|
|
Funkční a strukturální konektivita lidského neokortexu v epileptochirurgii
Šulc, Vlastimil ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaný autoreferát dizertační práce se zabývá prognostickými faktory ovlivňujícími příznivý pooperační výsledek u pacientů podstupujících chirurgickou léčbu epilepsie a možnostmi vylepšení používaných metod při lokalizaci epileptogenní léze. Tato práce vychází z výsledků čtyř publikovaných studií. První studie se zabývala hodnocením faktorů ovlivňujících dlouhodobé výsledky epileptochirurgických výkonů u MRI-negativní (nelezionální) extratemporální epilepsie (nETLE). Cílem práce bylo zhodnotit přínos neinvazivních diagnostických testů a jejich souvislost s příznivým chirurgickým výsledkem ve skupině pacientů s nETLE. Pomocí univariační analýzy bylo prokázáno, že lokalizované interiktální epileptiformní výboje (IED) na skalpovém EEG byly spojeny s příznivým chirurgickým výsledkem. Diagnostickou obtížnosti této skupiny pacientů zdůrazňuje že, ačkoli 9 z 24 pacientů podstupujících resekční výkon mělo příznivý výsledek, a pouze devět z 85 pacientů s nETLE dosáhlo takového příznivého výsledku. Druhá práce se zabývala hodnocením přínosu statistického zpracování SPECT (Jednofotonová emisní tomografie) oproti tradičním metodám hodnocení pomocí prosté subtrakce u pacientů s MRI-negativní fokální epilepsií temporálního laloku (nTLE) a MRI-negativní extratemporální epilepsií (nETLE). Interiktální a...
|
|
| |
|
|
Srovnání výsledků elektrické kortikální stimulace a funkční magnetické rezonance
Bartoš, Robert ; Petrovický, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Jaroslav (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
Během mého postgraduálního studia jsem se zaměřil na problematiku operativy elokventně uložených intrinsických nádorů mozku v širším kontextu, v závěru práce jsem se věnoval operativě gliomů insuly, která je technicky náročná. Obecně, radikalita resekce je zřejmě i v případě nízkostupňového gliomu akceptovatelným prognosticky příznivým faktorem. Pro bezpečnou resekci však samotná znalost anatomie není postačující, v případech suspekce na eloquentní lokalizaci tumoru musí následovat rozvaha o poloze funkční oblasti vzhledem k tumoru. Tuto rozvahu může posunout vpřed výsledek funkční magnetické rezonance. Funkční magnetická rezonance byla v naší studii spolehlivá u 83% pacientů operovaných pro nádor v centrální motorické oblasti (15/18). Vzdálenosti mezi fMRI aktivovanými clustery a cílem ECS se nacházely v rozmezí 5mm (hranice spolehlivosti neuronavigačního přístroje) u 20 z 26 našich měření. Menší rozptyl objemu BOLD aktivace je patrný při více restriktivním korigovaném prahování P<0.05c. U všech takto konzervativně prahovaných vyšetření panovala shoda s výsledkem ECS. Pokud bylo dosažené korigované vyšetření objemově dostatečné pro lokalizaci předpokládané SMl, pravděpodobnost validity byla vyšší než v případě, kdy jsme museli použít nekorigované vyšetření. Senzitivita fMRI pro lokalizaci mozkové kůry s...
|
|
|
Funkční a strukturální konektivita lidského neokortexu v epileptochirurgii
Šulc, Vlastimil ; Hořínek, Daniel (vedoucí práce) ; Doležalová, Irena (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Předkládaný autoreferát dizertační práce se zabývá prognostickými faktory ovlivňujícími příznivý pooperační výsledek u pacientů podstupujících chirurgickou léčbu epilepsie a možnostmi vylepšení používaných metod při lokalizaci epileptogenní léze. Tato práce vychází z výsledků čtyř publikovaných studií. První studie se zabývala hodnocením faktorů ovlivňujících dlouhodobé výsledky epileptochirurgických výkonů u MRI-negativní (nelezionální) extratemporální epilepsie (nETLE). Cílem práce bylo zhodnotit přínos neinvazivních diagnostických testů a jejich souvislost s příznivým chirurgickým výsledkem ve skupině pacientů s nETLE. Pomocí univariační analýzy bylo prokázáno, že lokalizované interiktální epileptiformní výboje (IED) na skalpovém EEG byly spojeny s příznivým chirurgickým výsledkem. Diagnostickou obtížnosti této skupiny pacientů zdůrazňuje že, ačkoli 9 z 24 pacientů podstupujících resekční výkon mělo příznivý výsledek, a pouze devět z 85 pacientů s nETLE dosáhlo takového příznivého výsledku. Druhá práce se zabývala hodnocením přínosu statistického zpracování SPECT (Jednofotonová emisní tomografie) oproti tradičním metodám hodnocení pomocí prosté subtrakce u pacientů s MRI-negativní fokální epilepsií temporálního laloku (nTLE) a MRI-negativní extratemporální epilepsií (nETLE). Interiktální a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání výsledků elektrické kortikální stimulace a funkční magnetické rezonance
Bartoš, Robert ; Petrovický, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Jaroslav (oponent) ; Tintěra, Jaroslav (oponent)
Během mého postgraduálního studia jsem se zaměřil na problematiku operativy elokventně uložených intrinsických nádorů mozku v širším kontextu, v závěru práce jsem se věnoval operativě gliomů insuly, která je technicky náročná. Obecně, radikalita resekce je zřejmě i v případě nízkostupňového gliomu akceptovatelným prognosticky příznivým faktorem. Pro bezpečnou resekci však samotná znalost anatomie není postačující, v případech suspekce na eloquentní lokalizaci tumoru musí následovat rozvaha o poloze funkční oblasti vzhledem k tumoru. Tuto rozvahu může posunout vpřed výsledek funkční magnetické rezonance. Funkční magnetická rezonance byla v naší studii spolehlivá u 83% pacientů operovaných pro nádor v centrální motorické oblasti (15/18). Vzdálenosti mezi fMRI aktivovanými clustery a cílem ECS se nacházely v rozmezí 5mm (hranice spolehlivosti neuronavigačního přístroje) u 20 z 26 našich měření. Menší rozptyl objemu BOLD aktivace je patrný při více restriktivním korigovaném prahování P<0.05c. U všech takto konzervativně prahovaných vyšetření panovala shoda s výsledkem ECS. Pokud bylo dosažené korigované vyšetření objemově dostatečné pro lokalizaci předpokládané SMl, pravděpodobnost validity byla vyšší než v případě, kdy jsme museli použít nekorigované vyšetření. Senzitivita fMRI pro lokalizaci mozkové kůry s...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.