|
|
Česká liturgická hudba po II. vatikánském koncilu
Saláková, Leona ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
ČESKÁ LITURGICKÁ HUDBA PO II. VATIKÁNSKÉM KONCILU PhDr. Leona Saláková, Ph.D. RESUMÉ Pokoncilní období až do současnosti je v naší zemi determinováno výraznou změnou společenských poměrů. Doba komunistické totality církvím nepřála, a proto i liturgická hudba přežívala v obtížných podmínkách. Změna politické situace po roce 1989 přinesla svobodu a s ní i rozmach obecně duchovní, ale i liturgické hudby. Liturgické hudbě se věnuje šestá kapitola dokumentu II. vatikánského koncilu Sacrosanctum Concilium z roku 1963, závěry koncilu konkretizuje Instrukce o hudbě v liturgii zveřejněná roku 1967. Za vlastní zpěv římské církve se nadále považuje gregoriánský chorál, avšak nejsou vyloučeny ani ostatní formy, pokud odpovídají duchu liturgie. Koncil apeluje na aktivní zapojení bohoslužebného shromáždění, a ačkoliv mají být chrámové sbory zachovány, důležité je podporovat a rozvíjet lidový zpěv. Byla zrušena latina jako jediný liturgický jazyk ve prospěch národních jazyků. Vlastním hudebním nástrojem zůstávají varhany, ale nejsou vyloučeny ani žádné další nástroje v souladu s tradicí jednotlivých národů. V období po II. vatikánském koncilu vzniklo v naší zemi nepřeberné množství liturgických děl a teprve čas ukáže, která z nich přežijí svou dobu. Zkoumanou problematiku proto nelze obsáhnout v plné šíři, proto se...
|
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent) ; Banáry, Boris (oponent)
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
|
|
Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi
Saláková, Leona ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi" se věnuje historii nejstarší kapituly svého typu v Čechách. Jádru práce předchází obecné pojednání o instituci kapituly. V hlavní části je sledován vývoj staroboleslavské kapituly od založení knížetem Břetislavem do současnosti. Zvláštní důraz je kladen na meziválečné období v letech 1919−1938. Tato etapa je detailně zpracována na základě dostupných pramenů a literatury. Práce zkoumá dobovou politickou a náboženskou situaci v zemi, respektive ve Staré Boleslavi, zabývá se personálními otázkami v kapitule, analyzuje její sociální poměry a pastorační činnost. Na závěr jsou představeny osobnosti čtyř významných staroboleslavských kanovníků.
|
|
|
Česká liturgická hudba po II. vatikánském koncilu
Saláková, Leona ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
ČESKÁ LITURGICKÁ HUDBA PO II. VATIKÁNSKÉM KONCILU PhDr. Leona Saláková, Ph.D. RESUMÉ Pokoncilní období až do současnosti je v naší zemi determinováno výraznou změnou společenských poměrů. Doba komunistické totality církvím nepřála, a proto i liturgická hudba přežívala v obtížných podmínkách. Změna politické situace po roce 1989 přinesla svobodu a s ní i rozmach obecně duchovní, ale i liturgické hudby. Liturgické hudbě se věnuje šestá kapitola dokumentu II. vatikánského koncilu Sacrosanctum Concilium z roku 1963, závěry koncilu konkretizuje Instrukce o hudbě v liturgii zveřejněná roku 1967. Za vlastní zpěv římské církve se nadále považuje gregoriánský chorál, avšak nejsou vyloučeny ani ostatní formy, pokud odpovídají duchu liturgie. Koncil apeluje na aktivní zapojení bohoslužebného shromáždění, a ačkoliv mají být chrámové sbory zachovány, důležité je podporovat a rozvíjet lidový zpěv. Byla zrušena latina jako jediný liturgický jazyk ve prospěch národních jazyků. Vlastním hudebním nástrojem zůstávají varhany, ale nejsou vyloučeny ani žádné další nástroje v souladu s tradicí jednotlivých národů. V období po II. vatikánském koncilu vzniklo v naší zemi nepřeberné množství liturgických děl a teprve čas ukáže, která z nich přežijí svou dobu. Zkoumanou problematiku proto nelze obsáhnout v plné šíři, proto se...
|
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
|
|
Česká liturgická tvorba pro dětské a ženské sbory
Saláková, Leona ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent) ; Banáry, Boris (oponent)
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na českou liturgickou hudbu pro dětské a ženské sbory. V dnešním značně sekularizovaném světě se může zdát, že tato velká oblast hudební kultury stojí na okraji společenského zájmu, a není tedy důvod sejí ve školách a světských sborech zabývat. Jsem ale přesvědčena, že hudba duchovní, potažmo i liturgická do škol i sborů patří. Škola i pěvecký sbor poskytují mladému člověku nejen sumu poznatků a estetických zážitků, ale významným způsobem také ovlivňují jeho výchovu a podílejí se na formování jeho základních morálních hodnot. Kvalitní hudba sama o sobě člověka kultivuje, odvrací ho od konzumního materialismu, rozvíjí cit pro krásno, prohlubuje estetické prožitky a spojuje interprety i posluchače. Toto výchovné působení je podle mého názoru zvlášť silné právě u hudby duchovní. Pro věřícího posluchače nebo interpreta je duchovní hudba spjata s konkrétními náboženskými prožitky, které se těžko zprostředkovávají. Ateistický posluchač sice nemusí pochopit a prožít obsah liturgických textů do takové hloubky, přinejmenším ho ale mohou vést k zamyšlení nad jeho žebříčkem hodnot. Základní znalosti z oblasti duchovní hudby i křesťanských tradic navíc patří k všeobecnému vzdělání, proto je zcela na místě seznamovat s nimi žáky již na základní škole.
|
host ::
RSS.