|
|
Proměny obrazu husitů v české filmové tvorbě
Šebková, Jarmila ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Husité nebyli v českých dějinách nikdy chápáni jednoznačně. Práce se pokouší zodpovědět otázku, jakým způsobem a proč se proměňoval obraz husitů v české filmové tvorbě. Jak totiž ukazují současné výzkumy, filmová tvorba hraje významnou roli ve formování historického vědomí společnosti a její kolektivní paměti. V práci je použita kvalitativní obsahová analýza, která není založena na standardizovaných postupech kritické diskurzivní analýzy. Analýze bylo podrobeno sedm celovečerních filmů s husitskou tematikou z let 1947-2022, jednotlivé filmy byly mezi sebou následně komparovány. Z kvalitativní analýzy vyplývá, že v průběhu uplynulých osmi desetiletí docházelo k významným proměnám obrazu husitství. Zatímco v prvních desetiletích byli husité vykresleni jako společenská skupina trpící pod útlakem nepřítele, od 60. let se ve filmech objevuje i kritika jejich válečných aktivit. Zároveň je ve filmech patrný trend, který čím dál více zdůrazňuje význam náboženských otázek. V předkládaném obrazu sociálních vztahů pak lze největší proměny sledovat v zobrazování žen, jež získávají ve filmech čím dál výraznější a aktivnější role. Tyto proměny obrazu husitů lze vysvětlit řadou faktorů, mezi které patří změna politického režimu, upadající vliv marxistické filozofie, otevřenost společnosti v náboženské oblasti či...
|
|
|
Sociologické analýzy masové společnosti
Žáková, Lisa-Anna ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem reflexe fenoménu masové společnosti v německé sociologii v období prvních dvou třetin 20. století. Práce je rozdělena do osmi částí, ve kterých jsou postupně vysvětleny nejdůležitější pojmy s masovou společností spojené; představena díla a perspektivy jednotlivých teoretiků, kteří se fenoménem zabývali; a konečně pak analyzovány rozdílné konceptualizace a reflexe masové společnosti. Předmětem zkoumání jsou zejména díla Karla Mannheima, Theodora Geigera, Emila Lederera, Hannah Arendtové, Theodora W. Adorna a Maxe Horkheimera. Okrajově se práce zaměřuje také na vliv analyzovaných pojetí masové společnosti na pozdější sociologii a sociologické teorie a zamýšlí se nad jejich relevancí pro současnou společnost. Veškeré poznatky jsou propojeny a vyhodnoceny v kapitole diskuze. Masová společnost je u zkoumaných autorů chápána jako převážně negativní fenomén s destruktivní energií mající negativní vliv na mnoho odvětví společnosti, jako např. kulturu či demokracii.
|
|
| |
|
|
Rozvoj vybraných aspektů občanské společnosti v příhraničních oblastech jižních Čech po roce 1989
Mynařík, Ondřej ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Obsahem této magisterské práce je poukázat na historická specifika vývoje občanské společnost i v příhraniční ch oblastech jižních Čech, zejména Šumavy. Tato specifika vyplývají z geografické polohy území , z násilného přerušení při rozeného vývoje regionu po druhé světové válce vzhledem k odsunu německé menšiny a z uzavření území v důsledku vzniku "železné opony", vytvořené komunistickým režimem. Tím došlo k mnoha společenským změnám i přerušení tradic občanské společnosti v daném regionu. Vývoj po roce 1989 se ubírá zcela novým směrem s důrazem na rozvoj turistiky, ochrany pří rody, přeshraniční spolupráce a ekonomických aktivit všeho druhu. Naproti tomu neformální složky a místní tradice občanské společnost i založené na náboženství , vzájemné solidaritě, vztahu k půdě, k práci a k regionu zaostávají , ačkoliv některé vzdělávací a kulturní programy i podnikatelské projekty včetně přeshraničních se úspěšně rozvíjejí a j sou podporované regionální politikou, statutárními orgány i veřejnou správou. Institucionální základna aktivit občanského sektoru j e v současnost i širší díky demokratickému systému vlády i strukturám a fondům EU.
|
|
|
Statutární a ekonomická transformace České filharmonie
Doubětová, Martina ; Deverová, Lenka (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Cílem práce byla analýza současného právního prostředí státních příspěvkových kulturních organizací v České republice a možnosti jejich transformace na nestátní neziskové organizace, a to na příkladu České filharmonie, příspěvkové organizace. V kvalitativním výzkumu, kromě analýzy dokumentů, bylo zejména využito analýzy polostrukturovaných rozhovorů, zúčastněného pozorování a neformálních rozhovorů. Tyto metody byly prostředkem ke zjištění, je-li stávající právní forma pro Českou filharmonii vhodná, či existuje-li v současném českém právním prostředí vhodnější alternativa. Výsledkem výzkumu je jeho praktická aplikace ve formě modelové transformace České filharmonie na obecně prospěšnou společnost, podle zákona o obecně prospěšných společnostech v jeho novelizované, avšak dosud neschválené podobě.
|
|
|
Občanský sektor v kraji Vysočina a modely spolupráce mezi OOS a krajem Vysočina
Navrátil, Zdeněk ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast občanského sektoru (OS) v kraji Vysočina a na vztahy organizací občanského sektoru (OOS) s institucemi veřejné správy kraje Vysočina. V první části práce, která se věnuje především teoretickým východiskům, je definován občanský sektor jako jeden ze tří hlavních regulátorů života společnosti a jsou stručně představeny zbývající dva regulátory, kterými jsou trh a stát. První kapitola dále představuje nejznámější modely spolupráce mezi občanským sektorem a státem, a také se věnuje se principům spolupráce občanského sektoru a krajů v České republice. Druhá část práce se věnuje vývoji občanského sektoru v kraji Vysočina a snaží se identifikovat modely spolupráce, které existují ve vztahu mezi OOS a institucemi veřejné správy kraje Vysočina. K tomuto účelu užíváme sekundární analýzy starších výzkumů a výsledků dotazníkového šetření, které bylo realizováno v průběhu práce. Závěrečná část práce se věnuje zhodnocení výsledků již zmiňovaných výzkumů a představuje modely spolupráce, které existují ve vztahu OOS a kraje Vysočina. V této části rovněž nalezneme několik doporučení, která by mohla zkvalitnit vztah mezi oběma subjekty a nastartovat efektivní nástroje vzájemné spolupráce.
