|
|
Studium transportu huminových látek skrz rostlinné kutikuly
Smilková, Marcela ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku foliárního typu hnojení, které v dnešní době představuje jedno z nejčastěji používaných aplikací komerčních hnojiv vůbec. Náplní této práce je studium rostlinných kutikul, coby tenkých vrstev na svrchní straně listu, které umožňují regulaci transportu vody, nutrientů a zároveň se podílí na ochraně rostlin před vnějšími biotickými i abiotickými vlivy. Pro charakterizaci těchto tenkých membrán byla využita me¬to¬da fluorescenční a optické mikroskopie a profilometrie. Hlavním cílem předložené práce je optimalizace a otestování metodiky experimentálního studia transportu komerč¬ního preparátu na bázi huminových kyselin skrz rost¬linné kutikuly a syntetické porézní mem¬brány s definovanou velikostí pórů. Studium transportu je realizováno metodami difúzního páru a neustálené difúze v hydrogelovém porézním prostředí za účelem studia a porovnání transportu lignohumátu přes přírodní a syntetické membrány. Součástí řešení problému je také charakterizace hydrogelových systémů, za tímto účelem bylo využito reologie, rtuťové porozimetrie a skenovací elektronové mikroskopie. Poznatky z této diplomové práce mohou sloužit jako modelový příklad pro studium foliární penetrace různých typů aktivních látek – pesticidů, herbicidů, fungicidů, NPK či právě huminových kyselin do listů rostlin.
|
|
|
Příprava a charakterizace kosmetických emulzí s příměsí aktivních látek
Zinkovska, Natalia ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
V teoretické části se závěrečná práce zabývá přehledem základních charakteristik a vlastností emulze. Velká pozornost je věnována výběru typu emulgátoru a výpočtu hydrofilně-lipofilní rovnováhy. Dále jsou rozebrány mechanismy a příčiny vzniku nestabilit emulzí a jejich možné prevence a metody stabilizaci. Součásti teoretické části práce je také současný stav řešené problematiky zaměřený na analýzu existujících metod pro stanovení stability emulze a jejich použití v praxi. Experimentální část práci je především zaměřena na přípravu kosmetických emulzí typu O/V s příměsí aktivních látek jako jsou UV absorbéry. Pro charakterizaci připravených vzorků byly změřeny hodnoty pH a stanoveny viskozity. Stanovení stability emulze bylo prováděno s využitím analytické odstředivky, a tyto výsledky byly dále korelovány s klasickými gravitačními testy stability (změna teplot uchovávání přípravku) podle metodických pokynů SÚKL (REG-49, REG 51), které jsou českou verzí direktivy 75/318/EEC: Stability tests on active ingredients and finished products Jsou popsány metody přípravy a složení jednotlivých vzorků, což je dále korelováno s uvedenými charakteristikami připravených krémů.
|
|
|
Půdní hydrogely fungující na principu řízeného uvolňování
Macuráková, Viktória ; Smilková, Marcela (oponent) ; Kratochvílová, Romana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na pôdne hydrogély, ktoré fungujú na princípe kontrolovaného uvoľňovania. Cieľom bola rešerš na tému uvoľňovania látok a praktické využitie hydrogélov v poľnohospodárskej praxi. V práci sme sa zamerali na vplyv humínových látok a priemyselného hnojiva NPK na množstvo uvoľnených látok z hydrogélu. Pri zisťovaní týchto údajov sa využili rôzne metódy ako pH-metria, konduktometria, spektrofotometria a chromatografia a poznatky nielen z analytickej ale aj makromolekulovej chémie. Experimentálne sa zistilo, že obsah lignohumátu sodného nemá vplyv na rýchlosť uvoľňovania draslíka a fosforu do pôdy. Hydrogél v ktorom sa nachádzalo vyššie množstvo hnojiva NPK a isté množstvo lignohumátu, uvoľnil zo svojej štruktúry oveľa väčšie množstvo iónov ako hydrogél bez hnojiva NPK s približne rovnakým množstvom lignohumátu.
