|
|
Senescence-associated secretory phenotype regulated by mTOR pathway in senescent cells
Maslyaeva, Sofya ; Ryšánek, David (vedoucí práce) ; Chrienová, Žofia (oponent)
Senescence je stav buňky charakterizovaný trvalým zastavením buněčného cyklu, růstem buňky a dalšími fenotypickými změnami, včetně prozánětlivého sekretu. Vedle benefičních aspektů má senescence i neblahé důsledky - je příčinou patologických stavů souvisejících se stárnutím a progresí nádorů. Za to je zodpovědný sekreční fenotyp spojený se senescencí (SASP), který mění mikroprostředí tkání sekrecí zánětlivých látek - chemokinů, cytokinů a dalších faktorů. Buněčná senescence je spojena s aktivací dráhy mTOR (mechanistic target of rapamycin), která je zaměřena na živiny a mitogeny. Inhibice mTOR je proto slibnou terapeutickou strategií pro potlačení SASP a různých typů rakoviny a onemocnění souvisejících se stárnutím. V této práci mám v úmyslu shrnout současné poznatky o mTOR ve zprostředkování SASP. Klíčová slova: Senescentní buňky, Sekreční vlastnosti senescentních buněk, mTOR dráha, MTORC1
|
|
|
Prevention of cellular aging in vitro
Kubovčák, Matej ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Ryšánek, David (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá základní komponenty procesu stárnutí a jejich význam v různých systémech buněčných kultur. Jsou zde diskutovány signální dráhy řídící tyto procesy, a bylo identifikováno několik cílů, které by mohly být potenciálně zajímavé pro případnou intervenci. Stárnutí je popsáno v rámci evolučního paradigmatu, aby poskytlo celkový rámec pro pochopení různých procesů stárnutí a jejich vysvětlení. U několik divokých zvířat bylo pozorováno úspěšné zpomalení stárnutí, což dokazuje, že případné intervence mohou být úspěšné. V práci je poskytnut imunologický kontext k zdůraznění důležitosti stárnutí in vivo a jsou popsány imunitní systémové mechanismy dlouhověkosti pro potenciální využití. Zásadním negativním faktorem spojeným se základními mechanismy stárnutí je ztráta buněčné identity. Tato práce může sloužit jako výchozí bod pro hlubší výzkum kultivačních metod, čímž se otevírají dveře technologiím typu kultivovaného masa a umělých orgánů, vyžadujících bezprecedentní proliferaci buněk. Klíčová slova buněčná identita, in vitro kultury, kmenovost, stárnutí, zvrácení stárnutí
|
|
|
Biogeografie, diverzita a substrátová specificita aeroterestické zelené řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta)
Ryšánek, David ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Vláknitá aeroterestrická řasa rodu Klebsormidium se nachází v širokém spektru prostředí, tj. od sladkovodního po terestrické. V poslední době používání molekulárních metod u tohoto rodu vedlo k zjištění, že diverzita je daleko větší, než se na základě morfologie předpokládalo a že druhový koncept založený na tradiční morfologii je nedostatečný. Proto jsem se pokusil jednotlivé fylogenetické linie vymezit, jak na základě biogeografického rozšíření, tak na základě ekologických preferencí. Dalším cílem mé práce bylo zjistit, zda i u aeroterestriké řasy platí ubikvitní teorie, protože doposud nebyla provedena žádná studie aerofytické řasy, která by se věnovala problematice biogeografického rozšíření protist. To jsem studoval na základě chloroplastového molekulární markeru rbcL. Na základě získaných dat jsem zjistil, že geografické vymezení u linií rodu Klebsormidium se ukazuje být nepoužitelné z důvodu kosmopolitního výskytu nalezených genotypů. Ale na získaných datech ze substrátové specificity se ukazuje, že v rámci rodu Klebsormidium určité ekologické preference existují a jejich použití k vymezení druhů se jeví vhodné.
|
|
|
Diverzita a biogeografie protistních organismů
Ryšánek, David ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Předložená bakalářská práce sestává ze dvou částí. První částí je literární rešerše, druhou částí je pak praktická kapitola, která obsahuje výsledky mého vlastního výzkumu. V první části mé bakalářské práce se věnuji literární rešerši, ve které se zabývám dvěma současnými názory na biodiverzitu a biogeografii protist. První hypotézou je model ubikvitního rozšíření, který popisuji v několika bodech a ilustruji několika příklady. Podobně jsem představil i druhou teorii umírněného ubikvitního modelu. V závěru oba modely srovnávám a poukazuji na výhody a nevýhody jednotlivých teorií. Ve druhé části své bakalářské práce stručně charakterizuji rod Klebsormidium a následně popisuji optimalizaci molekulárních metod, které mi umožní studium biodiverzity a biogeografie tohoto rodu v rámci mé diplomové práce.
