Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sjögrenův syndrom - anamnestická studie
Rosecká, Michaela ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Michaela Rosecká Školitel: PharmDr. Petr Jílek, CSc. Název bakalářské práce: Sjögrenův syndrom - anamnestická studie Cíl: Cílem této práce bylo seznámení s problematikou tohoto závažného onemocnění a porovnání kvality života diagnostikovaných u nás a v cizině. Hlavní poznatky: Sjögrenův syndrom je autoimunitní onemocnění s postižením exokrinních žláz. Patogeneze tohoto onemocnění je stále nejasná, ale znalosti o zapojení různých buněk a cest vedoucích ke vzniku autoimunity se neustále rozšiřují. Nejčastějším příznakem je suchost očí a úst, ale u pacientů se často vyskytují i problémy muskuloskeletální či systémové postižení organismu. Sjögrenův syndrom také přináší zvýšené riziko rozvoje lymfoproliferativního onemocnění. Závěry: Pokusy o vytvoření nových diagnostických kritérií svědčí o obtížích a současně velkém zájmu pochopit toto onemocnění. K přesné diagnostice by měla sloužit zejména laboratorní diagnostika v kombinací s provedením vhodných testů. Přesto je pro lékaře stále problém toto onemocnění bezpečně identifikovat a Sjögrenův syndrom tak stále zůstává neznámým a podceňovaným autoimunitním onemocněním.
Monitorování toxikologických testů
Rosecká, Michaela ; Sklenářová, Hana (vedoucí práce) ; Horstkotte, Burkhard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra analytické chemie Kandidát: Bc. Michaela Rosecká Školitel: Doc. PharmDr. Hana Sklenářová, Ph.D. Název diplomové práce: Monitorování toxikologických testů Cílem této práce bylo monitorování kinetických profilů permeace fluorescenčního markeru přes monovrstvu buněk (MDCKII-MDR) pomocí sekvenční injekční analýzy. K tomuto účelu byl využit nový typ cely, který umožňuje měření ze 2 kompartmentů - donorového a akceptorového. Cela byla během experimentu termostatována na 37řC a obsah akceptorového kompartmentu byl nepřetržitě míchán. Experiment byl vždy několikrát opakován, aby byla zajištěna opakovatelnost interakce látky s membránovým transportérem. Inserty s monovrstvou buněk MDCKII-MDR byly po každém experimentu vyměněny. Buňky použité v tomto experimentu měly geneticky modifikovaný P-glykoprotein. K on-line monitorování extracelulárního transportu byl využit Rhodamin 123 jakožto fluorescenční marker. Kinetika průchodu tohoto markeru byla sledována pomocí plně automatizovaného systému sekvenční injekční analýzy, a to v pětiminutových intervalech vždy po dobu 120 minut. Vzorek byl vždy v jednom cyklu odebírán z donorového kompartmentu, v následujícím cyklu pak z kompartmentu akceptorového. Dále byl zkoumán vliv inhibitoru...
Monitorování toxikologických testů
Rosecká, Michaela ; Sklenářová, Hana (vedoucí práce) ; Horstkotte, Burkhard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra analytické chemie Kandidát: Bc. Michaela Rosecká Školitel: Doc. PharmDr. Hana Sklenářová, Ph.D. Název diplomové práce: Monitorování toxikologických testů Cílem této práce bylo monitorování kinetických profilů permeace fluorescenčního markeru přes monovrstvu buněk (MDCKII-MDR) pomocí sekvenční injekční analýzy. K tomuto účelu byl využit nový typ cely, který umožňuje měření ze 2 kompartmentů - donorového a akceptorového. Cela byla během experimentu termostatována na 37řC a obsah akceptorového kompartmentu byl nepřetržitě míchán. Experiment byl vždy několikrát opakován, aby byla zajištěna opakovatelnost interakce látky s membránovým transportérem. Inserty s monovrstvou buněk MDCKII-MDR byly po každém experimentu vyměněny. Buňky použité v tomto experimentu měly geneticky modifikovaný P-glykoprotein. K on-line monitorování extracelulárního transportu byl využit Rhodamin 123 jakožto fluorescenční marker. Kinetika průchodu tohoto markeru byla sledována pomocí plně automatizovaného systému sekvenční injekční analýzy, a to v pětiminutových intervalech vždy po dobu 120 minut. Vzorek byl vždy v jednom cyklu odebírán z donorového kompartmentu, v následujícím cyklu pak z kompartmentu akceptorového. Dále byl zkoumán vliv inhibitoru...
Sjögrenův syndrom - anamnestická studie
Rosecká, Michaela ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Michaela Rosecká Školitel: PharmDr. Petr Jílek, CSc. Název bakalářské práce: Sjögrenův syndrom - anamnestická studie Cíl: Cílem této práce bylo seznámení s problematikou tohoto závažného onemocnění a porovnání kvality života diagnostikovaných u nás a v cizině. Hlavní poznatky: Sjögrenův syndrom je autoimunitní onemocnění s postižením exokrinních žláz. Patogeneze tohoto onemocnění je stále nejasná, ale znalosti o zapojení různých buněk a cest vedoucích ke vzniku autoimunity se neustále rozšiřují. Nejčastějším příznakem je suchost očí a úst, ale u pacientů se často vyskytují i problémy muskuloskeletální či systémové postižení organismu. Sjögrenův syndrom také přináší zvýšené riziko rozvoje lymfoproliferativního onemocnění. Závěry: Pokusy o vytvoření nových diagnostických kritérií svědčí o obtížích a současně velkém zájmu pochopit toto onemocnění. K přesné diagnostice by měla sloužit zejména laboratorní diagnostika v kombinací s provedením vhodných testů. Přesto je pro lékaře stále problém toto onemocnění bezpečně identifikovat a Sjögrenův syndrom tak stále zůstává neznámým a podceňovaným autoimunitním onemocněním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.