Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analysis of single-cell genomic data of Saccinobaculus sp.
Gajdošová, Petra ; Treitli, Sebastian Cristian (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Pokrok v metodách jednobuněčné genomiky a metagenomiky nám umožňuje prozk- oumat nekultivovatelné organizmy mnohem podrobněji. V této práci se zaměřujeme na sestavení genomu a genetický kód druhu Saccinobaculus ambloaxostylus ze skupiny oxymonád, který obývá zadní střevo dřevožravých švábů rodu Cryptocercus. Pomocí celogenomové amplifikace jsme získali sekvenční data tří vybraných buněk S. ambloax- ostylus. Získaná data byla použita k sestavení genomu za použití programu SPAdes. Sestavený genom byl následně rozdělen do přihrádek "košů" a dekontaminován, abychom odstranili potenciální bakteriální nebo eukaryotickou kontaminaci. Po dekontaminaci a opětovném sestavení genomu jsme získali genom s celkovou délkou ∼417Mbp, který byl distribuován mezi ∼185 tisíc fragmentů. I přes to, že jsme získali jenom částečný genom s předpokládanou úplností 13,71%, jsme se pokusili určit genetický kód, který používá S. ambloaxostylus. K tomu jsme vymodelovali 33 genů z různých metabolických drah. Porovnáním genových modelů a konzervovaných úseků u homologických proteinů příbuzných oxymonád jsme odhadli, jaké aminokyseliny kódují kanonické stop kodony. Naše výsledky naznačují, že tento organizmus používá genetický kód č. 6 známý napřík- lad u nálevníků, ve kterém jsou stop kodony UAA a UAG přeloženy jako glutamin....
Genomics and cell biology of oxymonads
Treitli, Sebastian Cristian ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Brune, Andreas (oponent) ; Beneš, Vladimír (oponent)
Oxymonády představují skupinu opomíjených protist žijících jako střevní endosymbionti hmyzu a obratlovců. V této práci jsem se zaměřil na studium fylogeneze, genomiky a buněčné biologie vybraných oxymonád. V rámci práce jsme poodhalili skrytou rozmanitost kultivovatelných malých oxymonád z různých hostitelů, popsali jeden nový rod a šest nových druhů. U Monocercomonoides exilis, jediné oxymonády s publikovaným genomem, jsme zkoumali organizaci genomu pomocí fluorescenční in situ hybridizace (FISH) proti telomerickým oblastem a jednokopiovým genům. Naše výsledky ukazují, že genom je s největší pravděpodobností organizován do 6-7 chromozomů. Funkční anotace genů odhalila, že replikace a opravy DNA v M. exilis probíhají kanonickými způsoby a sady enzymů, které se jich účastní, jsou bohatší než u jiných metamonád, jejichž genomy jsou k dispozici. Přestože M. exilis postrádá stopy po mitochondrii, anotace velké části genomu ukázala, že jeho ostatní buněčné systémy se od ostatních eukaryot zásadně neliší. Naše fylogenetické analýzy ukázaly, že rod Monocercomonoides je blízce příbuzný rodu Streblomastix, který se nachází výhradně ve střevech termitů. Streblomastix strix je, na rozdíl od M. exilis, vysoce adaptován k symbióze s povrchovými bakteriemi. Protože S. strix nelze kultivovat in vitro, použili...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.