|
|
|
Terestrické řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta) ve světle hypotézy "Everything is everywhere, but the environment selects"
Ryšánek, David ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent) ; Leliaert, Frederik (oponent)
V roce 1934 Baas Becking vyslovil hypotézu o rozšíření mikroorganismů: "Everything is everywhere, but environment selects", která stále skýtá tři nevyřešené problémy u protist: (1) existenci biogeografie, (2) nejednotný druhový koncept, a (3) ekologické preference. V posledních letech se biogeografie a diverzita protist stala velmi aktuálním tématem. Dvě hypotézy byly vysloveny: ubikvitní model, navazující na Beckingovu hypotézu, který předpokládá kosmopolitní rozšíření protist s nízkou globální diverzitou; a umírněný ubikvitní model, který prosazuje, že i protista mají endemitní druhy s omezeným rozšířením stejně jako makroorganismy. V této práci jsem se zabýval jednou z nejběžnějších terestrických řas rodu Klebsormidium (Streptophyta), a studoval jsem následné otázky (i) jaké geografické rozšíření má tato řasa, (ii) jaká je diverzita v mírném pásu a v polárních oblastech, (iii) jak ekologie (hlavně pH) ovlivňuje diverzitu, a (iv) jak nejlépe provést epityfikaci druhů Klebsormidium. Výsledky ukazují dva rozdílné typy rozšíření. Jednak jsme zjistili neomezené šíření a intenzivní genetický tok v jedné linii (superclade B), což je v souladu s ubikvitní teorií, avšak většina linií rodu Klebsormidium měla spíše omezené rozšíření. A navíc jsme nalezli významné snížení genetické diverzity směrem k pólům,...
|
|
| |
|
|
Biogeografie, diverzita a substrátová specificita aeroterestické zelené řasy rodu Klebsormidium (Streptophyta)
Ryšánek, David ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Vláknitá aeroterestrická řasa rodu Klebsormidium se nachází v širokém spektru prostředí, tj. od sladkovodního po terestrické. V poslední době používání molekulárních metod u tohoto rodu vedlo k zjištění, že diverzita je daleko větší, než se na základě morfologie předpokládalo a že druhový koncept založený na tradiční morfologii je nedostatečný. Proto jsem se pokusil jednotlivé fylogenetické linie vymezit, jak na základě biogeografického rozšíření, tak na základě ekologických preferencí. Dalším cílem mé práce bylo zjistit, zda i u aeroterestriké řasy platí ubikvitní teorie, protože doposud nebyla provedena žádná studie aerofytické řasy, která by se věnovala problematice biogeografického rozšíření protist. To jsem studoval na základě chloroplastového molekulární markeru rbcL. Na základě získaných dat jsem zjistil, že geografické vymezení u linií rodu Klebsormidium se ukazuje být nepoužitelné z důvodu kosmopolitního výskytu nalezených genotypů. Ale na získaných datech ze substrátové specificity se ukazuje, že v rámci rodu Klebsormidium určité ekologické preference existují a jejich použití k vymezení druhů se jeví vhodné.
|
|
|
Diverzita a biogeografie protistních organismů
Ryšánek, David ; Kulichová, Jana (oponent) ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce sestává ze dvou částí. První částí je literární rešerše, druhou částí je pak praktická kapitola, která obsahuje výsledky mého vlastního výzkumu. V první části mé bakalářské práce se věnuji literární rešerši, ve které se zabývám dvěma současnými názory na biodiverzitu a biogeografii protist. První hypotézou je model ubikvitního rozšíření, který popisuji v několika bodech a ilustruji několika příklady. Podobně jsem představil i druhou teorii umírněného ubikvitního modelu. V závěru oba modely srovnávám a poukazuji na výhody a nevýhody jednotlivých teorií. Ve druhé části své bakalářské práce stručně charakterizuji rod Klebsormidium a následně popisuji optimalizaci molekulárních metod, které mi umožní studium biodiverzity a biogeografie tohoto rodu v rámci mé diplomové práce.
|
host ::
RSS.