|
|
Zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii
Tvarohová, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce na téma zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii sleduje aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v době českého předsednictví, tedy v období od 1. ledna do 30. června 2009. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhou postkomunistickou zemí, jež vedla evropskou sedmadvacítku. Našemu předsednictví se tedy dostávalo velkého zájmu. Česko však za svého předsednictví bylo zpočátku ve stínu Francie, která předsedala EU před ČR, a jejího prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož předsednictví bylo velmi ambiciózní a dynamické. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry se zpravodajství ČTK shodovalo se Sarkozyho vlastnostmi. Zda korespondovalo a Nicolas Sarkozy byl skutečně zobrazen jako hyperaktivní a neúnavný politik, nebo byl jeho obraz jiný a zpravodajství ČTK se s jeho charakteristickými vlastnostmi rozcházelo. Druhou součástí bakalářské práce byla kvantitativní analýza všech zpráv, které v textovém zpravodajství ČTK o Nicolasi Sarkozym ve sledovaném období vyšly, a podrobná analýza jejich metadat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách. V některých případech jsem pro lepší přehlednost uvedla i grafy. Ještě podrobněji vypracované grafy o vydaném množství zpráv za každý měsíc jsou uvedeny v příloze.
|
|
|
Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013
Tvarohová, Jana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce na téma Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013 analyzuje množství negativity ve zpravodajské produkci tří českých celostátních deníků, Mladé fronty, Lidových novin a deníku Právo, vůči těmto dvěma prezidentským kandidátům. Časové rozmezí sledovaného období je vymezeno jedním měsícem před a jedním měsícem po prvním kole prezidentské volby. Volba prezidenta v lednu roku 2013 byla v jedné věci zásadně odlišná od všech voleb předchozích. Probíhala přímou volbou. Hlavu státu tak namísto poslanců volili sami občané. Jednalo se tedy o událost významného charakteru, které se samozřejmě dostalo mimořádného mediálního ohlasu. Tisk, televize i rozhlas byly doslova zaplněné přímou volbou, samotnými kandidáty, debatami či různými úvahami. Média se však této události zhostila rozporuplně. Kromě běžného informování, které bylo pro vědomí veřejnosti důležité, se média uchýlila až k jakési mediální smršti, ve které na kandidátech ,,nenechala nit suchou". Mimojiné byla ve zpravodajství patrná i vysoká míra negativity vůči Miloši Zemanovi. Naopak Karel Schwarzenberg byl zobrazován jako ideální prezident. Média tak do určité míry rozdělila společnost na dva tábory, přívržence Miloše Zemana a přívržence Karla Schwarzenberga....
|
|
|
Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013
Tvarohová, Jana ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce na téma Míra negativního zobrazení Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga v médiích v průběhu prezidentské volby v roce 2013 analyzuje množství negativity ve zpravodajské produkci tří českých celostátních deníků, Mladé fronty, Lidových novin a deníku Právo, vůči těmto dvěma prezidentským kandidátům. Časové rozmezí sledovaného období je vymezeno jedním měsícem před a jedním měsícem po prvním kole prezidentské volby. Volba prezidenta v lednu roku 2013 byla v jedné věci zásadně odlišná od všech voleb předchozích. Probíhala přímou volbou. Hlavu státu tak namísto poslanců volili sami občané. Jednalo se tedy o událost významného charakteru, které se samozřejmě dostalo mimořádného mediálního ohlasu. Tisk, televize i rozhlas byly doslova zaplněné přímou volbou, samotnými kandidáty, debatami či různými úvahami. Média se však této události zhostila rozporuplně. Kromě běžného informování, které bylo pro vědomí veřejnosti důležité, se média uchýlila až k jakési mediální smršti, ve které na kandidátech ,,nenechala nit suchou". Mimojiné byla ve zpravodajství patrná i vysoká míra negativity vůči Miloši Zemanovi. Naopak Karel Schwarzenberg byl zobrazován jako ideální prezident. Média tak do určité míry rozdělila společnost na dva tábory, přívržence Miloše Zemana a přívržence Karla Schwarzenberga....
|
|
|
Zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii
Tvarohová, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce na téma zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii sleduje aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v době českého předsednictví, tedy v období od 1. ledna do 30. června 2009. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhou postkomunistickou zemí, jež vedla evropskou sedmadvacítku. Našemu předsednictví se tedy dostávalo velkého zájmu. Česko však za svého předsednictví bylo zpočátku ve stínu Francie, která předsedala EU před ČR, a jejího prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož předsednictví bylo velmi ambiciózní a dynamické. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry se zpravodajství ČTK shodovalo se Sarkozyho vlastnostmi. Zda korespondovalo a Nicolas Sarkozy byl skutečně zobrazen jako hyperaktivní a neúnavný politik, nebo byl jeho obraz jiný a zpravodajství ČTK se s jeho charakteristickými vlastnostmi rozcházelo. Druhou součástí bakalářské práce byla kvantitativní analýza všech zpráv, které v textovém zpravodajství ČTK o Nicolasi Sarkozym ve sledovaném období vyšly, a podrobná analýza jejich metadat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách. V některých případech jsem pro lepší přehlednost uvedla i grafy. Ještě podrobněji vypracované grafy o vydaném množství zpráv za každý měsíc jsou uvedeny v příloze.
|
host ::
RSS.