Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Epigraphica & Sepulcralia 13. Georgio Roháček sexagenario oblata. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií
Vrána, David ; Marešová, Jana ; Chlíbec, Jan ; Uhlíková, Kristina
On 3-4 November, the 21st session on the issue of sepulchral monuments was organised by the Institute of Art History of the CAS, v. v. i. The session featured papers on the topics of Christian, Egyptian, Jewish and Islamic sepulchral monuments in the period from the 9th to the 21st century.
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
Metodika identifikace původních majitelů movitých kulturních statků vyvlastněných podle dekretů prezidenta republiky občanům německé národnosti na území Československa po 2. světové válce
Uhlíková, Kristina ; Uhlík, Jan ; Císařová, Jitka ; Homolová, Dita ; Bakeš, Martin ; Marešová, Jana ; Radostová, Šárka
Metodika se věnuje problematice kulturně historicky cenného mobiliáře vyvlastněného na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1945 občanům německé národnosti na území Československa. Jejím cílem je popis nejúčinnějších postupů a praktik vedoucích k identifikaci jeho provenience se zaměřením na posledního majitele před konfiskací.
Plný tet: Metodika NAKI II DG16P02R004 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
Jednání o nárocích Československé republiky na umělecká díla z rakouských sbírek po 1. světové válce
Uhlíková, Kristina
Text příspěvku referuje o jednání československého státu po roce 1918 o vydání uměleckých a dalších sbírkových předmětů českého původu z rakouských sbírek. Jednání, jehož hlavním koordinátorem byl osvětový odbor Ministerstva školství a národní osvěty, probíhala především v letech 1919 až 1922. Hlavním zájmem československé strany bylo předání uměleckých děl z původní sbírky Rudolfa II. odvezených během století postupně Habsburky do Vídně.
Pozůstalost Zdeňka Wirtha v oddělení dokumentace ÚDU AV ČR
Krummholz, Martin ; Uhlíková, Kristina ; Vácha, Štěpán
Příspěvek se zabývá rozsáhlou pozůstalostí Zdeňka Wirtha, kterou její zůstavitel odkázal krátce před svou smrtí dnešnímu Ústavu dějin umění AV ČR. Nebývalý, pro osobní pozůstalost zcela výjimečný rozsah, stejně jako charakter odkázaného materiálu (řada fotografií, plánů, grafik) vede k hypotéze, že větší část tohoto souboru je pozůstatkem bývalého Památkového archivu budovaného během první republiky při Státním fotoměřickém ústavu.
"Nemluvte o zážitku." Korespondence Zdeňka Wirtha s Antonínem Matejčkem z roku 1915
Uhlíková, Kristina
Vzájemná korespondence historiků umění Zdeňka Wirtha a Antonína Matějčka z roku 1915 zajímavým způsobem dokumentuje mentalitu lidí, kteří budovali základy moderního pojetí uměleckohistorického oboru v českých zemích. Ve svých dopisech oba přátelé komentují současné dění v oboru, především vydávané studie, zabývají se zákulisním jednáním o personálním obsazení pozic v pražských institucích i plány dalšího rozvoje dějin umění po skončení války.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 UHLÍKOVÁ, Karin
3 Uhlíková, Kateřina
1 Uhlíková, Klára
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.