|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
|
|
Revitalizace areálu BVV
Severa, Zdeněk ; Tušer,, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urbanisticko-architektonická studie revitalizace BVV a jeho okolí, zpracovaná v předložené diplomové práci, si klade za cíl nalézt nové prostorové a funkční řešení areálu a jeho užší zapojení do stávající městské struktury. Při řešení tohoto prostorového uspořádání jsou rozbity stávající bariéry mezi mnohdy monofunkčně zaměřenými lokalitami v okolí. Do návrhu jsou začleněny městotvorné prvky v souladu s principy tvorby kompaktního města. Nově vzniklá zástavba doplňuje stávající objekty tak, aby bylo docíleno optimálního promísení funkcí za účelem posílení životaschopnosti řešeného území.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Severa, Zdeněk ; Trávníčková, Lenka (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Urbanistické řešení: Jedním z charakteristických principů budování zahrad 17.století byla kompaktnost a ohraničenost s osovým symetrickým členěním. Z toho vychází i rozvržení projektu, které zachovává původní vymezení zdmi a stávajícími historickými budovami a návrh řeší v linii centrální osy. Projekt neruší svojí výškou původní rozvrh, pouze přístřešek pochůzí střechy kavárny převyšuje zahradní zeď a upoutává tak pozornost při pohledu ze zahrad. Architektonické řešení : Předložený projekt se zabývá revitalizací a novým funkčním využitím stávajících budov, architektonickým řešením zadaných částí historických zahrad a návrhem nových objektů. Vstupní objekt – při jeho řešení převahovala snaha o efektivní využití dispozičního rozvrhu stávající budovy. V 1.NP byla navržena pokladna, informace, prodej suvenýrů a knihovna se studovnou, vše s patřičným zázemím a sociálním zařízením. V 2.NP je pak umístěna učebna pro teoretickou výuku s audiovizuálním vybavením, přednáškový sál a byt správce, opět vše s odpovídajícím zázemím a sociálním zařízením. Studený skleník – návrh počítá se změnou funkčního využití části původních prostor v zájmu vytvoření podmínek pro konání společenských akcí (kulturní a vzdělávací akce). Vzniklý prostor je doplněn sociálním zařízením, zázemím pro účinkující a sezóně otevřeným boxem s občerstvením. Pomerančová zahrada – v souladu se základním konceptem celého projektu je zahrada koncipována jako labyrint tvořený živým plotem (výška 1m), které návštěvníky nutí k interakci a objevování zákoutí zahrady, ve které se jako odpočinkové oázy objevují zákoutí s pomerančovými stromy a lavičkami (4 zákoutí po stranách), případně s uměleckým artefaktem - bronzovou plastikou pomerančovníku (v centru labyrintu). Holandská zahrada – podoba zahrady ve formě „hravého bludiště“ opět odpovídá ústřední myšlence projektu. Dominuje zde vodní prvek v podobě kanálů asociujících Holandsko, které je nutné zdolat pomocí mostů k průchodu zahradou k centrální plastice či k hlavnímu vstupu. Zatravněnou plochu zde střídají záhony květin charakteristických pro Holandsko. Budova kavárny se zahrádkou a galerie - jedná se o jednopatrovou budovu s pochůzí střechou. Dispoziční řešení objektu vzniklo rozbitím kompaktního prostoru a posunutím jeho stěn, čímž došlo k vytvoření podoby labyrintu s mnoha zákoutími, což je vhodné jak pro dispozici kavárny, tak pro účely galerie. Přirozené osvětleni je v celém prostoru zajištěno posuvnými okny a kombinované s horním pásovým oknem, po celém obvodu stavby. Provoz kavárny i galerie (prezentace Květné zahrady i krátkodobé sezónní výstavy) je zajištěn celoročně. Součástí komunikačního jádra (schodiště + výtah) v centru objektu je i sociální zařízení, úklidová místnost, sklad a technické zázemí budovy, které probíhá až na přístřešek zakrývající otvor ve stropní desce. Otevřený prostor kavárny je orientován k pohledové dominantě mytologické plastiky Holandské zahrady, zatímco intimnější prostor galerie je obrácen do zeleného labyrintu Pomerančové zahrady. Pochůzí střecha objektu je doplněna o vodní prvek, který budovu propojuje s prostorem Holandské zahrady. Propojeni se zahradou Pomerančovou je docíleno prolínáním zdí kavárny s živými plotem labyrintu. Zahradnický skleník – v souladu se základním konceptem je navržen ve tvaru vodní kapky se záhony s prezentací výpěstků rozmístěnými tak, aby asociovaly podobu kruhů na vodě. Nepravidelně položené průchody mezi těmito záhony vytváří další z řady bludišť, stejně
|
|
|
Návrh vchodových dveří do rodinného domu
Severa, Zdeněk
Tato práce se zabývá návrhem vchodových dveří do rodinného domu. Konkrétně se v teoretické části zaměřuje na parametry vchodových dveří (např. zvukově izolační, tepelně izolační, požadavky na bezpečnost, odolnost proti povětrnostním vlivům a těsnost) a shrnuje různé materiály používané na výrobu vchodových dveří. Práce poukazuje na požadavky a náležitosti, které je potřeba promyslet při návrhu jako jsou estetika, umístění, materiál, použité kování a funkčnost. Praktická část práce představuje tři konkrétní návrhy, z nichž jeden detailně popisuje přiložené výkresová dokumentace.
