Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Superficiální zásada
Sita, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která byla známa již ve starověkém Římě. Tato zásada znamená, že vše, co z pozemku vzešlo, se tak stává jeho součástí. Superficiální zásada byla přijata i pozdějšími soukromoprávními kodexy. Po více než šedesáti letech se vrátila do českého právního řádu, ustanovením § 506 NOZ. Diplomovou práci je možné rozdělit na dvě velké části. První se dá označit za část "dějepisnou" a věnuje se historickému uchopení superficiální zásady za pomoci myšlené časové osy. Práce nejprve zkoumá, příčiny vzniku zásady v právu římské říše. Dále se práce v této části věnuje úpravě zásady v rakouském ABGB a snahám o recipování zásady do občanského zákoníku v období po první světové válce. Tyto snahy ovšem vzaly za své a v období následujícím po druhé světové válce došlo v důsledku nástupu komunistické strany k moci k ideologickým změnám, které měly za následek i odstranění superficiální zásady z českého právního řádu. Občanský zákoník z roku 1964 pokračoval v myšlenkovém směru nastaveným již dříve a zásada superficies solo cedit v něm rovněž zcela absentovala. To se změnilo až přijetím NOZ, které se tak otevřeně přihlásilo k přirozenoprávní tradici nastolené již roku 1811 ABGB. Druhá část práce je pak věnována tomu, jakým způsobem je superficiální zásada upravena v...
Superficiální zásada
Sita, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která byla známa již ve starověkém Římě. Tato zásada znamená, že vše, co z pozemku vzešlo, se tak stává jeho součástí. Superficiální zásada byla přijata i pozdějšími soukromoprávními kodexy. Po více než šedesáti letech se vrátila do českého právního řádu, ustanovením § 506 NOZ. Diplomovou práci je možné rozdělit na dvě velké části. První se dá označit za část "dějepisnou" a věnuje se historickému uchopení superficiální zásady za pomoci myšlené časové osy. Práce nejprve zkoumá, příčiny vzniku zásady v právu římské říše. Dále se práce v této části věnuje úpravě zásady v rakouském ABGB a snahám o recipování zásady do občanského zákoníku v období po první světové válce. Tyto snahy ovšem vzaly za své a v období následujícím po druhé světové válce došlo v důsledku nástupu komunistické strany k moci k ideologickým změnám, které měly za následek i odstranění superficiální zásady z českého právního řádu. Občanský zákoník z roku 1964 pokračoval v myšlenkovém směru nastaveným již dříve a zásada superficies solo cedit v něm rovněž zcela absentovala. To se změnilo až přijetím NOZ, které se tak otevřeně přihlásilo k přirozenoprávní tradici nastolené již roku 1811 ABGB. Druhá část práce je pak věnována tomu, jakým způsobem je superficiální zásada upravena v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.