|
|
Empirical Essays on Crises, Reforms and Growth
Stankov, Petar ; Lízal, Lubomír (vedoucí práce) ; Kraft, Evan (oponent) ; Babecký, Jan (oponent)
Introduction (Czech version) Tato práce se zaměřuje na tři empirická témata relevantní pro veřejné poli- tiky. Zaprvé, jak bankovní krize ovlivňují finanční reformy? Data ukazují, že bankovní krize produkují v průběhu času řadu reformních vzorců ve fi- nančním sektoru. Za druhé, rostou země, které provedli reformu finančních trhů, trhů s produkty a trhů práce, podobně? Výsledky naznačují, že na něk- teré země mají tržně orientované reformy pozitivnější vliv než na země jiné. Za třetí, pokud některé země opravdu těží víc z takovýchto reforem, může být důvodem to, že různé země mají výrazně odlišné rozložení firem z hlediska velikosti a že různě velké firmy rostou rozdílnou rychlostí po identických re- formách? Pokud firmy různých velikostí opravdu rostou různou rychlostí po stejných reformách, mohlo by to vést k různým růstovým zkušenostem napříč zeměmi procházejícími obdobnými reformami. První studie byla motivována skutečností, že řada zemí prošla od počátku sedmdesátých let minulého století bankovními krizemi. Tato práce spojuje tyto epizody se schématy různých finančních reforem v rámci těchto zemí. Protože bankovní krize jsou endogenní, vystavování se velkým obchodním partnerům během krize pomáhá identifikovat kauzalitu mezi krizemi a re- formou. Výsledky této práce jsou konzistentní s předchozí literaturou a...
|
|
| |
|
| |
|
|
The Sustainability of Government Deficits: Old Vs. New Europe
Plocek, Tomáš ; Stankov, Petar Valeriev (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá udržitelností státního dluhu ve světle současné finanční a dluhové krize. První kapitola pojednává o fiskální politice. Definuje, že krátkodobě je fiskální politika udržitelná, když je stát schopen prodat emisi státních dluhopisů. Ve středně a dlouhodobém horizontu je fiskální politika udržitelná, pokud neroste poměr dluhu a HDP. Tato kapitola se zabývá i různými druhy fiskální politiky, které mohou vést ke stabilizaci fiskální politiky. Druhá kapitola se zabývá fiskální politikou v Evropské unii a porovnává pozici starých a nových členských zemí. Obšírněji se zabývá situací některých států v problémech, například Řecka a Maďarska. Druhá kapitola zároveň slouží jako odrazový můstek pro třetí kapitolu. Ve třetí kapitole je představen empirický model, který se snaží vysvětlit rozdíly v úrokových mírách na dlouhodobé státní dluhopisy. Model analyzuje tři skupiny evropských zemí: "starou Evropu", "novou Evropu" a celou Evropu. Závěry se opírají zejména o tři modely. Za prvé je to analýza nejmenších čtverců, která vysvětluje úrokové míry. Za druhé je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty). Za třetí je to regresní analýza panelových dat (pevné efekty) vysvětlující pohyb úrokových měr pomocí pohybu vysvětlujících proměnných. Na základě výsledků modelů lze dojít k závěru, že trhy v minulosti vnímaly země staré Evropy jako více méně bezrizikovou zónu. Bezriziková úroková míra je totiž klíčová pro vysvětlení úrokových měr v zemích staré Evropy. Naopak v nové Evropě je nejdůležitější růst HDP a stav běžného účtu platební bilance. Hlavní doporučení pro fiskální politiku v nové Evropě, vycházející z celé práce, je, že vzhledem k tomu, jak je pro udržitelnost fiskální politiky důležitý růst HDP, měla by se fiskální politika přispůsobit tomu, že růst HDP je velmi volatilní, a její tvůrci by měli tvořit politiku, která by měla být udržitelná i dlouhodobě a v dobách recese. Politici v zemích nové Evropy by měli počítat s tím, že vzhledem k současným probémům pravděpodobně trhy přestanou nebo již přestaly vnímat všechny dluhopisy vydané ve staré Evropě jako nízkorizikové či bezrizikové aktivum. Státy s problematickou fiskální politikou proto musí počítat růstem úrokových měr.
|
host ::
RSS.