|
|
|
Návrh sportovní haly
Severa, Zdeněk
Diplomová práce je zaměřena na návrh sportovní haly. Stavba se skládá z více materiálů, od železobetonu, keramických tvarovek, izolačních panelů po dřevěnou střešní konstrukci. Při návrhu byly dodrženy platné normy hlavně pro hygienické zázemí a normy pro návrh tribun. Práce obsahuje statický výpočet střešní konstrukce v programu RFEM, a také je vytvořeno požárně bezpečností řešení obsahující výkresy a požární zprávu.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Severa, Zdeněk ; Trávníčková, Lenka (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Urbanistické řešení: Jedním z charakteristických principů budování zahrad 17.století byla kompaktnost a ohraničenost s osovým symetrickým členěním. Z toho vychází i rozvržení projektu, které zachovává původní vymezení zdmi a stávajícími historickými budovami a návrh řeší v linii centrální osy. Projekt neruší svojí výškou původní rozvrh, pouze přístřešek pochůzí střechy kavárny převyšuje zahradní zeď a upoutává tak pozornost při pohledu ze zahrad. Architektonické řešení : Předložený projekt se zabývá revitalizací a novým funkčním využitím stávajících budov, architektonickým řešením zadaných částí historických zahrad a návrhem nových objektů. Vstupní objekt – při jeho řešení převahovala snaha o efektivní využití dispozičního rozvrhu stávající budovy. V 1.NP byla navržena pokladna, informace, prodej suvenýrů a knihovna se studovnou, vše s patřičným zázemím a sociálním zařízením. V 2.NP je pak umístěna učebna pro teoretickou výuku s audiovizuálním vybavením, přednáškový sál a byt správce, opět vše s odpovídajícím zázemím a sociálním zařízením. Studený skleník – návrh počítá se změnou funkčního využití části původních prostor v zájmu vytvoření podmínek pro konání společenských akcí (kulturní a vzdělávací akce). Vzniklý prostor je doplněn sociálním zařízením, zázemím pro účinkující a sezóně otevřeným boxem s občerstvením. Pomerančová zahrada – v souladu se základním konceptem celého projektu je zahrada koncipována jako labyrint tvořený živým plotem (výška 1m), které návštěvníky nutí k interakci a objevování zákoutí zahrady, ve které se jako odpočinkové oázy objevují zákoutí s pomerančovými stromy a lavičkami (4 zákoutí po stranách), případně s uměleckým artefaktem - bronzovou plastikou pomerančovníku (v centru labyrintu). Holandská zahrada – podoba zahrady ve formě „hravého bludiště“ opět odpovídá ústřední myšlence projektu. Dominuje zde vodní prvek v podobě kanálů asociujících Holandsko, které je nutné zdolat pomocí mostů k průchodu zahradou k centrální plastice či k hlavnímu vstupu. Zatravněnou plochu zde střídají záhony květin charakteristických pro Holandsko. Budova kavárny se zahrádkou a galerie - jedná se o jednopatrovou budovu s pochůzí střechou. Dispoziční řešení objektu vzniklo rozbitím kompaktního prostoru a posunutím jeho stěn, čímž došlo k vytvoření podoby labyrintu s mnoha zákoutími, což je vhodné jak pro dispozici kavárny, tak pro účely galerie. Přirozené osvětleni je v celém prostoru zajištěno posuvnými okny a kombinované s horním pásovým oknem, po celém obvodu stavby. Provoz kavárny i galerie (prezentace Květné zahrady i krátkodobé sezónní výstavy) je zajištěn celoročně. Součástí komunikačního jádra (schodiště + výtah) v centru objektu je i sociální zařízení, úklidová místnost, sklad a technické zázemí budovy, které probíhá až na přístřešek zakrývající otvor ve stropní desce. Otevřený prostor kavárny je orientován k pohledové dominantě mytologické plastiky Holandské zahrady, zatímco intimnější prostor galerie je obrácen do zeleného labyrintu Pomerančové zahrady. Pochůzí střecha objektu je doplněna o vodní prvek, který budovu propojuje s prostorem Holandské zahrady. Propojeni se zahradou Pomerančovou je docíleno prolínáním zdí kavárny s živými plotem labyrintu. Zahradnický skleník – v souladu se základním konceptem je navržen ve tvaru vodní kapky se záhony s prezentací výpěstků rozmístěnými tak, aby asociovaly podobu kruhů na vodě. Nepravidelně položené průchody mezi těmito záhony vytváří další z řady bludišť, stejně
|
|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
|
|
Revitalizace areálu BVV
Severa, Zdeněk ; Tušer,, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Urbanisticko-architektonická studie revitalizace BVV a jeho okolí, zpracovaná v předložené diplomové práci, si klade za cíl nalézt nové prostorové a funkční řešení areálu a jeho užší zapojení do stávající městské struktury. Při řešení tohoto prostorového uspořádání jsou rozbity stávající bariéry mezi mnohdy monofunkčně zaměřenými lokalitami v okolí. Do návrhu jsou začleněny městotvorné prvky v souladu s principy tvorby kompaktního města. Nově vzniklá zástavba doplňuje stávající objekty tak, aby bylo docíleno optimálního promísení funkcí za účelem posílení životaschopnosti řešeného území.
|
host ::
RSS.