|
| |
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
host ::
RSS.