|
|
Zmapování zahraničních výzkumů o vztahu dětí a médií (se zaměřením na EU - vybraná období)
Tomčíková, Nelly ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Cílem bakalářské práce je mapování zahraničních výzkumů zabývajících se vztahem médií (televize a internetu) a dětí v zemích EU za období 1990 až 2010. Televize se v životech dětí objevuje v padesátých letech minulého století a ihned se stává předmětem zájmů mnoha studií. První stěžejní studií, jež předznamenala vývoj tohoto tématu na příštích několik desítek let, je studie Televize a dítě z roku 1958, která proběhla ve Velké Británii. Od té doby došlo ke změně pohledu výzkumníků na dítě, k posunu od zkoumání mediálních účinků ke zkoumání mediálních významů a užívání a k posunu od televize k mediálnímu prostředí. Hlavními evropskými zeměmi, jež se velkou měrou podílejí na výzkumné práci tohoto tématu mezi roky 1990 a 2010 jsou Velká Británie, Německo a Severské země. Většina evropských zemí má dlouhodobou tradici kvalitativního a kvantitativního výzkumu vztahu médií a dětí. Některé země, mezi něž patří i Česká republika, používaly při zkoumání vlivu médií na děti převážně metody kvantitativní. Kvalitativní metody se v těchto zemích zavádějí až po roce 1990. Jedním z nejdůležitějších projektů mapování výzkumu internetu, do kterého je v současné době zapojeno 33 zemí Evropy, se nazývá EU Kids Online. Svůj význam má tento projekt nejen z hlediska toho, že se v rámci něho sdružují a sdílejí informace a...
|
|
|
Autonomizační snahy v Zakarpatské oblasti Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu
Tomčíková, Nelly ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Zakarpatská oblast, jedna z tzv. sudetoidních zón dnešní Ukrajiny, byla během jednoho století součástí Uherského království, Československé republiky, sovětské Ukrajiny a po rozpadu SSSR Ukrajiny. Cílem této práce je zabývat se snahami o získání autonomie rusínského národa po dobu téměř dvou století, jejím ekonomicko-sociálním potenciálem stát se autonomní součástí Ukrajiny v současnosti a otázkou, zda lze dnes Rusíny vůbec považovat za národ. V důsledku izolovanosti této okrajové části státu hřebeny Karpat, se zde národní uvědomování ubíralo zcela jiným směrem. Zakarpatská oblast měla vždy v rámci všech svých "mateřských" států provinční charakter a proto zde docházelo a dochází k vytváření předpokladů pro autonomistické tendence. Dle M. Hrocha je národ souborem objektivních rysů a kombinací různých druhů vazeb a také souborem subjektivních rysů, v nichž hraje hlavní roli uvědomění si příslušníků národa, že národem jsou. Ačkoli Rusíni splňují většinu objektivních rysů pojmu národ, subjektivní rys, tedy sebeuvědomění a ztotožnění se s "rusínským národem", zatím nespľňují.
|
host ::
RSS.