|
|
|
Interakce kovových iontů s huminovými látkami
Obručová, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na huminové látky, zvláště pak fulvinové a huminové kyseliny. Zabývá se jejich vznikem a následnou extrakcí z přírodních materiálů. Popsány jsou nejen fyzikální a chemické vlastností, struktura huminových a fulvinových kyselin ale také jejich reaktivita. Je zde také popsána metoda izotermické titrační kalorimetrie, která byla následně využita ke studiu interakce fulvinové kyseliny s vybranými kovovými ionty (Cu2+, Ca2+ a Mg2+). Z výsledných dat titrací byly stanoveny hodnoty reakční entalpie, které byly následně porovnány s modelovými komplexy. Z výsledných grafů bylo možné určit, kdy reakce dosáhla svého maxima, tedy stavu, kdy byla všechna vazebná místa obsazena. Pro tento stav byly určeny hodnoty tepla.
|
|
|
Využití fyzikálně-chemických metod pro studium interakce huminových látek s rostlinnými kutikulami
Rampáčková, Eliška ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilková, Marcela (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem interakce (respektive vaznosti či adsorpce) rostlinných kutikul s lignohumátem draselným, coby kapalným zemědělským přípravkem využívaným v oblasti foliárního hnojení, které patří k nejpoužívanějším agronomickým aplikacím vůbec. Studovanými materiály se stala rostlinná kutikula, která tvoří nejsvrchnější část rostliny a lignohumát draselný (komerčně Lignohumát) hojně využívaného díky svým vlastnostem umožňujícím zvyšovat kvalitu, růst a výnosnost plodin. Náplní předložené bakalářské práce bylo zpracovat rešerši na téma vaznosti sloučenin na rostlinné kutikuly, využitelné metody pro tuto oblast výzkumu a využití termických metod (přesně isotermální mikrokalorimetrie a termogravimetrie). Dalším krokem bylo využití této instrumentace, coby fyzikálně-chemických metod pro posouzení schopnosti vaznosti Lignohumátu na rostlinné kutikuly.
|
|
|
Návrh a optimalizace metody studia penetrace huminových kyselin do listů.
Smilková, Marcela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem penetrace huminových látek přes rostlinné kutikuly. Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši na téma foliárního hnojení a studia transportu látek do listů rostlin. Na základě této rešerše byla následně navržena a otestována metoda zabývající se studiem průniku huminových látek skrz listové kutikuly. Vlastní experimenty byly zaměřeny na sledování difúze huminových kyselin mezi dvěma nereaktivními agarosovými gely, které byly odděleny listovou kutikulou. Ta byla pro měření získána pomocí tří zvolených izolačních metod.
|
|
|
Transport huminových látek skrz rostlinnou kutikulu
Smilková, Marcela ; Salaš, Petr (oponent) ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá studiem transportu kapalných zemědělských přípravků na bází lignohumátu draselného skrze rostlinné kutikuly. Práce se zabývá optimalizací a správným matematickým popisem difúzních experimentů. Transportní experimenty byly realizovány v modelových hydrogelových médiích na bázi inertní agarózy dvěma způsoby – volná difúze lignohumátu do hydrogelu a difúzní pár (hydrogel-hydrogel), kde jeden z hydrogelů byl obohacen o lignohumát. Jako porézní přepážka byla použita kutikula, jakožto hlavní bariéra na povrchu listů, izolovaná z listů rostliny bobkovišně lékařské. Cílem práce bylo charakterizovat bariérové vlastnosti kutikul, které jsou hlavní překážkou pro vstup lignohumátu do listů při foliárním hnojení. Toto se řešilo prostřednictvím difúzních experimentů a jejich matematickým popisem, jehož součástí bylo stanovení efektivních difúzních koeficientů. Ty se pak použily pro modelování koncentračníh profilů v hydrogelech a srovnání s experimentálními daty. Značná část práce se věnuje fyzikálně-chemickým vlastnostem rostlinných kutikul a hydrogelových materiálů použitých jako modelové difúzní prostředí. Tyto charakteristiky jsou následně dávány do souvislosti s transportními vlastnostmi zkoumanými v těchto materiálech. Rostlinné kutikuly byly izolovány z listů Prunus laurocerasus a charakterizovány dostupnými metodami zejména s ohledem na jejich strukturu a prostup pro lignohumát. Hydrogely, coby modelová difúzní média, byly charakterizovány s ohledem na mechanické vlastnosti (reologie), morfologické vlastnosti (porozita) a strukturní vlastnosti (rastrovací elektronová mikroskopie). Uvedené vlastnosti mají přímou souvislost s transportními procesy probíhajícími v těchto materiálech. Druhá část předložené disertační práce je zaměřená na interpretaci výsledků získaných ze skleníkových experimentů, při nichž byly využity superabsorbenty vyvinuté na Fakultě chemické, Vysokého učení technického v Brně a lignohumát draselný dodaný spolupracujícím podnikem Amagro s.r.o. Cílem bylo aplikovat lignohumát přímo na rostliny a sledovat vliv jeho aplikace na růst rostlin, pokud bude rostlinou přijímán z půdy skrz kořen. Výsledky těchto experimentů by měly potvrdit pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin, což je základní předpoklad pro jeho případnou foliární aplikaci. Z výsledků difúzních experimentů vyplývá, že přes abaxiální kutikuly lépe penetrují látky ve srovnání s adaxiálními kutikulami, a že transport lignohumátu draselného probíhá z hlediska kinetiky rychleji přes chemicky izolované než enzymaticky izolované kutikuly. Z druhé části disertační práce je patrné, že superabsorbenty mají významný vliv na růst, vývoj a kvalitu rostlin, a že přispívají k tvorbě vhodných podmínek pro funkci mikroorganismů a bakterií, které podporují funkci půdy.
