|
The perception of regionalisms in French general dictionaries
Urbanová, Jana ; Mudrochová, Radka (vedoucí práce) ; Kučerová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá uchopením regionalismů v obecných slovnících jazyka francouzského a jejich percepcí ve Francii. Teoretická část usiluje o vymezení termínu regionalismus v rámci lexikografie a lingvistiky obecně. Na základě získaných a nastudovan dat se pokusíme o vlastní typologii regionalismů, která je aplikována na empirickou část práce, jež se zaměřuje především na popis vybraných regionalismů pomocí lexikografické rešerše na území Francie s cílem jejich uspořádání dle výskytu a uchopení ve Výzkum se zároveň věnuje i jejich početnímu zastoupení v jednotlivých oblastech Francie. Dále obsahuje sociolingvistický výzkum formou dotazníku, jehož se zúčastní rodilí mluvčí, tj.
|
|
Srovnávací analýza obsahů německých jazykových zkoušek se zaměřením na zkoušku Německého jazykového diplomu II Konference ministrů kultu
Urbanová, Jana ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala změnami, které nastaly v jazykových zkouškách po jejich přizpůsobení se Společnému evropskému referenčnímu rámci. V souladu s cílem své práce jsem analyzovala zkoušku Německý jazykový diplom II Konference ministrů kultu Deutsches Sprachdiplom II der Kultusministerkonferenz - dále jen DSD II), jejíž revidovaná verze proběhla poprvé během školního roku 2007/08. Předkládám zde souhrnné výsledky porovnání této současné podoby zkoušky s její předcházející verzí. Analýzu opírám o první část této práce, ve které se zabývám testováním všeobecně. Uvádím v ní různé způsoby testování jazykových prostředků a řečových dovedností, typy testových položek. Popisuji konstrukci standardizovaných testů a požadavky, jež takový test musí splňovat. Shrnuji obsah a funkci Společného evropského referenčního rámce. Nová zkouška vykazuje mnoho inovací, a to v několika rovinách. První výrazná změna odpovídá současnému komunikativnímu pojetí výuky, tedy i testování jazyka. V původní verzi byly kromě řečových dovedností testovány i jazykové prostředky v části "Gramatika, slovní zásoba, slovotvorba a větná stavba". Tato část již nebyla do nového DSD II zařazena. Lingvistické kompetence tvoří pouze část komunikativních jazykových kompetencí. Jejich ovládnutí ještě nezaručuje, že budou vhodně aplikovány v...
|
|
Imprinting u savců
Hejkrlíková, Zuzana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Genomický imprinting je jedním ze způsobů epigenetické regulace, při němž dochází k expresi genu pouze z jedné ze dvou alel v závislosti na pohlaví rodiče, od kterého pocházejí. Je jedním z typů monoalelické genové exprese, vedle inaktivace X chromozomu a tzv. náhodné monoalelické exprese čili alelické exkluze. Imprinting ovlivňuje expresi mnoha genů důležitých pro růst a vývoj embrya. Narušení imprintingu vyústí v onemocnění, např. syndromy Prader-Willie, Angelmanův, Russell-Silverův nebo Beckwith-Wiedemannův, transientní neonatální diabetes, pseudohypoparathyroidismus a dětskou persistentní hyperinzulinemickou hypoglykémii. Imprintované geny jsou uspořádány v clusterech a jejich exprese je řízena ICR (imprinting control regions). Imprintovaná genová exprese je komplexní proces, který je přísně regulován. Základním mechanismem imprintingu je DNA methylace a histonové methylace. Methylační imprinty jsou vytvořeny během gametogeneze a udržovány v průběhu celého života. Methylace ICR rozhoduje o aktivitě genů v clusterech. Dalším regulačním mechanismem je transkripce non-coding RNA (ncRNA). ncRNA transkripty mohou reprimovat expresi okolních genů v clusteru. Klíčová slova: imprinting, DNA methylace, transkripce ncRNA, Prader-Willie syndrom, Angelmanův syndrom, Russell-Silverův syndrom,...
|
|
Studium epigenetických regulací HLA genů II. třídy v rámci příbuzenských vztahů.
Chmel, Martin ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Úvod: V současné postgenomické době představuje studium epigenetických regulací jeden z nástrojů pro porozumění funkci genů. Epigenetické regulace mohou přímo řídit časovou a prostorovou aktivitu genů či jejich umlčení. Molekulární podstata těchto regulací spočívá v modifikaci bází DNA, remodelaci chromatinu a RNA interferenci. Zároveň tyto mechanismy vykazují vlastní způsob přenosu dědičné informace do dalších generací nazývaný epigenetikcá dědičnost. V rámci mnoha chorob byla jako příčina prokázána deregulace epigenetické informace určitých genů. Z tohoto důvodu se jeví studium epigenomu HLA genů jako zvláště důležité, neboť tyto geny hrají zásadní roli v regulaci imunitního systému. Cíle: Cílem této práce je vytvořit popis epigenetických modifikací v rámci rodin. Jedná se o analýzu histonových modifikací a metylace DNA v promotorovém úseku genu HLA DQA1. Cílem bylo rovněž srovnat rozdíly v epigenetických modifikacích mezi alelami a také srovnání rozdílů v daných modifikacích mezi generacemi. Získané výsledky budou porovnány s analýzou míry exprese genu HLA DQA1. Metody: Z odebrané periferní krve dárců byly izolovány DNA, RNA a leukocyty. DNA byla použita ke genotypizaci. Další část vzorků DNA byla konvertována bisulfitovou metodou a posléze sekvenována. Ze získaných dat byla provedena analýza...
