|
| |
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Slovák, Václav ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Konceptem řešení se stalo logické rozdělení území na sportovní část situovanou do bezpečnějšího území před záplavovou vodou v severní části a ponechání nižších částí řece. Hranice rozdělení je podpořena protipovodňových ochranným valem o výšce 1,2 metru. Stávající sportovní objekty jsou ponechány na místě. Severní sokolovna je zahrnuta do plánovaného rozvoje území v dalších letech. Tento vývoj je naznačen umístěním dalšího ohniska rozvoje do situačního výkresu. Jako další vrstva vstupuje do území Wilsonův les, který obklopuje rychlostní komunikaci R42 a eliminuje tak hladinu hluku v přírodní části řešeného území. Komunikace v území je řešena do úrovně hlavních pěších tras, které jsou navrženy jako 4 metry široké. V území je také řešen rozdílný přístup k řece a silnici na druhé straně v závislosti na poloze. V přírodní části se řeka stává tichým společníkem v rozjímání, ve sportovní naopak cílem podvečerních toulek za vzrušením.
|
|
| |
|
| |
|
|
Identifikace fragmentů PET v půdě a jejich vliv na životní prostředí
Šudomová, Lucie ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Slovák, Václav (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je věnována pozornost problematice plastů a jich dopadu na životní prostředí. Ač jsou plasty vyráběny poměrně krátkou dobu zaujaly dominantní postavení v téměř všech průmyslových odvětvích i aspektech běžného života. To sebou ale přináší značné výzvy při celkovém řešení nakládání se vzniklými odpady po jejich upotřebení. Pokud není s plasty řádně nakládáno, pronikají do složek životního prostředí, kde postupně dochází k jejich defragmentaci a degradaci a vzniku makro a mikroplastů. Kvalitativní i kvantitativní analýza mikroplastů v půdě je velkou výzvou. Proto pro studium mikroplastů v půdě je představena nová metoda založená na vzájemných vztazích mezi půdními komponentami nazvaná Soil Universal Model Method (SUMM). Ta umožňuje identifikovat a kvantifikovat některé typy mikroplastů v půdě bez jakékoliv předúpravy. Zvláště účinná se ukazuje při analýze PET, PVC a PP. Druhou část tvoří pilotní studie zkoumající vliv PET mikroplastů na půdu, která odhaluje negativní vlivy zahrnující půdní organickou hmotu a schopnost zadržovat vodu. V práci byla pozorována postupná asimilace PET mikročástic půdou, přičemž výsledky naznačují i možnost degradace PET v půdě, především při nižších hodnotách pH. Pro identifikaci fragmentů PET, které se mohou vyskytovat v životním prostředí, je v této práci představena metoda založená na termofyzikálních parametrech (stanovených metodou diferenční kompenzační kalorimetrie, DSC) s využitím pokročilých statistických metod. Tato metoda se ukazuje jako velmi účinná i pro posouzení PET kvality v recyklačním cyklu a rozděluje PET do čtyř skupin. Z měření také vyplývá, že řízenou termickou degradaci v laboratorních podmínkách nelze plně využít jako náhradu za degradaci přirozenou. Také je v této práci představena metoda založená na spektroskopických parametrech (FTIR), která ale nedosahuje tak jednoznačných výsledků, protože stanovuje molekulární strukturu polymeru, která se ukázala nedostatečná pro identifikaci změn při recyklačním cyklu PET.
|
|
|
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Slovák, Václav ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Konceptem řešení se stalo logické rozdělení území na sportovní část situovanou do bezpečnějšího území před záplavovou vodou v severní části a ponechání nižších částí řece. Hranice rozdělení je podpořena protipovodňových ochranným valem o výšce 1,2 metru. Stávající sportovní objekty jsou ponechány na místě. Severní sokolovna je zahrnuta do plánovaného rozvoje území v dalších letech. Tento vývoj je naznačen umístěním dalšího ohniska rozvoje do situačního výkresu. Jako další vrstva vstupuje do území Wilsonův les, který obklopuje rychlostní komunikaci R42 a eliminuje tak hladinu hluku v přírodní části řešeného území. Komunikace v území je řešena do úrovně hlavních pěších tras, které jsou navrženy jako 4 metry široké. V území je také řešen rozdílný přístup k řece a silnici na druhé straně v závislosti na poloze. V přírodní části se řeka stává tichým společníkem v rozjímání, ve sportovní naopak cílem podvečerních toulek za vzrušením.
|
|
| |
host ::
RSS.