|
|
|
Zodpovědnost mezinárodních neziskových organizací
Staša, Michal ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Diplomová práce se dotýká dvou aktuálních témat, která plní v posledních letech odborné časopisy. Jedná se o diskurz o globální občanské společnosti, její existenci, definici či rozsahu. Diplomová práce mapuje základní přístupy k tématu a řadí autory na globalisty, skeptiky a empiriky. Druhým tématem je zodpovědnost, jejíž potřeba se zvýšila na počátku nového tisíciletí po sérii skandálů několika globálních institucí. Ty se nevyhnuly ani mezinárodním neziskovým organizacím. Práce shrnuje několik typologií zodpovědnosti a představuje její základní oblasti rozdělené do dvou skupin: morální a politická zodpovědnost a procedurální a interní zodpovědnost. Ve výzkumné části jsou hodnoceny tři pobočky mezinárodních neziskových organizací: Amnesty International, Greenpeace a Hnutí DUHA - Přátelé Země. Cílem bylo nalézt vhodnou metodiku pro měření zodpovědnosti národních poboček a vyzkoušet ji na uvedených organizacích. Výsledkem je modifikace existující metodiky organizace One World Trust a zjištění nízké míry zodpovědnosti u zkoumaných organizací.
|
|
|
Role hudby v každodennosti. Studie uživatelů streamovací platformy Spotify
Sedláček, Martin ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce představuje hudbu jako objekt, prostřednictvím kterého jedinec reguluje své aktérství v rámci vykonávání činností v každodenním životě. V práci je konkrétně zkoumán vztah mezi poslechem hudby prostřednictvím streamovací platformy Spotify a využíváním hudby v každodenních situacích. Snahou je lépe porozumět způsobům, jakými uživatelé k platformě přistupují a jak jí využívají. Výsledky bakalářské práce jsou založené na rešerši relevantní literatury a analýze rozhovorů s uživateli Spotify. Z výsledků vyplývá, že respondenti vnímají Spotify jako platformu, která jim umožňuje efektivněji zapojit hudbu do každodenního života, přestože neznají nebo nevyužívají funkce Spotify, které přímo nabízí uživatelům hudbu vhodnou k vybraným činnostem. Respondenti namísto toho při výběru hudby spoléhají na svoje vlastní praktické vědění o hudbě, které různorodými způsoby aplikují v každodenních situacích prostřednictvím dalších funkcí, které Spotify nabízí.
|
|
|
Analysing Photographs Sociologically: Photography as a Source of Insight into Social Structure and Social Change
Chládková, Barbora ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje soubor fotografií pořízených v období normalizace (1969- 1989) v Československu pomocí analýzy vizuálních faktů, sémiotické analýzy a sociologické strukturalistické analýzy. Práce se nejprve zabývá klasickými teoriemi fotografie s cílem porozumět komplexnosti fotografického média a identifikovat klíčové faktory, které je třeba brát v úvahu při analýze fotografií. Práce dále zkoumá využití fotografie v oblasti sociologie se zaměřením na techniky používané k interpretaci a analýze zkoumaných fotografií. Analýza poskytuje vhled do sociální struktury a charakteristik normalizačního období v československé společnosti, jako je militarizace společnosti, převaha komunistické propagandy a důraz kladený na práci jako jeden z pilířů režimu. Analýza poskytuje vhled do každodenního života během normalizace, včetně rekreačních praktik, nezdravých návyků a rodinné dynamiky. Práce dále zdůrazňuje význam využití fotografií jako doplňkového nástroje k jiným sociologickým metodám ve výzkumu. Klíčová slova fotografie, sociologie fotografie, vizuální fotografie, sociální struktura, normalizace (ČSSR)
|
|
|
Proměny tematizace smrti a umírání v sociologické teorii
Kratochvílová, Adéla ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá proměnou tematizace smrtí a umírání od klasické po současnou sociologii v moderních západních společnostech. Práce je členěna do pěti částí, ve kterých jsou postupně chronologicky rozebrány teoretické koncepty jednotlivých autorů spolu s jejich zařazením do teoretických přístupů. V první části se práce zaměřuje na zohlednění jazyka vzhledem k tématu a podává historické souvislosti pro doplnění celkového obrazu změn, ve kterých se vyvíjel pohled na smrt a umírání. Dále se práce zabývá představiteli klasické sociologie a tematizací smrti v jejich dílech. Následně je v práci postihnuto nejdelší období moderních teorií druhé poloviny 20. století, které jsou rozřazeny do příslušných teoretických přístupů. Práce je zakončena obdobím postmoderních teorií. Nakonec jsou všechny poznatky propojeny a vyhodnoceny v závěrečné části práce, diskusi. Společnost si vytvořila systém smrti, kolem kterého organizuje veškeré rituály, tradice, normy a jazyk spojené se smrtí a umíráním, a tento systém smrti se vyvíjí spolu s celkovou organizací společnosti. Pohled na smrt a umírání tedy není neměnný. Klíčová slova: sociologie smrti, sociologie umírání, socio-historický vývoj, individualismus, teorie odpoutání, neviditelná smrt
|
host ::
RSS.