás obohacuje a živé svědectví pamětníků událostí, a to jak zástupců Občanského fóra, tak tehdejších členů KSČ. Kombinace těchto dvou přístupů dodává práci autentičnost. Díky orální historii se mi daří čtenáři popsat osobnosti klíčových účastníků událostí v Náchodě. Pro lepší pochopení jejich postojů postihuji celý jejich životní příběh. Práce je uzavřena srovnáním mých výsledků s disertační prací doc. PhDr. Lukáše Valeše, Ph.D., který se v ní věnuje Sametové revoluci v Klatovech. V závěru docházím k poznatku, že Sametová revoluce na místní úrovni měla značný vliv na základní principy fungování státu, avšak mocenské pozice a státní správu nadále vykonávali stejní lidé nebo ti, kteří získali zkušenosti a vliv již během vlády KSČ.
|
|
|
Antikomunismus v České republice po roce 1989 se zaměřením na perspektivu členů KSČ/KSČM metodou orální historie
Pecková, Barbora ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antikomunismu v České republice po roce 1989. Hlavním předmětem výzkumu bylo popsat, jak tento vývoj vnímali a zpětně reflektují členové KSČ/KSČM. K výzkumné otázce autorka přistupovala metodou orální historie, prostřednictvím analýzy a interpretace získaného souboru rozhovorů: životopisných vyprávění a strukturovaných rozhovorů, odpovídá na otázky: jak vybraní členové KSČ/KSČM vymezují antikomunismus, kdo jsou, podle nich, antikomunisté, jak periodizují daný vývoj a jaké mají v této oblasti osobní zkušenosti. Pozornost je zde věnována rovněž otázce, proč vybr,aní členové KSČ/KSČM vstoupili do komunistické strany a proč zůstali jejími členy i po roce 1989. Dále text chronogicky shrnuje vývoj antikomunismu v České republice po roce 1989: v prvních revolučních měsících v podobě pokusu o "historický kompromis", dále popisuje využití antikomunismu pravicovými politickými subjekty za účelem propagace "ideologie privatizace" v první polovině 90. let, následně zachycuje postupnou proměnu antikomunismu v univerzální zbraň pravicové kampaně proti levici, zejména proti ČSSD, s vrcholem v roce 2006, nakonec uvažuje o sestupné tendenci společenského vlivu antikomunismu po roce 2010. Dále autorka v práci navrhuje šest typů antikomunismu, přičemž se zaměřuje na motivací,...
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Smuteční obřad v druhé polovině 20. století
Šafránková Šídová, Erika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Smrt jako neustále přítomný fakt v životě člověka významně ovlivňuje jeho život. Nutnost smíření se s vlastní smrtelností a ztrátou blízkých vytváří v každé společnosti do jisté míry ustálenou podobu pohřebního ritu. Tradiční smuteční obřad založený na kombinaci lidové tradice a křesťanském rituálu procházel v průběhu 20. století přerodem daným změnou politických a společenských poměrů. Zřejmě největším hybatelem byla vláda komunistické strany v zemi trvající 40 let, která i pohřební rituály používala jako propagandu režimu. Snaha ovládnout veškerý společenský život a eliminovat jiné vlivy spočívala mimo jiné také v otevřeném boji s církví, a tedy s tradičním křesťanským funerálním ritem. Komunismus namísto něj proklamoval kremaci jako možnost antiklerikálního pohřbení. Svým působením tak nastolil mnohé nové pohřební rituály. Motivací tohoto textu je pomocí literárních a orálních pramenů identifikovat vnímání smrti a jeho změny na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Cílem je hledat odpověď na otázku, zda přinesl komunistický režim změnu v pohřebním ritu a pokusit se jí pomocí získaných orálních pramenů identifikovat
|
|
|
Klub vojenství a historie Praha a jeho úloha v bádání o československém předválečném opevnění v době komunistického režimu až do současnosti
Pečená, Dana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry se v období od roku 1948 do r. 1989 a po něm podíleli na poznání československého předválečného opevnění profesionální historici a amatéři, členové Klubu vojenské historie Praha. Možnosti bádání a publikování se v těchto obdobích lišily. Profesionální historici se do roku 1989 o opevnění nemohli zajímat z ideologických důvodů. Znamenalo by to připomínat první republiku a oslavovat její armádu. V 70. letech minulého století se o opevnění začali zajímat nadšenci a ti se sdružili do Klubu vojenské historie Praha. Tento klub mohl vydávat publikace o čs. opevnění až po r. 1989. Bádání ve Vojenském historickém archivu bylo do té doby omezené. V 80. letech se však začala situace v tomto směru uvolňovat. V době socialismu také existovaly osoby, které se díky své profesi zajímaly o opevnění a získávaly o něm informace. Tyto osoby měly vliv na vznik zájmu členů KVH Praha o opevnění. Před rokem 1989 existovala pevnostní muzea, např. Dobrošov a některé objekty opevnění byly prohlášeny za kulturní památku. Role KVH Praha v poznání čs. předválečného opevnění je však nezastupitelná, neboť jeho členové byli jedni z prvních bunkrologických nadšenců, kteří o opevnění bádali v terénu a výsledky svého bádání zveřejňovali a umožnili tak široké veřejnosti seznámit se s...
|
host ::
RSS.