Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krizové řízení v mateřských školách
Rybínová Severová, Šárka ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá krizovým řízením v mateřské škole. Cílem bylo ověřit připravenost a míru této připravenosti vedoucích pracovníků na možný vznik rizik v oblastech demografického vývoje, personální oblasti školy a v neposlední řadě riziko negativního vnímání mateřské školy bezprostředním okolím. Teoretická část vychází z dostupné odborné literatury a z dostupných internetových zdrojů, zabývající se krizovým řízením a krizovým managementem. Výzkumná část se skládá z dotazníkového šetření provedeného u vedoucích pracovníků mateřských škol a dále dotazníkového šetření provedeného u pedagogic-kých pracovníků mateřských škol. Následně byla provedena analýza a vyhodnocení těchto výzkumů. Bakalářská práce přináší shrnutí poznatků z oblasti krizového řízení v mateřských školách a provedenými výzkumy upozorňuje na oblast rizik, která jsou v některých mateřských školách podceňovány. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dekontaminační pracoviště na evakuačních trasách ze zóny havarijního plánování po zrušení záchranných praporů
SEVEROVÁ, Šárka
Diplomová práce se věnuje problematice zajištění provozuschopnosti dekontaminačních míst silami a prostředky po zrušení záchranných praporů a současnému postavení Hasičského záchranného sboru. Cílem práce bylo upozornit na problém plynoucí z nedostatečnosti zabezpečení dekontaminace po zrušení záchranných praporů, které byly pro tuto činnost předurčeny. Výstupem analýzy současného stavu a stavu před zrušením záchranných praporů bylo méně efektivní řešení, které je v současné době použité na zajištění dekontaminace. Proto jsem navrhla efektivnější řešení při zachování záchranných praporů společně s HZS. Předpokládané hypotézy byly potvrzeny pomocí výstižných grafů, které se zabývají schopnostmi současných sil a prostředků a splnila stanovený cíl práce. Schopnosti zasahujících složek a komunikaci mezi jednotlivými sbory a útvary prověří plánované cvičení ZÓNA 2010, které se bude konat 22. {--} 23. 9. 2010. Při své práci jsem využila dostupné literatury, poznatků ze své bakalářské práce, ze cvičení ZÓNA 2007, ZÓNA 2008, poznatků od odborníků a rekognoskace terénu s vytipováním vhodného místa pro dekontaminaci. Součástí práce je návrh dekontaminačního pracoviště v Hluboké nad Vltavou v Zámostí. Myslím si, že předložení tohoto návrhu příslušným orgánům by mělo své opodstatnění. Svou práci považuju za dobrý matriál pro zamyšlení se nad současným stavem této problematiky s návrhem různých řešení a navrácení se k větší péči o civilního občana jak tomu bylo v předešlých letech.
Uspořádání a činnost dekontaminačního pracoviště na evakuační trase ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny
SEVEROVÁ, Šárka
Zvyšující spotřeba energie si vyžaduje stále nové zdroje enregie. Jedním z těchto zdrojů jsou jaderné elektrárny a v důsledku vyčerpávání zdrojů fosilních paliv lze předpokládat, že jejich počet bude stoupat. Proto je důležité zvyšovat jadernou bezpečnost, která odpovídá rizikům spojeným s provozem elektráren. Každá elektrárna musí mít předem připravený vnitřní a vnější havarijní plán. V okolí jaderných elektráren jsou plánována opatření, mezi ně patří i dekontaminace. Vhodné uspořádání dekontaminačního pracoviště je předpokladem, ke kvalitně provedené dekontaminaci. Rovněž je nutné provádět cvičení k prověření činnostia funkčnosti těchto pracovišť. Jednoho takového (cvičení ZÓNA 2007) jsem se 25.10.2007 zúčastnila jako pozorovatel. Účast na tomto cvičení mi přiblížila tuto problematiku a velmi napomohla ke zpracování této bakalářské práce. Ve své práci jsem nastínila současný stav, který se momentálně velice zkomplikoval, jelikož prapory, které dosud zajišťovaly MSO jsou rušeny a transformovány, ale i přes to bylo cílem mé práce navrhnout, co nejvhodněji uspořádané dekontaminační pracoviště splňující požadavky. Vycházela jsem ze své hypotézy: {\clqq}Jsem přesvědčená, že nynější připravenost a uspořádání záchranných systémů a parametrů rozložení dekontaminačního pracoviště v havarijním plánování je mnohem pokročilejší než v dřívějších dobách.`` Tato hypotéza se mi potvrdila z hlediska materiálního a technického pokroku. Také jsem se zabývala těžko řešitelnými otázkami, které se mi v průběhu práce objevily. Mezi ně patří například: etika při hygienické očistě mužů a žen, zimní podmínky a další otázky. Myslím si, že své hypotézy jsem potvrdila a pokusila se čtenáři přiblížit tuto problematiku, kterou jsem se zabývala. Zároveň jsem se pokusila vyjádřit svůj postoj k zrušení 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec, který se dekontaminacemi zabýval. V práci je podrobně rozebrána dekontaminace a opatření v okolí jaderných elektráren. Práce může být použita jako učební text a je možné ji rozpracovat z hlediska stavu po datu 1. 10. 2008 a zabývat se otázkou: {\clqq}Kdo nyní bude zastávat funkci 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.