|
|
Akustické vlastnosti českých diftongů
Studenovský, David ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Zimmermann, Július (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přinést základní údaje akustického popisu českých diftongů [ou, au, eu]. Diftong je jednotkou, pro kterou je charakteristická změna kvality během jeho trvání, jakási "dvoučlennost". Analýza povahy této změny je obtížná, stejně jako fonologická interpretace dvoučlenných segmentů v systému konkrétního jazyka. Také proto byl popis diftongů často opomíjen. V současné době narůstá potřeba jednotky tohoto typu zkoumat. Významný podíl na tom má zájem, který projevují o problematiku zvukových segmentů s krátkou časovou změnou jednak neurofonetický a psychologický výzkum, jednak některé aplikace řečových technologií. Získání podrobnějších údajů o akustické podobě diftongů patří proto k aktuálním úkolům současného popisu jazyka. V práci jsme sledovali aspekt trvání, spektrálního složení a změn intenzity na lokální úrovni, které jsme následně srovnávali s výsledky získanými pro jednoduché vokály. V časové doméně jsme sledovali hodnoty trvání diftongů rozdělených na část iniciální, přechodovou a finální na základě sluchové percepce. vedle toho bylo sledováno trvání celkové. K analýzám bylo použito jednak materiálu pocházejícího z databáze Fonetického ústavu FFUK, jednak byly vytvořeny speciální texty pro potřeby jednotlivých měření. Vesměs to byly nahrávky čtených a...
|
|
|
Strukturní a temporální vlastnosti konsonantických intervalů u předškolních dětí
Kropíková, Alena ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat realizaci konsonantických shluků u věkově homogenní skupiny českých dětí. V teoretické části práce se zabýváme slabikou a souhláskovými shluky jako jazykovými univerzáliemi a charakterizujeme slabičnou strukturu a konsonantické shluky v češtině. Popsány jsou také některé teoretické přístupy k osvojování řeči, zohledňující zejména kombinatoriku segmentů a formování slabičné struktury v řeči dětí. Představena je řada výzkumů z oblasti osvojování konsonantických shluků. V praktické části je popsán experiment, v němž byla zkoumána realizace konsonantických shluků u 16 normálně se rozvíjejících českých dětí ve věkovém rozmezí 3;8-4;9 ( x = 4,4). Na základě frekvence výskytu v korpusu psané češtiny bylo vybráno 11 různých dvoučlenných souhláskových kombinací, které byly umístěny do 30 reálných slov a do 30 strukturně identických pseudoslov. Jako metoda k vyvolání řečové produkce byla užita imitace samostatných slov/pseudoslov, doplněná obrázky. Analyzováno bylo celkem 461 shluků v reálných slovech a 464 shluků v pseudoslovech. Shluky byly popsány z hlediska struktury (tj. způsobu a správnosti realizace) a temporálních vlastností. Srovnáváno bylo zastoupení kanonických a nekanonických realizací shluků v reálných slovech a pseudoslovech, shluků v různých pozicích v...
|
|
|
Realizace melodému českými mluvčími angličtiny ve čteném textu
Vavryčuk, Václav ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá českým přízvukem v angličtině v oblasti intonace, konkrétně srovnáním finálních melodických kontur ve čteném projevu českých mluvčí se silným přízvukem a rodilých britských mluvčí. Jejím cílem je přispět k popisu "české" angličtiny s možností následného didaktického využití jejích výsledků. V úvodní části se věnujeme cizineckému přízvuku, s ním související srozumitelnosti projevu a vlivu mateřského jazyka. Poté zmiňujeme relevantní pojmy intonačního popisu a jejich aplikaci v české a anglické intonologii. V praktické části srovnáváme melodická schémata českých a britských mluvčí získaná pomocí shlukové analýzy. Zejména patrné jsou rozdíly v realizaci melodému neukončujícího, u kterého převládají u českých mluvčí stoupavé kontury, zatímco britské mluvčí používají většinou kontury klesavé.
|
|
|
Strukturní a temporální vlastnosti konsonantických intervalů u předškolních dětí
Kropíková, Alena ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat realizaci konsonantických shluků u věkově homogenní skupiny českých dětí. V teoretické části práce se zabýváme slabikou a souhláskovými shluky jako jazykovými univerzáliemi a charakterizujeme slabičnou strukturu a konsonantické shluky v češtině. Popsány jsou také některé teoretické přístupy k osvojování řeči, zohledňující zejména kombinatoriku segmentů a formování slabičné struktury v řeči dětí. Představena je řada výzkumů z oblasti osvojování konsonantických shluků. V praktické části je popsán experiment, v němž byla zkoumána realizace konsonantických shluků u 16 normálně se rozvíjejících českých dětí ve věkovém rozmezí 3;8-4;9 ( x = 4,4). Na základě frekvence výskytu v korpusu psané češtiny bylo vybráno 11 různých dvoučlenných souhláskových kombinací, které byly umístěny do 30 reálných slov a do 30 strukturně identických pseudoslov. Jako metoda k vyvolání řečové produkce byla užita imitace samostatných slov/pseudoslov, doplněná obrázky. Analyzováno bylo celkem 461 shluků v reálných slovech a 464 shluků v pseudoslovech. Shluky byly popsány z hlediska struktury (tj. způsobu a správnosti realizace) a temporálních vlastností. Srovnáváno bylo zastoupení kanonických a nekanonických realizací shluků v reálných slovech a pseudoslovech, shluků v různých pozicích v...