|
|
Výskyt specifických ostrůvkových autoprotilátek u pacientů s HNF1A-MODY a HNF4A-MODY
Urbanová, Jana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Bém, Robert (oponent)
Ostrůvkové autoprotilátky jsou asociovány s autoimunitní inzulitidou a patří k základním diagnostickým kritériím diabetes mellitus 1. typu. Nicméně, narůstá důkazů o jejich přítomnosti i u jiných typů diabetes mellitus. V této práci se zaměřujeme na incidenci ostrůvkových autoprotilátek u českých pacientů s MODY (Maturity-onset Diabetes of the Young) a analyzujeme jejich funkční relevanci ve smyslu vzniku diabetu a glykemické kompenzace. Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (GADA) a proteinu tyrozin fosfatázy 2 (IA-2A) byly měřeny v kohortě 28 českých MODY pacientů (s geneticky prokázanou diagnózou). Vybrané klinické a laboratorní údaje byly korelovány s expresí autoprotilátek a jejich kinetikou. Téměř jedna čtvrtina vyšetřených pacientů s MODY (7/28; 25%) měla pozitivní GADA nebo IA- 2A. GADA byly prevalentnější (7/7) nežli IA-2A (1/7). Incidence těchto autoprotilátek nekorelovala s HLA (Human Leukocyte Antigen) rizikovým genotypem ani s konkrétním typem mutace v MODY genech. Pacienti, kteří exprimovali ostrůvkové autoprotilátky vyvinuli v porovnání s pacienty bez autoprotilátek diabetes později, ale měli horší glykemickou kompenzaci. Exprese autoprotilátek klesla při jakémkoliv zlepšení kompenzace diabetu. Pouze jeden pacient nekorespondoval s výše uvedeným a vykazoval známky...
|
|
Výskyt specifických ostrůvkových autoprotilátek u pacientů s HNF1A-MODY a HNF4A-MODY
Urbanová, Jana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Bém, Robert (oponent)
Ostrůvkové autoprotilátky jsou asociovány s autoimunitní inzulitidou a patří k základním diagnostickým kritériím diabetes mellitus 1. typu. Nicméně, narůstá důkazů o jejich přítomnosti i u jiných typů diabetes mellitus. V této práci se zaměřujeme na incidenci ostrůvkových autoprotilátek u českých pacientů s MODY (Maturity-onset Diabetes of the Young) a analyzujeme jejich funkční relevanci ve smyslu vzniku diabetu a glykemické kompenzace. Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (GADA) a proteinu tyrozin fosfatázy 2 (IA-2A) byly měřeny v kohortě 28 českých MODY pacientů (s geneticky prokázanou diagnózou). Vybrané klinické a laboratorní údaje byly korelovány s expresí autoprotilátek a jejich kinetikou. Téměř jedna čtvrtina vyšetřených pacientů s MODY (7/28; 25%) měla pozitivní GADA nebo IA- 2A. GADA byly prevalentnější (7/7) nežli IA-2A (1/7). Incidence těchto autoprotilátek nekorelovala s HLA (Human Leukocyte Antigen) rizikovým genotypem ani s konkrétním typem mutace v MODY genech. Pacienti, kteří exprimovali ostrůvkové autoprotilátky vyvinuli v porovnání s pacienty bez autoprotilátek diabetes později, ale měli horší glykemickou kompenzaci. Exprese autoprotilátek klesla při jakémkoliv zlepšení kompenzace diabetu. Pouze jeden pacient nekorespondoval s výše uvedeným a vykazoval známky...
|
|
Imprinting u savců
Hejkrlíková, Zuzana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Genomický imprinting je jedním ze způsobů epigenetické regulace, při němž dochází k expresi genu pouze z jedné ze dvou alel v závislosti na pohlaví rodiče, od kterého pocházejí. Je jedním z typů monoalelické genové exprese, vedle inaktivace X chromozomu a tzv. náhodné monoalelické exprese čili alelické exkluze. Imprinting ovlivňuje expresi mnoha genů důležitých pro růst a vývoj embrya. Narušení imprintingu vyústí v onemocnění, např. syndromy Prader-Willie, Angelmanův, Russell-Silverův nebo Beckwith-Wiedemannův, transientní neonatální diabetes, pseudohypoparathyroidismus a dětskou persistentní hyperinzulinemickou hypoglykémii. Imprintované geny jsou uspořádány v clusterech a jejich exprese je řízena ICR (imprinting control regions). Imprintovaná genová exprese je komplexní proces, který je přísně regulován. Základním mechanismem imprintingu je DNA methylace a histonové methylace. Methylační imprinty jsou vytvořeny během gametogeneze a udržovány v průběhu celého života. Methylace ICR rozhoduje o aktivitě genů v clusterech. Dalším regulačním mechanismem je transkripce non-coding RNA (ncRNA). ncRNA transkripty mohou reprimovat expresi okolních genů v clusteru. Klíčová slova: imprinting, DNA methylace, transkripce ncRNA, Prader-Willie syndrom, Angelmanův syndrom, Russell-Silverův syndrom,...
