|
| |
|
|
Hudebně činné partnerky významných skladatelů
Chvalová, Viola ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
V této práci shrnuji osobní a profesní profil výběru hudebně činných žen, které žily po boku významných skladatelů. Jedná se o šest umělkyň od baroka po 20. století. V každé kapitole se středem mého zájmu stal jiný prvek jejich života. Leckdy se vzhledem k malému množství spolehlivých zdrojů informací (zejména pokud jde o dobu barokní) jedná pouze o shrnutí hypotéz, někde se zaměřuji více na profesní stránku osobnosti, někde naopak na osobní a rodinné záležitosti. Práce se zabývá úseky hudební historie, se kterými není širší veřejnost natolik obeznámena, a které si dle mého názoru zasluhují být v povědomí. Zaměřuji se na virtuózní cembalistku 17. století Marii-Rose Dubois, která po boku manžela J. B. Forquerayho působila na pódiích jako koncertní umělkyně, dále na zpěvačku a významnou tvůrkyni Bachových manuskriptů Annu Magdalenu Bachovou, vynikající zpěvačku období klasického slohu Josefínu Duškovou, manželku českého skladatele F. X. Duška. Zabývám se také harfenistkou a skladatelkou Sophií Corri-Dussek, manželkou hudebního bohéma J. L. Dusíka, nejvýznamnější klavíristkou 19. století Clarou Schumannovou a operní pěvkyní Bertou Lautererovou, partnerkou českého skladatele J. B. Foerstera. Žen, o kterých bych ráda napsala, je samozřejmě mnohem více, pro svou práci jsem ale nakonec zvolila těchto šest...
|
|
|
Stupnice jako základ technického vybavení klavíristy
Hanžlíková Krafová, Viktoria ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce "Stupnice jako základ technického vybavení klavíristy" řeší problematiku hry stupnic a stupnicového komplexu na všech úrovních výuky klavírní hry. Uvádí podnětné zásady klavírní pedagogiky s možností jejích aplikace v systémovém nácviku stupnic. Práce je rozdělená do osmi kapitol, přičemž každá je věnována určitým technickým cvičením, vztahujících se ke stupnicím diatonickým i chromatickým. Velká pozornost je dána akordům, rozkladům a hře stupnic ve dvojhmatech. Každá kapitola je doplněná praktickými příklady a prstokladovými systémy. Rozsahem svého zaměření je práce adresovaná pedagogům, studentům středních a vysokých hudebních škol.
|
|
| |
|
| |
|
|
Klement Slavický a jeho klavírní dílo určené dětem
Honzová, Miroslava ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá instruktivní tvorbou Klementa Slavického pro sólový klavír. V první kapitole je uveden stručný životopis skladatele. Druhá kapitola je věnována klavírním cyklům určeným dětem. Kapitola zahrnuje cykly: Na bílých i černých, Klavír a mládí, 12 malých etud, Doma u klavíru a Amoroso. Třetí kapitola obsahuje pedagogické a interpretační uchopení vybraných skladeb ze zmíněných cyklů. Je zde představen zvolený postup nácviku vybraných skladeb, způsoby řešení přednesových a technických obtíží i postřehy jednotlivých žáků. Ve čtvrté kapitole jsou zaneseny výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak moc učitelé zařazují dílo autora do repertoáru žáků ZUŠ, které skladby se hrají nejčastěji, jak si žáci vedou pří práci na jeho skladbách a také pohled samotných učitelů na osobnost i hudbu skladatele. Součástí třetí i čtvrté kapitoly jsou také některé obecně platné didaktické zásady a osobní postřehy autorky, které považovala za důležité zmínit. Cílem práce je proniknout hlouběji do díla Klementa Slavického pro sólový klavír, které je určeno dětem, a to především skrze nastudování vybraných skladeb s žáky ZUŠ a popsat osobní zkušenost, která by mohla podnítit větší zájem mladší generace učitelů o tvorbu skladatele. KLÍČOVÁ SLOVA Klement Slavický, klavír, ZUŠ, Na...
|
|
| |
|
|
Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova
Pivoňková, Amálie ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Bakalářská práce Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova se zabývá zkoumáním virtuozity a virtuózních prvků v etudách Chopina, Liszta a Rachmaninova. Práce nejprve vysvětluje, co je klavírní virtuozita a z čeho se skládá. Na základě toho jsou v následujících kapitolách zkoumány a analyzovány jednotlivé koncertní etudy výše uvedených skladatelů, jakožto ideální příklad virtuozity. Chopinovy Etudy jsou rozděleny podle problematiky, která v nich dominuje. Etudy Liszta a Rachmaninova nejsou rozděleny, neboť jsou více komplexní. Často obsahují kombinaci více problematik a je náročné určit, která z nich převažuje. Navzdory tomu, že nejsou rozděleny, je s nimi pracováno stejným způsobem, jako s etudami Chopinovými. Podle konkrétních problematik práce zjišťuje, jakým způsobem danou etudu cvičit a jaká úskalí je třeba překonat, aby byla interpretace zdařilá. Na začátku kapitol autorka práce nastiňuje životní osudy výše uvedených skladatelů. Díky stručnému představení každého z nich je snazší pochopit způsob, jakým každý z nich komponoval a co je pro jejich tvorbu příznačné. Práce klade důraz na to, že virtuozita není pouze technická záležitost, nýbrž souhrn vícero faktorů. Prostřednictvím zkoumání a porovnávání daných etud autorka zjišťuje, že je tomu skutečně tak....
|
|
| |
|
|
Specifika pedagogického přístupu k počátku klavírního vyučování u žáků různých věkových kategorií
Mihulková, Šárka ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Kopecká, Věra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pedagogického přístupu ke klavírnímu vyučování začátečníků různých věkových kategorií. Snaží se podat co možná nejkomplexnější pohled na různé aspekty počátečního klavírního vyučování. Práce je rozdělena do několika kapitol, z nichž některé čerpají z dostupné psychologické a metodické literatury, některé z klavírních škol a některé jsou podloženy vlastním dotazníkovým šetřením. První kapitola popisuje začínající žáky klavírní hry jakožto subjekty, které se nacházejí v určitém stádiu psychologického vývoje. Dívá se na ně z pohledu obecných, ale i hudebně specifických vývojových charakteristik a uvádí tyto charakteristiky do souvztažnosti s klavírní hrou. Dále se věnuje motivačním tendencím, charakteristickým pro daná období, a faktorům, které mohou výrazně ovlivňovat učení žáků, ale které prozatím nejsou v souvislosti s klavírním vyučováním příliš diskutovány, byť informovanost pedagoga o této problematice může usnadnit řešení určitých situací, s nimiž je možno se v počátečním klavírním vyučování setkat. Jedná se především o učební a výukové styly, bloky v učení a specifické poruchy učení. Druhá kapitola je věnována metodickým specifikům práce se začínajícími žáky různého věku. Třetí kapitola pak doplňuje tuto problematiku o srovnání metodických postupů, užívaných v...
|
host ::
RSS.