|
|
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry
Tomcová, Jana ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na testování metodik měření odrazivosti trav z krkonošské tundry (smilka tuhá, bezkolenec modrý, třtina chloupkatá) spektroradiometrem ASD FieldSpec 4 Wide-Res s připojenou kontaktní sondou ASD Plant Probe. Jelikož není zvykem měřit takto úzké listy, které nezakrývají celé FOV, jsou hledány metodiky, které budou nejlépe opakovatelné a zatížené minimem chyb. Rovněž jsou sledovány faktory, které ovlivňují výsledky měření. Dále je sledována odlišitelnost sledovaných druhů na základě jejich spektrálních vlastností. Pro naměřená data jsou vypočítány mediány a směrodatné odchylky, které jsou vzájemně porovnávány. Aby byla stanovena pásma, ve kterých je nejvíce patrný vliv jednotlivých faktorů a kde jsou odlišitelné jednotlivé trávy, byla vypočítána analýza rozptylu (ANOVA). Nejvhodnější metodiky pro měření trav kontaktní sondou jsou odlišné pro každý druh v závislosti na jeho struktuře a vlastnostech. Pro smilku je nejlépe opakovatelné měření listů ve dvou vrstvách, pro bezkolenec je to měření abaxiálních stran listů a pro třtinu měření listů v jedné vrstvě z adaxiální a abaxiální strany či měření ve dvou vrstvách s kombinací obou stran listů. Poznatky o jednotlivých sledovaných faktorech získané...
|
|
|
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry
Tomcová, Jana ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Laboratorní spektroskopie pro vybrané druhy vegetace z krkonošské tundry Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na testování metodik měření odrazivosti trav z krkonošské tundry (smilka tuhá, bezkolenec modrý, třtina chloupkatá) spektroradiometrem ASD FieldSpec 4 Wide-Res s připojenou kontaktní sondou ASD Plant Probe. Jelikož není zvykem měřit takto úzké listy, které nezakrývají celé FOV, jsou hledány metodiky, které budou nejlépe opakovatelné a zatížené minimem chyb. Rovněž jsou sledovány faktory, které ovlivňují výsledky měření. Dále je sledována odlišitelnost sledovaných druhů na základě jejich spektrálních vlastností. Pro naměřená data jsou vypočítány mediány a směrodatné odchylky, které jsou vzájemně porovnávány. Aby byla stanovena pásma, ve kterých je nejvíce patrný vliv jednotlivých faktorů a kde jsou odlišitelné jednotlivé trávy, byla vypočítána analýza rozptylu (ANOVA). Nejvhodnější metodiky pro měření trav kontaktní sondou jsou odlišné pro každý druh v závislosti na jeho struktuře a vlastnostech. Pro smilku je nejlépe opakovatelné měření listů ve dvou vrstvách, pro bezkolenec je to měření abaxiálních stran listů a pro třtinu měření listů v jedné vrstvě z adaxiální a abaxiální strany či měření ve dvou vrstvách s kombinací obou stran listů. Poznatky o jednotlivých sledovaných faktorech získané...
|
|
|
Application of bentonite-manganese oxide composites in removal of heavy metals
Dolinská, S. ; Znamenáčková, I. ; Tomčová, J. ; Valovičová, Věra ; Vaculíková, Lenka ; Plevová, Eva
The paper is aimed on the using of non-homogeneous bentonites coated by manganese oxides for the removal of heavy metal cations from the water solutions. In the first stage Slovak natural bentonite was converted to sodium form using by Na2CO3 as the activating agent. After that the manganese oxides were precipitated on the surface of natural and sodium activated bentonite, respectively. The structural changes before and after the modifications of bentonites were characterized by X-ray diffraction analyses and X-ray photoelectron spectroscopy. To compare the sorption properties of the natural bentonite and modified bentonites, sorption experiments of Cd2+ from aqueous solutions were done.
|
|
|
Hodnocení dynamiky změn lesní vegetace pomocí metod DPZ
Tomcová, Jana ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Holman, Lukáš (oponent)
Hodnocení dynamiky změn lesní vegetace pomocí metod DPZ Abstrakt Práce je zaměřena na vyhodnocení změn lesní vegetace za pomoci vegetačních indexů. Indexy byly vybrány tak, aby zachytily změny vegetace z pohledu vlhkostních poměrů, pigmentačních změn a zdravotního stavu obecně. V práci je také hodnocena vhodnost použití jednotlivých indexů. Jako zkoumaná oblast byl zvolen Národní park Nízké Tatry, pro který byly k dispozici data pozemního měření lokalizující oblasti zasažené kalamitou a málo ovlivněná území. Pro šetření jsou využity časové řady snímků Landsat CDR. Po vypočítání vegetačních indexů byly vybrány lokality reprezentující oblasti zasažené větrnou kalamitou, kůrovcovou kalamitou a málo ovlivněná území. Pro tyto lokality byla provedena analýza časových řad, jejíž výsledky jsou zobrazeny v grafech. Na základě těchto grafů byly vybrány indexy vhodné pro zachycení změn lesní vegetace. Z použitých indexů jsou vhodné všechny kromě FMI, jehož vývoj neodpovídá předpokladům, ani jiným indexům. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, změny vesní vegetace, vegetační indexy, analýza časových řad, Landsat CDR, Národní park Nízké Tatry
|
host ::
RSS.