|
|
|
Transport biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány
Vašíčková, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je studium transportu biomedicínsky aktivních látek skrz porézní membrány. Hlavní cílem je otestovat a optimalizovat metodu penetrace micelárních roztoků vybraného tenzidu se solubilizovaným barvivem a v dalším kroku i se solubilizovaným léčivem. Vybraným tenzidem schopným tvorby micel je bromid cetyltrimethylamonný (CTAB) a jako modelová difúzní a fluorescenční sonda slouží barvivo nilské červeně. Solubilizovanou aktivní látkou je nesteroidní protizánětlivé léčivo ketoprofen s analgetickými a antipyretickými účinky. Difúzní procesy jsou realizovány ve vertikálních Franzových difúzních celách s polykarbonátovou membránou, jejíž velikost pórů je 2 µm. Během difúze jsou odebírány vzorky ve zvolených časových intervalech a následně vyhodnocovány metodou fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí této metody je možné monitorovat probíhající difúzi v čase a to i při velmi nízkých, nanomolárních koncentracích vybrané fluorescenční sondy. Práce poskytuje přehled o chování nilské červeně v micelárním roztoku tenzidu při difúzních procesech a dále možnost rozšíření experimentu o použití aktivní látky, např. již zmíněného ketoprofenu.
|
|
|
Stabilita huminových látek
Nováková, Šárka ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium stability huminové kyseliny. Práce je rozdělena do dvou částí, první část je teoretická, kde se seznámíme se strukturou, vlastnostmi a významem huminových kyselin a druhá část je praktická, kde se zabýváme stabilitou huminové kyseliny. Náplní práce bylo prozkoumání vlivu extrakčních činidel na stabilitu huminové látky. Jako extrakční činidla byla použita 1M HCl, 1M MgCl2 a MiliQ voda. Ke studiu termooxidační stability byly použity metody termické analýzy, jako je termogravimetrická analýza (TGA) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Změny huminové kyseliny, které nastaly v důsledku její extrakce, byly sledovány pomocí FT-IR spektrometrie a elementární analýzy. Výsledky všech měření extrahované huminové kyseliny byly srovnány s původní huminovou kyselinou.
|
|
|
Studium difúze v gelech na mikroskopické úrovni
Uher, Tadeáš ; Smilková, Marcela (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca je zameraná na štúdium difúzie v géloch na mikroskopickej úrovni. Pri študovaní difúzie sa používa metóda fluorescenčnej korelačnej spektroskopie, ktorá je založená na sledovaní difúznych koeficientov v konfokálnych objemoch študovanej látky. Ako fluorescenčná sonda sa používa organické farbivo rhodamin 6G a difúzne experimenty sa uskutočňujú v hydrogélovej matrici na báze termoreverzibilného lineárneho polysacharidu – agarózy s prídavkom reaktívnej zložky – biopolyméru polystyrénsulfonátu sodného v určitých koncentráciách. Cieľom práce je preskúmať vplyvy interakcií medzi difundujúcim farbivom a príslušným typom gélu na výsledný difúzny koeficient farbiva. Predpokladá sa, že prítomnosť polystyrénsulfonátu sodného v agarózovom gély ovplyvňuje difúziu fluoroforu – rhodaminu 6G.
|
host ::
RSS.