Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Energetická potřeba a tělesné složení u osob s transverzální míšní lézí
Pavlíčková, Jana ; Sadílková, Aneta (vedoucí práce) ; Staňová, Alžběta (oponent)
Úvod Míšní léze je spojena s negativními změnami v tělesném složení, glukózovém a lipidovém metabolismu. Tento fakt je u pacientů s transverzální míšní lézí zodpovědný za vyšší riziko rozvoje metabolických komplikací. Jedinci mají tendenci dosahovat pozitivní energetické bilance, což vede k dalšímu nárůstu tukové tkáně, rozvoji nadváhy, obezity a dalších onemocnění a v neposlední řadě i ke zhoršení soběstačnosti. Nastavení optimálního energetického příjmu je proto klíčové k zachování zdraví pacienta i kvality jeho života. Cíl Cílem této bakalářské práce je zjistit klidový energetický výdej (RMR) u osob po transverzální míšní lézi. Předmětem zájmu je i porovnání výsledků s předikční rovnicí Harrise-Benedicta s metodou nepřímé kalorimetrie (NK), zjistit tělesné složení a stanovit reálný energetický příjem ze stravy. Pro srovnání získaných dat byl zvolen kontrolní soubor zdravých jedinců bez handicapu transverzální míšní léze. Metodika Výzkumný soubor tvoří dospělí jedinci po transverzální míšní lézi. Zahrnuto bylo 26 osob, 11 žen a 15 mužů, klientů neziskové organizace Centrum Paraple, o.p.s. Průměrný věk je 40,3 let a průměrné BMI 25,3 kg/m2. Probandi z výzkumného souboru podstoupili měření klidového výdeje energie (RMR) metodou nepřímá kalorimetrie s využitím přístroje Cortex MetaLyzer 3B a měření...
Vliv tělesného složení na hodnotu klidového energetického výdeje u obézních pacientů
Staňová, Alžběta ; Sadílková, Aneta (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Úvod: V popředí léčby obezity zůstávají konzervativní metody zaměřené na změnu stravovacích návyků a zapojení pohybové aktivity. Pro nastavení adekvátního redukčního režimu je zapotřebí znát energetickou potřebu daného jedince. Stěžejní jsou informace o energetickém příjmu a výdeji. Energetický výdej je ale v praxi jen těžko stanovitelný, neboť se skládá ze 3 složek. Největší vliv na velikost energetického výdeje má bazální, respektive klidový výdej energie (RMR), který je ovlivněn především tělesným složením jedince. Pokud se k určení velikosti RMR použije rutině používaný výpočet dle predikční rovnice, namísto stanovení RMR nepřímou kalorimetrií (NK), která je považována za zlatý standard, dochází u jedinců s abnormálním tělesným složením zpravidla k nadhodnocení nebo podhodnocení energetické potřeby. Cíle: Cílem práce je analyzovat data o RMR získaná pomocí NK v souvislosti s údaji o tělesném složení. Hlavním zájmem je zjistit, jak velikost beztukové (FFM) a tukové (FM) tkáně ovlivňuje velikost RMR u osob s obezitou. Součástí práce je i porovnání naměřeného RMR s hodnotami získanými výpočtem pomocí rovnice Harrise-Benedicta (H-B), přičemž NK je považována za metodu referenční. Metodika: Do výzkumu byli zapojeni nově příchozí pacienti obezitologické ambulance III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v...
Poruchy příjmu potravy u pacientů s obezitou
Staňová, Alžběta ; Pešková, Barbora (vedoucí práce) ; Matoulek, Martin (oponent)
Úvod: Obezita se kvůli změně životního stylu stala v posledních letech pandemií. Jedná se o multifaktoriální onemocnění s devastujícím dopadem na zdraví. Obezita může mít vedle zdraví vliv i na psychiku jedince (deprese, úzkosti) a vést až k poruchám příjmu potravy (PPP). Společným rysem všech PPP je narušené jídelní chování a narušené vnímání vlastního těla, jinak tomu není ani u obezity. Cíle: Cílem bakalářské práce je analyzovat problematiku vzájemného výskytu obezity a rysů poruch příjmu potravy u nově příchozích pacientů v obezitologické ambulanci. Byly stanoveny celkem 4 hlavní výzkumné cíle mapující výskyt depresivních a úzkostných symptomů, intenzitu bažení po jídle, jídelní psychopatologii a rysy poruch příjmu potravy. Metodika: Data byla získána pomocí dotazníkového šetření a následně vyhodnocena v programu Microsoft Excel. Pro sběr dat bylo zvoleno 5 dotazníků, a to krátký anamnestický dotazník, Beckova posuzovací škála deprese a úzkosti (BDI-II a BAI), dotazník jídelních zvyklostí (TFE-Q), dotazník neodolatelné chuti k jídlu (G-FCQ-T) a EDE-Q dotazník. Výsledky: Respondenti subjektivně nejvíce prožívali tvar a váhu vlastního těla. Byli znepokojeni pohledem na něj a vyhýbali se jeho odhalení. I přesto se v příjmu potravy za účelem snížení váhy omezovalo jen malé procento respondentů. Dle...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.