|
|
Vnímání strategií práce s obecně-geografickou mapou žáky různého věku
Poldová, Viktorie ; Trokšiar, David (vedoucí práce) ; Machová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá strategiemi používanými při práci s mapou a jejich vnímáním žáky různého věku. Pro výzkum byla vybrána obecně-geografická mapa, se kterou se žáci často setkávají v hodinách geografie. Celkem 92 žáků 6. a 9. tříd a posledního ročníku SŠ se účastnilo experimentu zahrnujícího test a dotazník. Oční kamera využívaná během testu umožnila získat reálné strategie, zatímco strategie vnímané žáky byly získány za pomoci dotazníku. Vnímané strategie byly kvalitativně i kvantitativně zpracovávány a zkoumány z hlediska čtyř dimenzí, tj. repertoáru, distribuce, adaptability a efektivity. Výsledky odhalily široký repertoár vnímaných strategií a nejčastěji uváděné typy strategií. Největší repertoár se ukázal u žáků v posledním ročníku SŠ, zatímco nejmenší u žáků 6. ročníku. Na základě distribuce typů strategií v úlohách a používání potřebných prvků v uvedené strategii prokázali nejvyšší schopnost přizpůsobovat své vnímané strategie studenti posledního ročníku SŠ, naopak nejnižší žáci 6. ročníku. Pro hodnocení efektivity byly stanoveny ideální nejrychlejší a nejpřesnější strategie. Přes problematičnost zkoumání efektivity u vnímaných strategií bylo zjištěno, že žáci ve většině úloh upřednostnili rychlejší strategie, ale uváděli i neefektivní strategie. Nejefektivnější strategie volili...
|
|
|
Video jako nástroj geografické výuky na 2. stupni ZŠ
Šuláková, Barbora ; Bendl, Tomáš (vedoucí práce) ; Trokšiar, David (oponent)
Hlavním cílem práce je tvorba edukativních geografických videí a následné vyhodnocení jejich relevance pro výuku kritických míst kurikula geografie. V teoretické části jsou nejprve identifikována kritická místa geografického kurikula na 2. stupni základních škol. Následně je představeno video, jakožto edukativní nástroj a pomůcka geografické výuky. Praktická část práce metodicky popisuje dílčí vytvořená videa, a na základě pilotních polostrukturovaných rozhovorů s učiteli dále analyzuje jejich využití a relevanci ve výuce geografie. KLÍČOVÁ SLOVA: tvorba videa, geografická edukativní videa, kritická místa kurikula geografie
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Ztráty mitochondrií a plastidů v evoluci eukaryot
Trokšiar, David ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hadariová, Lucia (oponent)
- 4 - Abstrakt: Mitochondrie i plastidy byly získány endosymbiotickou událostí, při které došlo k pohlcení prokaryotického organismu předky dnešních eukaryot. V evoluci plastidů je známo více endosymbiotických událostí. Při primární endosymbióze došlo k pohlcení sinice heterotrofním eukaryotickým organismem. Při následujících sekundárních, terciérních a kvartérních endosymbiótických událostech, došlo k pohlcení eukaryotické buňky jiným eukaryotem. Mitochondrie vznikla pohlcením α-proteobakterie. V evoluci eukaryot došlo u mnohých druhů k redukcím mitochondrie, které umožnili život v anaerobním prostředí. Nejméně redukovanou formou jsou anaerobní mitochondrie, které si společně s aerobní mitochondrií a vodík produkující mitochondrií zachovaly genom. Hydrogenosomy a nejvíce redukované mitosomy si genom nezachovaly. Opakované redukce plastidů v mnohých liniích vedly ke ztrátě schopnosti fotosyntetizovat. V posledních letech přibývá dokladů o organismech, které semiautonomní organelu zcela ztratily. Ke ztrátě plastidu došlo minimálně u dvou parazitických zástupců alveolát, Cryptosporidium parvum a Hematodinium sp., a ke ztrátě mitochondrie u endobioticky žijící oxymonády Monocercomonoides sp.. Semiautonomní organely se staly u těchto druhů postradatelné, jelikož tyto organizmy dokázaly jejich metabolismus...
|
host ::
RSS.