|
|
Srovnávací analýza obsahů německých jazykových zkoušek se zaměřením na zkoušku Německého jazykového diplomu II Konference ministrů kultu
Urbanová, Jana ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala změnami, které nastaly v jazykových zkouškách po jejich přizpůsobení se Společnému evropskému referenčnímu rámci. V souladu s cílem své práce jsem analyzovala zkoušku Německý jazykový diplom II Konference ministrů kultu Deutsches Sprachdiplom II der Kultusministerkonferenz - dále jen DSD II), jejíž revidovaná verze proběhla poprvé během školního roku 2007/08. Předkládám zde souhrnné výsledky porovnání této současné podoby zkoušky s její předcházející verzí. Analýzu opírám o první část této práce, ve které se zabývám testováním všeobecně. Uvádím v ní různé způsoby testování jazykových prostředků a řečových dovedností, typy testových položek. Popisuji konstrukci standardizovaných testů a požadavky, jež takový test musí splňovat. Shrnuji obsah a funkci Společného evropského referenčního rámce. Nová zkouška vykazuje mnoho inovací, a to v několika rovinách. První výrazná změna odpovídá současnému komunikativnímu pojetí výuky, tedy i testování jazyka. V původní verzi byly kromě řečových dovedností testovány i jazykové prostředky v části "Gramatika, slovní zásoba, slovotvorba a větná stavba". Tato část již nebyla do nového DSD II zařazena. Lingvistické kompetence tvoří pouze část komunikativních jazykových kompetencí. Jejich ovládnutí ještě nezaručuje, že budou vhodně aplikovány v...
|
|
Studium epigenetických regulací HLA genů II. třídy v rámci příbuzenských vztahů.
Chmel, Martin ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Urbanová, Jana (oponent)
Úvod: V současné postgenomické době představuje studium epigenetických regulací jeden z nástrojů pro porozumění funkci genů. Epigenetické regulace mohou přímo řídit časovou a prostorovou aktivitu genů či jejich umlčení. Molekulární podstata těchto regulací spočívá v modifikaci bází DNA, remodelaci chromatinu a RNA interferenci. Zároveň tyto mechanismy vykazují vlastní způsob přenosu dědičné informace do dalších generací nazývaný epigenetikcá dědičnost. V rámci mnoha chorob byla jako příčina prokázána deregulace epigenetické informace určitých genů. Z tohoto důvodu se jeví studium epigenomu HLA genů jako zvláště důležité, neboť tyto geny hrají zásadní roli v regulaci imunitního systému. Cíle: Cílem této práce je vytvořit popis epigenetických modifikací v rámci rodin. Jedná se o analýzu histonových modifikací a metylace DNA v promotorovém úseku genu HLA DQA1. Cílem bylo rovněž srovnat rozdíly v epigenetických modifikacích mezi alelami a také srovnání rozdílů v daných modifikacích mezi generacemi. Získané výsledky budou porovnány s analýzou míry exprese genu HLA DQA1. Metody: Z odebrané periferní krve dárců byly izolovány DNA, RNA a leukocyty. DNA byla použita ke genotypizaci. Další část vzorků DNA byla konvertována bisulfitovou metodou a posléze sekvenována. Ze získaných dat byla provedena analýza...
|
|
Ochrana know-how a jiných kritických dat podniku v digitální době
Urbanová, Jana ; Regnerová, Olga (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Digitální doba, jak je někdy označován začátek 21. století, se v podnikatelském prostředí vyznačuje vysokou mírou automatizace procesů, která vyžaduje digitalizaci velkého množství dat. Automatizace přináší zrychlení procesů, omezení lidských zásahů, snížení chybovosti a tím snížení nákladů a zvýšení zisků. Mezi digitalizovanými daty nechybí ani různé druhy dat důležitých pro prosperitu podniku, mimo jiné know-how v podobě různých receptů, návodů, postupů, šablon atp. Stejně tak jako jiná důležitá aktiva podniku je potřeba i tato data chránit proti zcizení či zneužití. Tato práce rozebírá různé možnosti ochrany dat reagující na známá rizika a na příkladu konkrétní společnosti analyzuje, jak je tato společnost v oblasti ochrany svých dat připravena. V závěru práce zhodnocuje aktuální stav a doporučuje, čemu by se společnost měla v oblasti ochrany svých dat dále věnovat. Samozřejmě s přihlédnutím k efektivnosti zavádění jednotlivých opatření.
|