|
|
Klement Slavický a jeho klavírní dílo určené dětem
Honzová, Miroslava ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá instruktivní tvorbou Klementa Slavického pro sólový klavír. V první kapitole je uveden stručný životopis skladatele. Druhá kapitola je věnována klavírním cyklům určeným dětem. Kapitola zahrnuje cykly: Na bílých i černých, Klavír a mládí, 12 malých etud, Doma u klavíru a Amoroso. Třetí kapitola obsahuje pedagogické a interpretační uchopení vybraných skladeb ze zmíněných cyklů. Je zde představen zvolený postup nácviku vybraných skladeb, způsoby řešení přednesových a technických obtíží i postřehy jednotlivých žáků. Ve čtvrté kapitole jsou zaneseny výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak moc učitelé zařazují dílo autora do repertoáru žáků ZUŠ, které skladby se hrají nejčastěji, jak si žáci vedou pří práci na jeho skladbách a také pohled samotných učitelů na osobnost i hudbu skladatele. Součástí třetí i čtvrté kapitoly jsou také některé obecně platné didaktické zásady a osobní postřehy autorky, které považovala za důležité zmínit. Cílem práce je proniknout hlouběji do díla Klementa Slavického pro sólový klavír, které je určeno dětem, a to především skrze nastudování vybraných skladeb s žáky ZUŠ a popsat osobní zkušenost, která by mohla podnítit větší zájem mladší generace učitelů o tvorbu skladatele. KLÍČOVÁ SLOVA Klement Slavický, klavír, ZUŠ, Na...
|
|
|
Klavírní interpretace barokní hudby na základních uměleckých školách
Honzová, Miroslava ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klavírní interpretací barokní hudby na základních uměleckých školách. V první kapitole jsou popsána specifika barokní interpretace. Je uvedeno devět základních oblastí, ke kterým by měl pedagog či interpret směřovat svoji pozornost, a to: výraz, tempo, obvyklé změny v rytmu, ornamentika, generální a číslovaný bas, držení těla a prstoklad, artikulace a frázování, dynamika a poslední podkapitola je věnována otázkám historicky poučené interpretace. V druhé kapitole jsou popsány počátky výuky polyfonie u začátečníků. Dále jsou uvedeny materiály vhodné pro počáteční výuku polyfonie, ze kterých jsou vybrány některé skladby, které lze ve výuce použít. Ve třetí kapitole jsou uvedeny materiály vhodné pro výuku barokní hudby na ZUŠ. A nakonec ve čtvrté kapitole je obsaženo pedagogické a interpretační uchopení konkrétních skladeb z uvedených materiálů, jehož obsahem jsou i některé didaktické zásady, které jsou obecně platné pro proces výuky na základní umělecké škole. Cílem práce je lépe se jako začínající učitel, ale i jako interpret zorientovat v problematice interpretace barokních děl na ZUŠ a vytvořit shrnující text, který by mohli využít například i další studenti a začínající učitelé klavírní hry na základních uměleckých školách, kteří se chtějí v této problematice dál...
|
host ::
RSS.