|
|
|
Syntéza znělostních charakteristik českých exploziv a jejich předběžné percepční ověření
Urban, Kristian ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
Tato práce se zabývá znělostními charakteristikami českých exploziv. V teoretické části je nastíněna funkce hlasivek a jejich podíl na znělosti hlásek. Dále je přiblížena historie, dělení a aplikace řečových syntetizátorů. Právě syntetizéry umožňují kontrolovanou manipulaci jednotlivých parametrů řečového signálu. V praktické části jsou pomocí syntetizéru HLsyn syntetizovány jednotlivé české explozivy s různými znělostními charakteristikami. Na základě předběžného percepčního ověření je pak vyhodnoceno, jak je posluchači znělost vnímána. Klíčová slova: znělost, explozivy, syntéza, HLsyn, percepční test
|
|
|
Durational variation of segments in read speech of Czech and British speakers of English
Urbanová, Darina ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
Tato práce se zabývá variabilitou trvání segmentů ve čtených textech českých a britských mluvčích angličtiny. Variabilita v trvání segmentů byla v řeči tří českých a tří britských mluvčích zkoumána z hlediska příslušnosti k jednotlivým vokalickým a konsonan-tickým třídám segmentů a dále byl zkoumán i vliv přízvuku a hranice promluvového úseku. V řeči českých mluvčích byly pozorovány následující tendence. Jednak se českým mluvčím nedařilo zcela postihnout rozdíly v trvání mezi jednotlivými třídami samohlásek a jejich dlouhé samohlásky byly tedy o něco kratší než u britských mluvčích. Dále samohláskám českých mluvčích částečně chyběl potřebný kontrast daný rozdílem v trvání v přízvučných a nepřízvučných pozicích. A z hlediska vlivu hranice, jak samohlásky tak i souhlásky českých mluvčích nedosahovaly takového stupně prodloužení v poslední slabice promluvového úseku, ke kterému docházelo u mluvčích britských. Teoretická část práce se zabývá dvěma hlavními tématy. Prvním je cizinecký přízvuk s ohledem na stupeň přízvuku, jeho objektivní i subjektivní srozumitelnost a také na jeho důsledky pro komunikaci a na faktory, které mohou ovlivnit jeho míru. Druhá část pojednává o temporální doméně řeči vzhledem k trvání segmentů v češtině a angličtině a oblasti rytmu. Zmiňuje se též o významnosti trvání v percepci a...
|
|
|
Spektrální změny vokálů při různých úrovních artikulačního tempa
Pavlíková, Helena ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
V této práci se zabýváme změnami krátkých vokálů v češtině v souvislosti se změnou úrovně artikulačního tempa. Použili jsme čtený text ve třech úrovních artikulačního tempa od 13 mluvčích. Měřili jsme trvání vokálů a frekvence F1-F3, naměřené frekvence v hertzích jsme normalizovali pomocí Lobanovovy transformační procedury. Data jsme analyzovali pomocí statistických t-testů. Se zvýšením artikulačního tempa došlo u všech vokálů ke zkrácení trvání. Dále došlo se zvýšením artikulačního tempa k centralizaci krátkých vokálů v rámci vokalického prostoru - nejvýraznější změny jsme zaznamenali u krajních vokálů vokalického systému /i/, /a/, /u/. Nejmenší byly změny u /e/. Ovlivněny byly především hodnoty F1 a F2, u třetího formantu jsme pravidelný posun nezaznamenali. Centralizovaly se i vokály silně ovlivněné předcházejícími konsonanty, nelišilo se chování přízvučných a nepřízvučných vokálů. Výraznější byly posuny mezi kategoriemi danými trváním vokálů než úrovní artikulačního tempa. Výraznější byla centralizace u mluvčích, kteří mezi jednotlivými úrovněmi tempa dosáhli vyšších rozdílů. Klíčová slova: artikulační tempo, frekvence vokalických formantů, trvání, redukce, centralizace, koartikulace
|
|
|
Akustické vlastnosti českých diftongů
Studenovský, David ; Palková, Zdenka (vedoucí práce) ; Zimmermann, Július (oponent) ; Hes Svobodová, Marie (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přinést základní údaje akustického popisu českých diftongů [ou, au, eu]. Diftong je jednotkou, pro kterou je charakteristická změna kvality během jeho trvání, jakási "dvoučlennost". Analýza povahy této změny je obtížná, stejně jako fonologická interpretace dvoučlenných segmentů v systému konkrétního jazyka. Také proto byl popis diftongů často opomíjen. V současné době narůstá potřeba jednotky tohoto typu zkoumat. Významný podíl na tom má zájem, který projevují o problematiku zvukových segmentů s krátkou časovou změnou jednak neurofonetický a psychologický výzkum, jednak některé aplikace řečových technologií. Získání podrobnějších údajů o akustické podobě diftongů patří proto k aktuálním úkolům současného popisu jazyka. V práci jsme sledovali aspekt trvání, spektrálního složení a změn intenzity na lokální úrovni, které jsme následně srovnávali s výsledky získanými pro jednoduché vokály. V časové doméně jsme sledovali hodnoty trvání diftongů rozdělených na část iniciální, přechodovou a finální na základě sluchové percepce. vedle toho bylo sledováno trvání celkové. K analýzám bylo použito jednak materiálu pocházejícího z databáze Fonetického ústavu FFUK, jednak byly vytvořeny speciální texty pro potřeby jednotlivých měření. Vesměs to byly nahrávky čtených a...
|
host ::
RSS.