|
|
Hollywoodský blacklist - doba, ideologie a filmový průmysl
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (oponent)
Hollywoodský blacklist - (abstrakt) Hollywoodský blacklist Tato práce se snaží pojmout celou problematiku v Nejprve je nutné - Franklina Delano Roosevelta, Harryho Trumana a Dwighta Eisenhowera. Text se snaží postihnout zejména boj s trojce" až ideologické . Po základní definici amerického myšlení se "první strach z rudých", táboru, osobu Joe McCarthyho i rétoriku také problematiky v široké bolševická ideologie. K pochopení blacklistu je nutný nejen popis sku v Hollywoodu ale také vývoje celého komunistického hnutí v USA, marginálii, ale brzy se propracoval až k pozici jednoho z velkým vlivem. ou kontrolu zejména spory mezi odborovými organizacemi, poznamenaly druhou polovinu . Taktéž nebývalou recese a pozvolný úpadek. V blacklistu tzv. "nátlakové skupiny". studenou válkou.
|
|
|
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodejnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960)
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Hnízdo, Bořivoj (oponent)
Na černé listině: Hollywoodští rudí a hony na čarodějnice v americkém filmovém průmyslu (1947-1960) Abstrakt Na počátku studené války postihly americký filmový průmysl "hony na čarodějnice". Na jejich základě vznikla tzv. "černá listina" (blacklist), která zhruba třem stovkám "rudých" znemožnila mezi lety 1947-1960 získat práci v Hollywoodu. První vysvětlení, proč mohlo dojít k zavedení této kontroverzní praktiky, nabízí ustavení bipolárního světa. Jelikož se Spojené státy ujaly vůdčí role v boji proti Sovětskému svazu, z příslušníků komunistické strany USA se rázem staly ideální "terče" pro domácí "inkvizitory". Při hlubší analýze celého fenoménu je ovšem nutné hledat příčiny i jinde. Důležitou úlohu totiž sehrály specifické prostředí hollywoodského průmyslu, určité prvky amerického myšlení a v neposlední řadě také samotní "rudí". Na "černou listinu" se zkrátka musí nahlížet z různých perspektiv, teprve poté ji lze plně pochopit. Zkušenost hollywoodských "rudých" s "černou listinou" měla řadu aspektů. V první řadě se jednalo o politicky motivovaný střet s "inkvizitory" z Výboru pro neamerickou činnost, kteří stáli za jejím vznikem. Dalším zásadním prvkem bylo pochopitelně vyrovnávání se s každodenní realitou života "čarodějnic", což obsahovalo hledání způsobu obživy, potýkání se s částečnou ostrakizací, v...
|
|
|
Hollywoodský blacklist - doba, ideologie a filmový průmysl
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (oponent)
Hollywoodský blacklist - (abstrakt) Hollywoodský blacklist Tato práce se snaží pojmout celou problematiku v Nejprve je nutné - Franklina Delano Roosevelta, Harryho Trumana a Dwighta Eisenhowera. Text se snaží postihnout zejména boj s trojce" až ideologické . Po základní definici amerického myšlení se "první strach z rudých", táboru, osobu Joe McCarthyho i rétoriku také problematiky v široké bolševická ideologie. K pochopení blacklistu je nutný nejen popis sku v Hollywoodu ale také vývoje celého komunistického hnutí v USA, marginálii, ale brzy se propracoval až k pozici jednoho z velkým vlivem. ou kontrolu zejména spory mezi odborovými organizacemi, poznamenaly druhou polovinu . Taktéž nebývalou recese a pozvolný úpadek. V blacklistu tzv. "nátlakové skupiny". studenou válkou.
|
|
|
Hollywoodský blacklist - doba, ideologie a filmový průmysl
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Jedny z nejdůležitějších momentů tzv. "velkých dějin" v diskutované době souvisely se vznikem bipolarity a položením základů postmoderní společnosti. 1) Od konce 30. let prožily Spojené státy zásadní změnu svého postavení. Již po první světové válce zaujaly pozici hospodářsky nejsilnější země světa, ale míra zapojení do mezinárodněpolitických záležitostí tomu neodpovídala. Především díky Rooseveltovi a Trumanovi se USA dostaly do role klíčové globální supervelmoci. Všichni následující prezidenti včetně současného šéfa Bílého domu Baracka Obamy nastolený kurz přijali. 2) Velkou hospodářskou krizi definitivně vyřešil až světový konflikt. "Dobrá válka" připravila půdu pro pokračující nebývalý ekonomický a technologický rozvoj, v jehož centru na dlouho stanula severoamerická mocnost. Její společnost jako první dosáhla konzumního způsobu života, jenž dominuje dnešní západní civilizaci. Základy této přeměny byly položeny rovněž ve zmiňovaném období. Vedle nepopíratelných uspěchů však existovala i "odvrácená strana". Blacklist rozhodně nebyl nejzávažnějším excesem, ale o Spojených státech vypovídá více, než by se mohlo na první pohled zdát.
|
|
|
McCarthismus - fenomén amerických dějin. Příspěvek k dějinám studené války
Srch, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se si neklade za cíl detailně prozkoumat celý fenomén mccarthismu ve všech jeho aspektech, snaží se pouze postihnout okolnosti, které stály u jeho zrodu a poskytly mu vnitřní dynamiku, jež mu umožnily čtyřleté fungování. Vzhledem k charakteru práce i složité dostupnosti a množství pramenů se studie opírá o edici dokumentů z inkriminovaného období Alberta Frieda (McCarthyism, The Great American Red Scare, A Documentary History, New York - Oxford 1997), dále o edici pramenů sledující Trumanovo prezidentství sestavenou Williamem Hillmanem (The first publication from the personal diaries, private letters papers and revealing interviws of Harry S. Truman, New York 1952) a o paměti George Kennana (Memoirs 1950-196, Boston 1972). V neposlední řadě autor čerpal z dokumentů dostupných na internetu (A brief news and editorial history od judge Joe McCarthy, regular Republican candidate for the U.S. Senate; Kennanův "Dlouhý telegram"; řeč George C. Marshall na Harvardově univerzitě).
|
host ::
RSS.