|
|
Role tělesné vůně při diagnostice onemocnění
Adamová, Adéla ; Schwambergová, Dagmar (vedoucí práce) ; Eretová, Petra (oponent)
Správná a rychlá diagnostika onemocnění je klíčovým prvním krokem k úspěšné léčbě. U mnoha nemocí je zároveň včasná diagnostika dokonce zcela zásadní pro úplné uzdravení organismu. Řada běžně využívaných diagnostických nástrojů je však pro pacienty poměrně náročná a zdlouhavá, neboť sestává z celého souboru vyšetření. Jednou z dalších potencionálních možností je diagnostika na základě lidské tělesné vůně. Tělesná vůně člověka je do jisté míry stálá, existují ale faktory, které ji mohou alterovat. Jedním z těchto faktorů jsou právě určitá onemocnění. Kvalitativní i kvantitativní změny v látkách, které tělesná vůně pacientů obsahuje, mohou být identifikovány některými zvířaty, zejména trénovanými psy, či za pomoci analytických metod, například plynové chromatografie. V poslední době se používáním těchto metod zabývá celá řada studií, které se snaží objasnit šíři jejich využití a zároveň poukázat na jejich neinvazivnost. Cílem bakalářské práce je vytvoření teoretického přehledu studií, které se zabývají diagnostikou onemocnění z tělesné vůně člověka, a to zejména pomocí zvířecího čichu. Práce shrnuje literaturu zaměřující se na toto téma, upozorňuje na výhody i nevýhody diagnostiky pomocí tělesné vůně, kriticky hodnotí využívanou metodiku prezentovaných studií a poukazuje na možné budoucí výhledy....
|
|
|
Olfaction-mediated behavioural defence mechanisms in humans
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Croy, Ilona (oponent) ; Polák, Jakub (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá ze dvou částí. První část představuje behaviorální obranné mechanismy u člověka, zejména behaviorální imunitní systém. V této části také shrnuji poznatky o behaviorální obraně zprostředkované čichovými vodítky. Přestože jsou zmíněné obranné mechanismy důležité pro všechny jedince žijící v sociálních skupinách, disertační práce na toto téma nahlíží v kontextu výběru partnera, neboť je tento kontext nejvíce studovaným. V další kapitole pak poukazuji na důležitost čichové sebe-inspekce, a jak toto dosud jen velmi málo studované chování může být propojeno s behaviorálním imunitním systémem. Závěr první části práce je věnován vztahu mezi čichem a dalšími modalitami, které přispívají k rozpoznání zdravého a imunokompetentního partnera. V druhé části disertační práce představuji celkem devět článků, z čehož jsou tři přehledové články a šest empirických studií. Přehledové články shrnují fungování behaviorálního imunitního systému, čichem zprostředkovaného vyhýbání se patogenům a jak jsou vztahy mezi hodnoceními atraktivity z různých modalit asociovány jen slabě. První empirický článek se poté zabývá tím, zdali hrozba vyvolaná koronavirovou pandemií vede ke zvýšení vnímaného znechucení, jakožto hlavní proměnné asociované s behaviorálním imunitním systémem. Zjistili...
|
|
|
Behavioralní imunitní systém u člověka: percepční a afektivní složka
Slavíčková, Kateřina ; Schwambergová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dlouhá, Daniela (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl shrnutí dostupné literatury zabývající se zejména percepční a afektivní složkou behaviorálního imunitního systémem u člověka. Behaviorální imunitní systém představuje vedle tělesného imunitního systému další obranný nástroj organismu proti patogenům. Sestává z celé řady psychologických mechanismů, které v důsledku umožňují včasnou vyhýbavou reakci před potenciálně rizikovým podnětem a tím snižují energetické náklady, jež by jinak byly využity při metabolicky náročné odpovědi tělesného imunitního systému. V práci je představeno fungování behaviorálního imunitního systému, počínaje detekcí rizikových podnětů a následně emocionální odezvou - znechucením, které je považováno za klíčový mechanismus vedoucí k vyhýbavé reakci. Dále je v práci popsán vývoj pocitu znechucení. Součástí práce bude nástin interindividuálních rozdílů ve znechucení.
|
|
| |
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
|
| |
|
|
Problematika znechucení a jeho vztah k poskytování první pomoci
Váňová, Barbora ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Schwambergová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice znechucení a vztahu této emoce k poskytování první pomoci. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a propojit známé poznatky o znechucení a poskytování první pomoci. Znechucení je afektivní složkou behaviorálního imunitního systému, který za pomoci percepční a kognitivní složky rozpoznává a vyhodnocuje rizikovost podnětů. Následně znechucení ovlivňuje chování jedince, za účelem vyhnutí se kontaktu s potenciálně infekčním objektem nebo jedincem. Behaviorální imunitní systém a znechucení se pravděpodobně primárně vyvinuly jako obrana před snížením fitness jedince způsobeném nákazou patogenem nebo parazitem. V dalších dimenzích znechucení (sexuální, morální znechucení) je jako rizikový podnět vnímána další osoba. Jednotlivé kapitoly v práci následně shrnují základní informace o fungování behaviorálního imunitního systému, o evolučním významu znechucení, významných modelech dělení znechucení a faktorech, které ovlivňují citlivost a míru prožívání znechucení. Druhá část práce se zaměřuje na informace o první pomoci a faktorech, které pozitivně i negativně ovlivňují ochotu první pomoc poskytnout. Charakteristická reakce znechucení se objevuje v některých faktorech první pomoci a mohla by mít vliv na ochotu a rychlost...
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Míra rozvoje sekundárních pohlavních znaků by mohla být vodítkem k imunokompetenci jedince. Tělesný pach by mohl částečně sloužit jako jeden z těchto znaků, který poskytuje důležité informace o potenciálním partnerovi i u člověka. Hlavním cílem diplomové práce bylo testovat vztah mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka. Empirická část studie sestávala ze sběru vzorků tělesného pachu od 21 mužů ve věku 18-40 let před a 14 dní po vakcinaci proti hepatitidě A a B (Twinrix) a meningokoku (Menveo). Krevní vzorky participantů byly odebrány třikrát pro stanovení hladin IgG a IgM protilátek (jako markerů reaktivity imunitního systému), testosteronu, kortizolu a CRP. V druhé části studie proběhlo hodnocení vzorků tělesného pachu 88 ženami ve věku 18-40 let z hlediska atraktivity, intenzity a zdraví. V kontrastu s naším očekáváním nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi hladinami protilátek po vakcinaci a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Zároveň nebyla nalezena žádná signifikantní změna v hodnocení tělesného pachu a v hladinách testosteronu a kortizolu před a po očkování. Byl však zjištěn negativní vztah mezi CRP a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Výsledky této studie naznačují, že tělesný pach nemusí odrážet adaptivní složku...
|
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
host ::
RSS.