|
|
Analýza složení močových konkrementů pomocí výpočetní tomografie s duální energií záření
Vondráková, Alena ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Mechl, Marek (oponent) ; Ungermann, Leoš (oponent)
Urolitiáza se řadí mezi civilizační onemocnění. Otázka její včasné a precizní diagnostiky stále aktuální. Terapeutický postup v řešení urolitiázy se odvíjí od chemické skladby konkrétního močového konkrementu, která se donedávna zjišťovala až po extrakci močového kamene z těla pacienta. Od konce 20. století se jako nová možnost diagnostiky v problematice urolitiázy zkoumá možnost využití techniky výpočetní tomografie s duální energií záření, která nově přináší možnost materiálové charakteristiky tkání in vivo. Cílem předkládané práce bylo posoudit přesnost chemické analýzy urolitiázy pomocí výpočetní tomografie s duální energií záření (DECT) korelací jejích výsledků s laboratorní chemickou analýzou urolitiázy. Zkoumaný soubor pacientů s urolitiázou se stával ze 70 jedinců, kteří podstoupili vyšetření pomocí DECT se zaměřením na chemickou analýzu močových konkrementů in vivo. Následně byl proveden laboratorní rozbor extrahované urolitiázy u všech těchto pacientů. S ohledem na rozdělení urolitiázy do 4 hlavních typů podle chemické skladby konkrementu byla pak posuzována shoda metody DECT a laboratorní. Shoda obou analytických metod byla zkoumána i na malém souboru naslepo vyšetřovaných konkrementů (fantomů) o známé chemické skladbě. Hlavním výstupem práce je potvrzení vysoké přesnosti metody DECT...
|
|
|
Hodnocení účinků léčby jaterních nádorů pomocí zobrazovacích metod
Ludvík, Jaroslav ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Mechl, Marek (oponent) ; Ungermann, Leoš (oponent)
SOUHRN Úvod. Resekce části jater při nádorovém postižení se dosud pokládá za jedinou potenciálně kurativní léčbu. Limitací je často malý předpokládaný zbytek jater (angl. zkratka FLRV) po resekci s rizikem jaterního selhání. Portální embolizace jater (PVE) často nevede k dostatečnému nárůstu FLRV. PVE spolu s následným podáním hematopoetických kmenových buněk (HSC) do kontralaterálního laloku jater může způsobit rychlejší a větší nárůst FLRV. CT volumometrie jater umožňuje posouzení růstu FLRV a bezpečnosti resekce. Pomocí automatické CT volumometrie lze také zjistit rozsah jaterních segmentů, objem nádorů a modelovat cévní řečiště. Cílem 1. prospektivní studie bylo ověření účinku podaných HSC na růst jaterní tkáně. Byl také porovnán účinek HSC ze dvou odlišných zdrojů - z periferní krve a kostní dřeně. Ve 2. retrospektivní studii byla testována automatická CT volumometrie se srovnáním trvání a přesnosti měření oproti doposud více používané manuální metodě. Materiál a metody. V 1. studii podstoupili pacienti ve skupině I (n = 20) PVE pravého laloku jater a aplikaci HSC do kontralaterálního laloku. V kontrolní skupině II (n = 20) byla provedena pouze PVE. Pomocí manuální CT volumometrie (Syngo Volume, Siemens Healthineers, Forchheim, Německo) byl srovnáván nárůst FLRV po 3 týdnech u obou skupin. U skupiny I...
|
|
|
Hodnocení účinků léčby jaterních nádorů pomocí zobrazovacích metod
Ludvík, Jaroslav ; Ferda, Jiří (vedoucí práce) ; Mechl, Marek (oponent) ; Ungermann, Leoš (oponent)
SOUHRN Úvod. Resekce části jater při nádorovém postižení se dosud pokládá za jedinou potenciálně kurativní léčbu. Limitací je často malý předpokládaný zbytek jater (angl. zkratka FLRV) po resekci s rizikem jaterního selhání. Portální embolizace jater (PVE) často nevede k dostatečnému nárůstu FLRV. PVE spolu s následným podáním hematopoetických kmenových buněk (HSC) do kontralaterálního laloku jater může způsobit rychlejší a větší nárůst FLRV. CT volumometrie jater umožňuje posouzení růstu FLRV a bezpečnosti resekce. Pomocí automatické CT volumometrie lze také zjistit rozsah jaterních segmentů, objem nádorů a modelovat cévní řečiště. Cílem 1. prospektivní studie bylo ověření účinku podaných HSC na růst jaterní tkáně. Byl také porovnán účinek HSC ze dvou odlišných zdrojů - z periferní krve a kostní dřeně. Ve 2. retrospektivní studii byla testována automatická CT volumometrie se srovnáním trvání a přesnosti měření oproti doposud více používané manuální metodě. Materiál a metody. V 1. studii podstoupili pacienti ve skupině I (n = 20) PVE pravého laloku jater a aplikaci HSC do kontralaterálního laloku. V kontrolní skupině II (n = 20) byla provedena pouze PVE. Pomocí manuální CT volumometrie (Syngo Volume, Siemens Healthineers, Forchheim, Německo) byl srovnáván nárůst FLRV po 3 týdnech u obou skupin. U skupiny I...
|
|
|
Přínos dynamické kontrastní ultrasonografie pro diferenciální diagnostiku/ ložiskových jaterních lézí
Ungermann, Leoš ; Eliáš, Pavel (vedoucí práce) ; Mechl, Marek (oponent) ; Mírka, Hynek (oponent)
4 2. Souhrn Cíl: Zhodnotit p ínos dynamické kontrastní ultrasonografie pro diferenciální diagnostiku ložiskových jaterních lézí se zam ením na solidní benigní jaterní postižení, s posouzením typických p íznak jednotlivých ložisek. Soubor a metoda: Do studie jsme celkov zahrnuli 144 pacient , které m li p i ultrazvukovém vyšet ení zjišt né ložisko; celkov jsme vyšet ili dynamickou kontrastní ultrasonografií 163 ložisek. Definitivní diagnosa ložisek byla ov ena pomocí výpočetní tomografie (26,4 %), magnetické rezonance (60,4 %) či histologickým vyšet ením ložiska (25,8 %). V souboru p evažovaly ženy (n=90) nad muži (n=54), pr m rný v k vyšet ovaných byl 47,6 roku. Počet benigních ložisek (n=137) významn p evyšoval léze maligní (n=26).V celém souboru pak dominoval nález hemangiom (n=66), druhým nejčast jším hodnoceným ložiskovým postižením byla fokální nodulární hyperplazie (n=42). Ostatní ložiska byla sledována v menších počtech; zonální steatóza nebo asteatotické okrsky v 21 p ípad , metastatické postižení (n=15), HCC (n=7), regenerativní nodulární hyperplazie (n=5), periferní cholangiogenní karcinom (n=4). Zbylá 3 ložiska byla vzácným jaterním postižením: zán tlivý pseudotumor, hepatální adenom a epitheloidní angiomyolipom. Výsledky: Celková p esnost vyšet ení pro určení malignity či benignity ložiska byla...
|
host ::
RSS.