|
|
Co brání zotavení zooplanktonních společenstev jezer postižených acidifikací?
Jůzek, Václav ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kaňa, Jiří (oponent)
Acidifikace půdního i vodního prostředí, která se objevila s nástupem průmyslové revoluce, se stala významným ekologickým problémem 20. století. Zvýšení emisí a následná depozice acidifikujících látek do prostředí způsobila v jezerech Evropy a Severní Ameriky obrovský pokles početnosti a biodiverzity vodních organismů. Od 90. let 20. století došlo ke snížení emisí způsobující acidifikaci, přesto se vodní ekosystémy nevracejí do stavu, v jakém se nacházely před acidifikací. Tato práce se zabývá faktory ovlivňujícími průběh chemického i biologického zotavení vodních ekosystémů postižených atmosférickou acidifikací. Ukazuje se, že společenstva, která nově vznikla v acidifikovaných vodách si hledají novou ekologickou rovnováhu, a tak je rekolonizace původních druhů limitována více faktory než jen nevhodnými chemickými vlastnostmi vody. Acidifikací byla postižena i šumavská jezera, která jsou nyní v procesu zotavování z acidifikace. Hlavními faktory ovlivňujícími obnovu přirozených společenstev zooplanktonu v jezerech jsou vysoké koncentrace hliníku, periodické výkyvy pH, vlastnosti povodí a nově i klimatické změny a s nimi související odumírání stromů způsobené kůrovcem. Klíčová slova: acidifikace, zotavení, zooplankton, šumavská jezera, klimatické změny
|
|
|
Invazní druhy zooplanktonu v Evropě a faktory ovlivňující jejich výskyt
Klečková, Barbora ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
V Evropě se nachází přinejmenším 8 invazních druhů sladkovodního zooplanktonu: vířníci Kellicottia bostoniensis (Rousselet, 1908) a Lecane decipiens (Murray, 1913), klanonožci Acanthocyclops americanus (Marsh, 1892), Boeckella triarticulata (Thomson, 1883) a Skistodiaptomus pallidus (Herrick, 1879) a perloočky Pleuroxus denticulatus Birge, 1879, Daphnia ambigua Scourfield, 1946 a Daphnia parvula Fordyce, 1901. Tyto invazní druhy musejí v nepůvodním prostředí čelit různým kombinacím faktorů které mohou ovlivňovat jejich výskyt a jejich přítomnost má v některých případech negativní dopady na nativní společenstva. Pro Evropu se zdá nejvýznamnější invaze druhů ze Severní Ameriky. První část práce shrnuje poznatky o těchto 8 druzích a faktorech, které se zdají být limitující v jejich výskytu. Mezi nejlépe prozkoumané invazní druhy v Evropě se řadí Daphnia ambigua a Daphnia parvula, jejichž výskyt byl v České republice hojně zkoumánna přelomu21. století.Druhá část této práce proto také podrobně zkoumá poznatky o faktorech, které mohou hrát výraznou roli při osidlování vod těmito druhy ve střední Evropě. Klíčová slova: evropské invazní druhy zooplanktonu, biotické faktory, abiotické faktory, sladkovodní zooplankton, invaze
|
|
|
Reprodukční systémy velkých lupenonožců (Crustacea: Branchiopoda) a jejich vliv na genetickou diverzitu populací
Šimková, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem reprodukčních systémů čtyř skupin tzv. velkých lupenonožců (Crustacea: Branchiopoda) na genetickou variabilitu jejich populací. Jedná se o řády žábronožky (Anostraca), listonozi (Notostraca), škeblovky (Spinicaudata) a hrašníci (Laevicaudata). V této práci jsou zkoumány primárně populace na území Evropy. Reprodukční strategie jsou jedním z faktorů, které ovlivňují genetickou variabilitu populací. Dalšími faktory jsou historické děje, například rozpad superkontinentů Gondwany a Pangey a poslední doba ledová, a procesy, které s nimi souvisí (kolonizace nových stanovišť po skončení poslední doby ledové atd.) V Evropě jsou nejvíce geneticky variabilní populace gonochoristické (Branchipus schaefferi, Phallocryptus spinosa, Triops mauritanicus, Leptestheria dahalacensis a Lynceus brachyurus), pak následují populace s ostatními reprodukčními systémy. Některé gonochoristické druhy i druhy využívající jiný reprodukční systém mají ve svém areálu výskytu více genetických linií. Vznik těchto linií je však většinou datován před poslední dobou ledovou v závislosti na již zmíněných historických procesech. U všech velkých lupenonožců je tedy současná geografická distribuce linií odrazem kolonizace jednotlivých populací z refugií, kam se stáhly linie oddělené již před poslední...
