|
Superficiální zásada
Sita, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která byla známa již ve starověkém Římě. Tato zásada znamená, že vše, co z pozemku vzešlo, se tak stává jeho součástí. Superficiální zásada byla přijata i pozdějšími soukromoprávními kodexy. Po více než šedesáti letech se vrátila do českého právního řádu, ustanovením § 506 NOZ. Diplomovou práci je možné rozdělit na dvě velké části. První se dá označit za část "dějepisnou" a věnuje se historickému uchopení superficiální zásady za pomoci myšlené časové osy. Práce nejprve zkoumá, příčiny vzniku zásady v právu římské říše. Dále se práce v této části věnuje úpravě zásady v rakouském ABGB a snahám o recipování zásady do občanského zákoníku v období po první světové válce. Tyto snahy ovšem vzaly za své a v období následujícím po druhé světové válce došlo v důsledku nástupu komunistické strany k moci k ideologickým změnám, které měly za následek i odstranění superficiální zásady z českého právního řádu. Občanský zákoník z roku 1964 pokračoval v myšlenkovém směru nastaveným již dříve a zásada superficies solo cedit v něm rovněž zcela absentovala. To se změnilo až přijetím NOZ, které se tak otevřeně přihlásilo k přirozenoprávní tradici nastolené již roku 1811 ABGB. Druhá část práce je pak věnována tomu, jakým způsobem je superficiální zásada upravena v...
|
|
Superficiální zásada
Sita, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která byla známa již ve starověkém Římě. Tato zásada znamená, že vše, co z pozemku vzešlo, se tak stává jeho součástí. Superficiální zásada byla přijata i pozdějšími soukromoprávními kodexy. Po více než šedesáti letech se vrátila do českého právního řádu, ustanovením § 506 NOZ. Diplomovou práci je možné rozdělit na dvě velké části. První se dá označit za část "dějepisnou" a věnuje se historickému uchopení superficiální zásady za pomoci myšlené časové osy. Práce nejprve zkoumá, příčiny vzniku zásady v právu římské říše. Dále se práce v této části věnuje úpravě zásady v rakouském ABGB a snahám o recipování zásady do občanského zákoníku v období po první světové válce. Tyto snahy ovšem vzaly za své a v období následujícím po druhé světové válce došlo v důsledku nástupu komunistické strany k moci k ideologickým změnám, které měly za následek i odstranění superficiální zásady z českého právního řádu. Občanský zákoník z roku 1964 pokračoval v myšlenkovém směru nastaveným již dříve a zásada superficies solo cedit v něm rovněž zcela absentovala. To se změnilo až přijetím NOZ, které se tak otevřeně přihlásilo k přirozenoprávní tradici nastolené již roku 1811 ABGB. Druhá část práce je pak věnována tomu, jakým způsobem je superficiální zásada upravena v...
|