|
|
Rostliny pro výrobu mýdel a pracích prostředků
STRNADOVÁ, Barbora
Práce je zaměřena na rostliny využitelné pro výrobu mýdel a pracích prostředků, proto se práce zaměřuje pouze na rostlinné oleje použitelné pro mydlářskou výrobu. Pro uvedení do problematiky je ze začátku obecně popsané mýdlo a prací prostřed-ky včetně chemického principu jejich funkce a výroby. Následně se práce věnuje olejninám, protože mimo produkované oleje jsou klíčové pro výrobu mýdel. V této kapitole byly popsány hlavní světové a evropské olejniny včetně jejich bota-nického zařazení, popisu a charakterizace složení jejich olejů. Závěrem je vypraco-vaný seznam rostlin a jejich částí využitelných pro výrobu mýdel a pracích pro-středků.
|
|
|
Stanovení kyseliny fytové v pivovarských surovinách
Strnadová, Barbora ; Hégrová, Blanka (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
V diplomové práci jsou uvedeny chemické i fyzikální vlastnosti kyseliny fytové, její pozitivní i negativní vliv na zdraví lidí, na využitelnost látek v lidském organismu a dále její možné využití v potravinářském průmyslu. Dále jsou zmíněny metody pro analýzu kyseliny fytové v krmivářském i potravinářském průmyslu. V diplomové práci jsou uvedeny vlastnosti analyzovaných surovin, pro analyzovanou surovinu slad také technologický postup jeho výroby. Pro přímé stanovení kyseliny fytové v obilce ječmene a ve sladu byla použita metoda ITP – izotachoforéza. V diplomové práci jsou uvedeny výsledky stanovení kyseliny fytové u ošetřených a neošetřených variant ječmene a sladu u 6 různých odrůd ve 4 zkušebních stanicích a to pro sklizně v letech 2006 a 2007. V závěrečné práci byly porovnány obsahy kyseliny fytové u různých odrůd u ošetřených i u neošetřených variant ječmene i sladu vždy v rámci jedné zkušební stanice. Dále byly porovnány obsahy kyseliny fytové vždy u jedné odrůdy ve všech zkoumaných zkušebních stanicích. V práci jsou uvedeny také poklesy množství obsahu kyseliny fytové po sladování. Metoda ITP byla vyhodnocena jako metoda rychlá a poměrně jednoduchá. Pro získání obsahu kyseliny fytové byla využita také metoda pomocí testů od komerční společnosti. V diplomové práci jsou zobrazeny výsledky stanovení obsahu kyseliny fytové u neošetřené varianty ječmene a sladu ve dvou zkušebních stanicích, rok sklizně 2007. Dále je v této práci uvedeno porovnání obsahu kyseliny fytové u různých odrůd v dané zkušební stanici. Metoda pomocí testů byla vyhodnocena jako metoda orientační. V této práci je uvedeno srovnání obsahu kyseliny fytové získané měřením v letech 2006 a 2007. V diplomové práci je také porovnání ITP s metodou uskutečňovanou pomocí testů ve dvou zkušebních stanicích pro 5 neošetřených odrůd ječmene i sladu pro sklizeň 2007.
|
|
|
SOCIÁLNÍ OCHRANA CHUDÝCH V ČESKÉ REPUBLICE
Strnadová, Barbora ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Od 1.1.2007 začal v České republice platit zákon 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Tyto zákony nahradily zákony přijaté v roce 1991, mezi které patřily: zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu a zákon o sociální potřebnosti č.482/1991 Sb. Cílem nově přijatých zákonů bylo motivovat nezaměstnané k hledání zaměstnání, zvýhodnění těch, kteří aktivně práci hledají a projevují zájem si ji udržet a sankcionování osob pasivních, zneužívajících systému. Nově bylo zavedeno existenční minimum, které je definováno jako minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Na rozdíl od minima životního nezohledňuje společenské potřeby. Výše dávek v hmotné nouzi se pohybuje mezi existenčním a životním minimem v závislosti na tom, do jaké míry se nezaměstnaný snaží překlenout hmotnou nouzi svým vlastním přičiněním především prací. V roce 2007 lze zároveň pozorovat poměrně výrazný pokles nezaměstnanosti. Ráda bych se proto ve své práci zaměřila na vliv zavedení nových sociálních zákonů na vývoj zaměstnanosti, nezaměstnanosti a jejich strukturu.
|
host ::
RSS.