|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi nejčastější kraniofaciální vady a mohou se vyskytovat i jako přidružené k závažným anomáliím. Mezi nejčastější vrozené vývojové vady patří rozštěpové vady orofaciálního komplexu. Vzácné onemocnění - Pierre Robinovu sekvenci, řadíme kvůli přítomnosti izolovaného rozštěpu do vad rozštěpového typu. Pierre Robinova sekvence je definována jako triáda znaků: mikrognácie, glossoptóza a obstrukce dýchacích cest. Tyto symptomy poprvé popsal a publikoval francouzský stomatolog Pierre Robin již v roce 1923. V 70. letech se původní označení "Pierre Robinův syndrom" změnilo na "sekvenci" a to z důvodu posloupnosti vzniku vad. Dnes mnoho autorů užívá modifikovanou definici sekvence a k původní triádě přidává rozštěp patra tvaru "U" nebo "V" a poruchy příjmu potravy. Pierre Robinova sekvence se obvykle dělí do 3 skupin: izolovaná forma, syndromatická forma a jako přidružená forma k malformacím bez známé diagnózy syndromu. Léčebné postupy u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí dělíme na konzervativní a invazivní. Zvolení postupu vyžaduje spolupráci mnoha odborníků, kteří by měli být součástí multidisciplinárního týmu. Přesto, že to není časté a obvyklé, do tohoto týmu by se měl zařadit i fyzioterapeut, který by měl přispět ke komplexnějšímu přístupu a k poskytnutí kvalitnější péče pro...
|
|
|
Význam fyzioterapie v prognóze pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Rozštěpy orofaciálního komplexu jsou nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Mezi tyto vady řadíme i Pierre Robinovu sekvenci vyznačující se mikrognácií, glossoptózou a obstrukcí horních dýchacích cest, následkem kterých se často vytvoří i izolovaný rozštěp patra typu "U" nebo "V". Mezi další klinické projevy řadíme i problémy s příjmem potravy, obstrukční spánkovou apnoy a / nebo gastroesofageální reflux. Podstatou léčby je převážně zajištění dýchacích cest a prospívání dítěte po narození za použití konzervativních či invazivních přístupů v léčbě. Zvolení postupů a metod léčby by mělo být založeno na spolupráci multidisciplinárního týmu. Praktická část se snaží pomocí dotazníkové metody zjistit obtíže, které se vyskytují nejčastěji u pacientů v ČR a v zahraničí spolu s rozdíly v managementu jejich léčby. Dále se snažíme zjistit, zda je větší procento pacientů, kteří podstupují fyzioterapeutickou péči z důvodu opožděného neuromotorického vývoje. Druhá část se věnuje výskytu vadného držení těla v souvislosti s diagnózou PRS u dětí od 4 - 6 let.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí
Sedinová, Monika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi nejčastější kraniofaciální vady a mohou se vyskytovat i jako přidružené k závažným anomáliím. Mezi nejčastější vrozené vývojové vady patří rozštěpové vady orofaciálního komplexu. Vzácné onemocnění - Pierre Robinovu sekvenci, řadíme kvůli přítomnosti izolovaného rozštěpu do vad rozštěpového typu. Pierre Robinova sekvence je definována jako triáda znaků: mikrognácie, glossoptóza a obstrukce dýchacích cest. Tyto symptomy poprvé popsal a publikoval francouzský stomatolog Pierre Robin již v roce 1923. V 70. letech se původní označení "Pierre Robinův syndrom" změnilo na "sekvenci" a to z důvodu posloupnosti vzniku vad. Dnes mnoho autorů užívá modifikovanou definici sekvence a k původní triádě přidává rozštěp patra tvaru "U" nebo "V" a poruchy příjmu potravy. Pierre Robinova sekvence se obvykle dělí do 3 skupin: izolovaná forma, syndromatická forma a jako přidružená forma k malformacím bez známé diagnózy syndromu. Léčebné postupy u pacientů s Pierre Robinovou sekvencí dělíme na konzervativní a invazivní. Zvolení postupu vyžaduje spolupráci mnoha odborníků, kteří by měli být součástí multidisciplinárního týmu. Přesto, že to není časté a obvyklé, do tohoto týmu by se měl zařadit i fyzioterapeut, který by měl přispět ke komplexnějšímu přístupu a k poskytnutí kvalitnější péče pro...
|
|
|
Sledování radiační zátěže pacientů při skiagrafických vyšetřeních ve FNKV Praha
SEDINOVÁ, Monika
ANOTACE V bakalářské práci jsem sledovala radiační zátěž pacientů při skiagrafickém vyšetření na radiodiagnostické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v průběhu let 2008 a 2009. Cílem práce bylo optimalizovat dávku rentgenového záření při skiagrafickém vyšetření, při zachování nejvyšší možné kvality skiagramu a navrhnout optimální řešení ve vztahu k usměrňování expozice populace. V práci jsem se snažila porovnat radiační zátěž pacientů při analogové a digitální skiagrafii při použití standardních ochranných pomůcek a analyzovat radiační zátěž pacientů při skiagrafickém vyšetření. Výpočty byla z části potvrzena hypotéza, že radiační zátěž pacientů lze snížit nastavením vhodných expozičních parametrů ,ale i především pomocí jiných systémů zobrazení a jejich optimalizace.
|
host ::
RSS.