|
|
Ergoterapeutická intervence u dětí s Rettovým syndromem v časně školním věku. Podtitul: Možnosti rozvíjení motorických dovedností pomocí volnočasových aktivit
Tesařová, Lucie ; Vavříková, Marianna (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Lucie Tesařová Vedoucí práce: Mgr. Marianna Vavříková Název bakalářské práce: Ergoterapeutická intervence u dětí s Rettovým syndromem v časně školním věku Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá možností rozvíjení motorických dovedností u dívek s Rettovým syndromem pomocí volnočasových aktivit. Rettův syndrom je neurodegenerativní onemocnění spojené s patogenní mutací genu. Cílem práce je z ergoterapeutického hlediska popsat subjektivní pohled rodičů na to, jak volnočasové aktivity rozvíjí motorické dovednosti dívek s Rettovým syndromem v časně školním věku. Bakalářská práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje problematiku Rettova syndromu, charakteristiku onemocnění, klinický obraz, problematiku komunikace a stádia onemocnění s možností ergoterapeutické intervence. Dále se zabývá důležitostí volného času a volnočasových aktivit pro dítě a jeho rodinu. Současně jsou zde uvedeny možnosti, které volnočasové aktivity lze k rozvíjení motorických dovedností u dívek s Rettovým syndromem využít. V praktické části jsou zpracované kazuistiky tří dívek s touto diagnózou. V rámci této části byly provedeny tři semistrukturované rozhovory s rodiči dívek na téma volný čas a volnočasové aktivity. Výsledky ukazují na to, že...
|
|
|
Předtransfuzní vyšetření - zkouška slučitelnosti erytrocytárních transfuzních přípravků na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s.
TESAŘOVÁ, Lucie
Krev je tělní tekutinou, kterou se zatím přes veškerý pokrok nepodařilo nahradit žádnými jinými umělými přípravky. První zmínky o transfuzi nacházíme již u starých Egypťanů, Asyřanů, Židů i Římanů. První historicky zaznamenaný pokus o krevní transfuzi popsal historik a právník Stephano Infessura roku 1492. Na území našeho státu byla vykonána první známá transfuze krve teprve v 19. století. Provedl ji pražský lékař Antonín Erpek roku 1879. Předtransfuzní vyšetření je soubor imunohematologických vyšetření prováděných před podáním transfuze krve pacientovi. Cílem předtransfuzního vyšetření je zajistit příjemci účinnou substituci, při které budou transfundované erytrocyty dostatečně dlouho přežívat v jeho krevním oběhu a nedojde k jejich destrukci. Základním principem všech předtransfuzních vyšetření je laboratorní potvrzení, že je krev příjemce slučitelná s krví dárce. Komplex předtransfuzních vyšetření před podáním erytrocytárního transfuzního přípravku povinně zahrnuje vyšetření krevní skupiny příjemce, screeningu antierytrocytárních protilátek příjemce, popř. doplněného identifikací protilátek, a vlastní zkoušky kompatibility transfuzního přípravku. Všechna tato vyšetření se provádějí aglutinačními metodami. Zkouška kompatibility je reakce séra/plazmy pacienta s erytrocyty dárce, která slouží k potvrzení, že je krev příjemce slučitelná s krví dárce. Může být vyšetřena buď serologicky (na sklíčku, ve zkumavce, sloupcovou gelovou aglutinací, metodami pevné fáze) nebo elektronicky (strategie type and screen, elektronická zkouška kompatibility). Platnost zkoušky kompatibility je 72 hod., počítáno od doby odběru vzorku příjemce krevní transfuze. Moje práce se zabývá vyšetřením vlastní zkoušky kompatibility transfuzního přípravku, literárním porovnáním jednotlivých metod a porovnáním provedení metody sloupcové gelové aglutinace (LISS/NAT) manuálně a na automatu Techno TwinStation, včetně porovnání provozně-ekonomického hlediska. Praktická část této práce byla zpracována na Transfuzním oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Literárním porovnáním metod zkoušky kompatibility jsem dospěla k závěru, že nejcitlivější metodou používanou k vyšetření zkoušky kompatibility, je nepřímý antiglobulinový test (NAT) provedený sloupcovou gelovou aglutinací nebo metodami pevné fáze. Moje zjištění odpovídá Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP. Výsledky této bakalářské práce potvrzují správnost volby vedení TRS provádět vyšetření zkoušky kompatibility metodou sloupcové gelové aglutinace (LISS/NAT). Výhody sloupcové gelové aglutinace oproti zkumavkovým metodám spočívají v tom, že se jedná o rychlou metodu, s menší spotřebou reagencií i vzorku, s možností standardizace, automatizace, dokumentace. V neposlední řadě metoda vykazuje vyšší citlivost, což zvyšuje bezpečnost krevní transfuze pro pacienta. Vyšetření zkoušky kompatibility metodou sloupcové gelové aglutinace (LISS/NAT) bylo provedeno manuálně a na automatu Techno TwinStation u 52 vzorků pacientů, celkem 118 testů. Výsledky vyšetření byly shodné bez ohledu na zvolený způsob provedení. Ani z provozně-ekonomického hlediska se oba typy provedení tohoto vyšetření výrazněji neliší (manuální cca 24 Kč, automatizované cca 26 Kč). Při manuálním provedení nelze vyloučit chyby lidského faktoru, které jsou v případě automatizace eliminovány. Další výhodou automatu je dohledatelnost všech prvků zapojených do analytického procesu, které jsou archivovány a zůstanou přístupné po provedení testu. Výhodou manuálního provedení zkoušky slučitelnosti je kratší celkový čas vyšetření (cca 30 ? 35 min) oproti automatizovanému (cca 45 ? 60 min dle počtu vzorků). Nevýhodou automatizovaného provedení zkoušky kompatibility na automatu Techno TwinStation je to, že není možné v průběhu pipetování přidávat další vzorky.
|
host ::
RSS.