|
|
|
Kolonizace Střední Evropy bentickým sladkovodním korýšem Asellus aquaticus (Isopoda, Crustacea)
Střížek, Antonín ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Špaček, Jan (oponent)
Dlouhodobé klimatické změny, jsou pevnou součástí vývoje planety Země. V několika posledních miliónech let znamenalo střídání glaciálů a interglaciálů stejně běžný a pravidelný proces jako je střídání dne a noci, nebo jara a zimy. Stejně významně také tyto cykly ovlivňují vývoj přírody na Zemi. I když se nám v průběhu několika uplynulých lidských generací zdá stav přírody stabilním, realita v dlouhodobém je měřítku podstatně jiná. Během těchto cyklů se významně měnila poloha podnebních pásů, velikost ledovců, pouští, savan, stepí či deštných pralesů. Ogranizmy měnily polohy svých areálů rozšíření, mnoho dnes široce rozšířených druhů bylo zatlačeno do izolovaných lokálních populací. Tato diplomová práce odhaluje dopad glaciálních cyklů na drobného sladkovodního korýše berušku vodní (Asellus aquaticus). Vysoce variabilní mitochondriální gen COI byl osekvenován u 139 jedinců tohoto druhu z 62 lokalit střední Evropy. Tato data byla doplněna do širšího rámce již známé fylogeografické struktury celého kontinentu. Beruška vodní na území České republiky vykazuje poměrně vysokou míru genetické heterogenity (maximální objevená nukleotidová divergence dosahuje hodnoty 0,132 a průměrna hodnota je 0,016). Na území České republiky se vyskytují zástupci dvou hlavních evropských genealogických linií, které se od...
|
|
| |
|
|
Orientace vážek v prostoru
Hupková, Lenka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cílem mé práce je shrnutí a zhodnocení dosavadních poznatků o orientaci vážek v prostoru, a to zejména na malých a středních prostorových škálách. Ve své práci se zabývám orientací vážek dle horizontálně polarizovaného světla, která patří mezi nejvíce prozkoumané oblasti orientace příslušníků řádu Odonata, a dále vizuální orientací vážek při výběru habitatu a v rámci něj. Pozornost věnuji zejména úloze prostorových landmarks v orientaci vážek v rámci habitatu, která není, tak jako plno jiných oblastí orientace řádu Odonata, výrazně prozkoumána a nabízí mnoho příležitostí k dalšímu výzkumu. Dále popisuji orientaci vážek během migrací. Kromě zrakové orientace se ve své práci zabývám i orientací vážek pomocí jiného smyslu, a to čichu - ačkoliv Odonata byla dlouhou dobu považována za anosmická. Klíčová slova: prostorová orientace, vizuální orientace, vážky, Odonata, landmarks
|
|
|
Morfologická a genetická variabilita druhu Chydorus sphaericus (Crustacea, Cladocera) v závislosti na prostředí
Matušková, Ludmila ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kořínek, Vladimír (oponent)
Úvod 5 ABSTRACT Genus Chydorus or more specifically the species of Chydorus sphaericus represents an extremely tolerant freshwater organism, which occurs in littoral zone of almost all kinds of aquatic habitats all over the world. It is usually associated with submerged macrophytes or substrate and also plays a key role in food webs of both vertebrate (fish) and invertebrate predators. Not only is this species in most localities the most common chydorid, but it is quite often the most common filtering cladoceran. Moreover, due to its little morphological variation most small globular representatives of the genus Chydorus were in the past all incorrectly ascribed to Chydorus sphaericus. However, thanks to more detailed studies it was suggested that so called species Chydorus sphaericus was not in fact a single taxonomic entity, but a group of several closely related species. It is clear today that for correct taxonomic desision it is necessary to combine all ecological, morphological, and genetic methods. The aim of this study was to explore genetical and morphological variation in populations of Chyrodis sphaericus from localities representing different sets of environmental factors. Four model localities were chosen: eutrophic ponds, temporary pools, mountain lakes and waterbodies affected by mining...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou...
|
host ::
RSS.