|
|
Vliv kadmia na obsah vybraných prvků v ječmenu jarním (Hordeum sativum L.)
Trsková, Nikol ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Teoretická část práce je tvořena rešerší, týkající se ječmene jarního a chemického složení jeho zrna. Pozornost je věnována stresovým faktorům, které působí na rostliny a to těžkým kovům a především kadmiu a jeho vlivu na rostliny. Poslední část se zabývá významem vybraných stopových prvků, kterými jsou měď, železo, mangan a zinek.
Experimentální část práce je věnována vlivu kontaminace rostlin kadmiem na obsah vybraných prvků a to mědi, železa, manganu a zinku v rostlinách ječmene jarního. Byly provedeny dva pokusy, při kterých byly rostliny hydroponicky kultivovány v živném Knopově roztoku. V každém pokusu byly rozděleny na dvě části, první část byla pěstována bez kontaminace a sloužila jako kontrolní varianta, druhá s kontaminací, ke které byla třetí den kultivace aplikována dávka CdCl2.2,5 H2O o koncentraci 10-5 mol/l. V prvním pokusu byly rostliny sklizeny 10. den od začátku kultivace a rozděleny na kořeny, hypokotyly
a nadzemní části. Ve druhém pokusu byly sklizeny 13. den od začátku kultivace a rozděleny na kořeny, hypokotyly, báze stonku, 1. (nejstarší), 2. a 3. (nejmladší) list. Vzorky byly mineralizovány a následně byl metodou ICP-OES změřen obsah výše uvedených kovů v kontaminovaných a kontrolních rostlinách a obsah kadmia v kontaminovaných rostlinách, obsah kadmia v kontrolní variantě byl změřen metodou ETA-AAS. Zjištěné hodnoty byly zpracovány do tabulek a grafů.
Nejvyšší obsah kadmia byl zjištěn v kořenech pokusných rostlin, u 1. pokusu bylo v kořenech obsaženo 91 %, u 2. pokusu 95,5 % z celkového obsahu kadmia. V důsledku kontaminace rostlin došlo ke změnám obsahu vybraných prvků. U obou pokusů došlo u pokusných rostlin k nárůstu obsahu mědi v kořenech, v nadzemních částech byl obsah nižší ve srovnání s nekontaminovanými rostlinami. Obsah železa v 1. pokusu stoupl v kořenech a hypokotylu, v nadzemních částech obsah klesl ve srovnání s kontrolní variantou. U 2. pokusu byl obsah železa ve všech částech rostlin pokusné varianty nižší než u kontroly. Obsah manganu byl nižší u kontaminovaných rostlin téměř ve všech částech, pouze u kořenů u 1. pokusu byl zjištěn minimální nárůst obsahu. K minimální změně obsahu zinku došlo u kořenů pokusné varianty v obou pokusech, v 1. pokusu stoupl obsah zinku v hypokotylu a klesl v nadzemních částech, naopak v 2. pokusu došlo k minimální změně obsahu v hypokotylu a v nadzemních částech se obsah zinku zvýšil. Rozdíly ve výsledcích obou provedených pokusů mohly souviset s různou délkou kultivace rostlin.
|
host ::
RSS.